Článek
Tak jsem se při večerním kontaktu s domovem a nočním meditování u pivka rozhodl, že ještě den zůstanu, dám relaci a prohlédnu si Sunday Market neboli nedělní trhy. Schválně jsem si nesundal hodinky, a tak jsem zaspal i check-out (když si je nesundám, mám většinou ruku pod polštářem, případně něčím jiným, co mám pod hlavou, a budík proto neslyším). Zase jsem ta pivka cítil, ale včera při jejich konzumaci jsem měl krásnou melancholicko-veselou náladu. Dokonce jsem se i několikrát zasmál. Musel jsem vypadat jako totální vožralej magor.
Pravidelnými nedělními trhy je Kašgar proslulý, ale rozhodně nezaslouží tolik humbuku, který s ním místní, a hlavně knižní průvodce nadělají. Je to prostě hromada lidí, haraburdí, ovoce a zeleniny. Jedinou věcí, která stála za pozornost, bylo „parkoviště“ snad stovek oslích spřežení, čekajících na odvoz neprodaného zboží z trhu.
Oslí spřežení čekají, až skončí nedělní trhy a povezou neprodané i nově nabyté zboží pryč. Kašgar, Sinťjang, Čína
Cestou jsem to vzal přes chudé, špinavé a z hlíny postavené staré město, které ostře kontrastuje s okolním moderním betonem a širokými bulváry. Kašgar je bývalá důležitá křižovatka na Hedvábné stezce a dnes je to totální mix starého a nového, Ujgurské, Tádžické a Čínské kultury a etnik, komunismu s kapitalismem. Číňanům se úspěšně podařilo staré, hliněné, chudé a špinavé „Staré město“ téměř zlikvidovat, ale i tak to, co zbylo, ostře kontrastuje se vším tím „betonem“ okolo a širokými bulváry, kterými je doslova obklíčeno.
Starý Kašgar, Sinťjang, Čína
Po chvíli strávené v této směsici si člověk uvědomí, že kromě sochy Maa a rudých vlajek tu není vůbec nic, co by připomínalo komunismus. Lidé se smějí, bohatství se mísí s chudobou, moderní svět se starým, business kvete, na jednom rohu prodávají plazmové televizory, na druhem řezníci půlky beranů, jen tak na ulici. Audiny a landcruisery se vyhýbají vozíkům taženým osly, žebrákům a mrzákům, na stavbách se maká dokonce i v noci, prostě jako kdekoliv jinde (poznámka o noční práci na stavbě neplatí pro rekonstrukce dálniční sítě v ČR).
Starý Kašgar. Snaha znepříjemnit Ujgurům život je patrná.
Další významnou a zcela jistě i zaznamenáníhodnou věcí je to, že dnes mi došla role toaletního papíru z Turecka. Dlužno říci, že se jednalo o papír jednovrstvý!
Vyrazil jsem tedy na jídlo a koupit nový, který jsem sehnal v moderním obchodním domě jako někde v Americe. Koupil jsem si ještě salámek a nějaké jiné pivo, tak jsem na něj zvědav. Snad bude lepší než to značky „NEW“ ze sněhu.
I v Kašgaru již „přestali dobře hrát“, a tak nastal čas opustit výdobytky „čínské lidové civilizace“, ukončit krmení holuba a vrátit se do zabordeleného, špinavého a chaotického (oproti Číně určitě), ale o to příjemnějšího Pákistánu.
