Článek
Ráno brzká vstávačka a potichu, abych nevzbudil včera přibyvšího španělského cyklistu, jedoucího z Řecka, jsem opustil hotel a šel na autobusák, kde jsem si za nekřesťanské prašule (270 Y) koupil lístek do Sostu a pozoroval celkem velké množství bělochů, shromažďujících se evidentně na ten samý autobus.
S plánovaným časem odjezdu si evidentně hlavu nikdo nedělal, a tak ve 12.00, kdy měl autobus odjíždět, se teprve začalo nakládat. Příjemným rozptýlením byla 3 děvčata z Čech, z nichž 2 vyzvedávala tu 3., která ukončila roční stáž čínštiny v Čengdu.
Hliněné stavby cestou z Kašgaru do Taškurganu, Sinťjang, Čína
Holky vystupovaly u jezera Karakul, kde jsem se s nimi rozloučil a dal se tak nějak „dohromady“ s charismatickým, bláznivým a excentrickým Holanďanem Chrisem a Angličankou Nicole, se kterými jsem se i najedl v místní levné hospodě nudlí za 6 a napil pivka za standardní 3 Y. Do hospody se přimotal opilec, starší chlap jako hora, který nejprve prudil, pak dal chvíli pokoj, a nakonec se připotácel, bafl moje pivko a už už se napít, když jsem ho stačil uchvátit (to pivko) a vytrhnout mu ho z ruky. Chvíli vypadal, že se bude prát, ale nakonec ho vypoklonkovali. Na pivko si sahat nenechám.
Cesta Kašgar - Taškurgan, Sinťjang, Čína
S Nicole jsme si ještě za soumraku prošli Tashkurgan, prdel světa, a poté šli zpět do hotelu utratit posledních 10 Y za 2 piva Tsingtao, které je nesrovnatelně lepší než ten patok ze sněhu NEW. Bodejť by ne, když pivovar založili Němci a pivo se snad dodnes vaří v jakési licenci.
Cesta Kašgar - Taškurgan
