Článek
Ráno cesta na Čínskou ambasádu, kde mi v pohodě bez fronty dali vízum na 2 měsíce se vstupem do jednoho měsíce. Cestou zpět jsem se stavil na Indické ambasádě, ale než jsem přišel na řadu, uvědomil jsem si, že to možná není nejlepší nápad, neb má žádost jako Čecha by již mohla být zařazena ve škatulce „ZAMÍTNUTO“ a tím, že by mi „ZAMÍTNUTO“ oficiálně sdělili, by byl celý případ uzavřen, a v případě, že by z Prahy dorazil souhlas s udělením, nebylo by již žádosti, ke které by se souhlas vztahoval. Rychle jsem tedy frontu opustil a šel na Aabparu na vajíčka a parathu k snídani.
Po lenošení v kempu a nastudování mapy Tibetu a Číny půjčené od Francouzů jsem se vydal na super Market sehnat nějakou další knihu, prodat přečtenou, lokalizovat průvodce po Tibetu, optat se na foťák a nakoupit. Knížku mám „Bourne Identity“, průvodce jsem lehce nastudoval, ale pokusím se sehnat nějakého z druhé ruky, neboť nový stojí 1.400 Rs.
Ohledně foťáku mě poslali do Blue Area, kam jsem došel po nákupu. Pro levný foťák mě ale poslali do Rawalpindí na Rajah Bazaar, což zní logicky. Zastavil jsem se ještě v cestovce, kde jsem se ptal na letadlo do KTM, a cena celkem odpovídala očekávání: 16.200 Rs, což je cca necelých 300 USD.
Vrátil jsem se do kempu, abych si udělal sladké špagety, chvíli početl Ludluma a pak vyrazil na net. Den jsem uzavřel jak jinak než shami burgerem a limčou.
