Článek
Dnes jsem nějakej sentimentální, což je nejspíš zapříčiněno tím, že nemám co dělat a stýskání je rozhodně lepší než nuda. A to jsem ráno, tedy v poledne, protože jsem dlouho vyspával, neb jsem večer nemohl usnout a četl až do půl páté, vyrazil na výlet, ale bylo takové vedro, že jsem si to cestou na autobus rozmyslel, šel se najíst k Alimu a pak šupajdil do relativního chládku GH, kde jsem chvilku četl, ale pak mi došlo, že lepší než vyčerpávat Clancyho, kterého je třeba šetřit na loď z Medanu do Jakarty (48 h), je čumět na televizi. Když jsem u 1. filmu usnul, vyrazil jsem do indické čtvrti koupit si křupky, jejichž polovinu jsem úspěšně zkonzumoval u 2. filmu, který též přispěl k mé malencholii. Tough luck.
Penang
V mezičase mi Jimmy vyřídil boarding pass na loď do Medanu na 1. 1. ráno.
Večer jsem vyrazil na procházku k moři, odkud mě vyhnali policajti z důvodu hrozby další tsunami. Šel jsem do GH a hned na net, čímž jsem den ukončil. Doufám, že se dnes trochu vyspím. Podle zpráv z domova již počet obětí překročil 100 000!
