Článek
Včera jsem dočista zapomněl zaznamenat překročení rovníku, což tímto napravuji. Došlo k němu na jih od Singapuru u souostroví Singkep někdy již za tmy (nejspíš). Též jsem chtěl napsat, že je zcela neuvěřitelné, že ta spousta broučků, švábů a mušek člověka na kavalci žádným způsobem neotravuje. Jakoby respektovali teritorium postele vyhrazené železným rámem a matraci se spáčem se vyhýbali. Ještě že tak.
Snídani jsem opět vynechal a nahradil ji nudlovkou a mandarinkami zrovna tak jako i oběd, i když 2× jsem byl frontu zkontrolovat a pokaždé byla moc dlouhá a potřetí již byla výdejna zavřená.
Další zvláštností byl naprostý úbytek lodí na moři od Batamu, což ostře kontrastovalo s jejich množstvím v Malagské úžině.
Po zbytek cesty se nic významného neudálo a já ho strávil dočtením Kazana a výlety na cigárko, i když Indonésané kouří naprosto všude bez ohledu na cedule, které to zakazují.
V 17.00 jsme přistáli v Tanjung Prioku, což je jakartský hlavní přístav cca 15 km na sever od města, který je však vlastně jeho součástí.
Když jsem se proboxoval z lodi ven (nebylo to tak hrozné, jak jsem čekal), vydal jsem se za davy valícími se ven, které mě zavedly do veliké haly, kde namátkou kontrolovali místňákům zavazadla. Nevyhnul jsem se kontaktu z očí do očí s jedním policistou či vojákem (trošku jsem na něj civěl z jakési zvědavosti, zda mě také zkontroluje), a tak jsem se kontrole též nevyhnul. Byla však velmi povrchní a spíše jen pro formu. Chlápek mi alespoň řekl kudy na autobus. Prodral jsem se davem taxikářů a mototaxikářů a vydal se udaným směrem. Než jsem na autobusák dorazil, podařilo se mi zabloudit do mešity. Čekání na 81 by asi bylo marné, neb žádná nejela ani během čekání na 125, kterou mi poradil kamelot, kterému tlumočil opodál stojící student. Měl pravdu, 125 kutečně jela k obchodnímu centru Sarinah, kam jsem potřeboval.
Na první pohled ve tmě se mi Jakarta moc nelíbila. Ze špinavého předměstí mezi přístavem a zábavním parkem a obchoďáky se změnila v relativně civilizované město ne nepodobné Bangkoku, ale mnohem asijštější atmosférou. Jsem zvědav, jak bude vypadat zítra ve dne.
GH Wishma Delima jsem našel bez problémů, trošku mě zaskočila cena 30,000 Rs, ani smlouvání nefungovalo, šel se najíst, poklábosit na net, znovu najíst, a nakonec jsem si dopřál i pivko. Točené! 1. točené po odjezdu. Nic moc. Za ty prachy vůbec nestálo.