Hlavní obsah
Obchod a průmysl

Důl Bílina – životní prostředí bylo bito jako to žito

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: MAKY OREL (Wikipedie)

Pohled na hnědouhelný důl Bílina

Při posuzování záměru MZP471 „Pokračování hornické činnosti – I. etapa Doly Bílina 2019 – 2035“ dostaly přednost podnikatelské zájmy skupiny ČEZ před ochranou životního prostředí.

Článek

Jedním z nezáviděníhodných dědictví pro současného ministra životního prostředí je souhlasné stanovisko MŽP k posudku o vlivech na životní prostředí pro záměr MZP471 „Pokračování hornické činnosti – I. etapa Doly Bílina 2019 – 2035“. Byť se společnost ČEZ, a.s. a její dceřiné firmy včetně společnosti Severočeské doly a.s. navenek prezentují jako ekologicky vstřícné a společensky odpovědné firmy, jejich hlavním cílem je maximalizovat zisk. Právě posuzování vlivu výše uvedeného záměru na životní prostředí dokladuje, že proklamované strategie skupiny ČEZ mající zohledňovat dekarbonizační vize EU ve skutečnosti představují klamání veřejnosti o ekologické aktivitách a prospěšnosti skupiny ČEZ. Avšak v praxi dostává oproti ochraně životního prostředí a boje proti nepříznivému vývoji klimatických změn přednost hnědouhelný byznys se svými záměry, co nejdéle těžit hnědé uhlí a z něho co nejdéle vyrábět elektrickou energii ve hnědouhelných elektrárnách.

Všichni jsme si před zákonem rovni, ale byznys je oproti nám obyčejným smrtelníkům jaksi rovnější.

Ono v podstatě byznysem je v rámci posuzování vlivů na životní prostředí bohužel i samotné zpracování zákonem požadovaných dokumentů (oznámení záměru dle přílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb., dokumentace o vlivech záměru na životní prostředí dle přílohy č. 4). Zpracování těchto dokumentů představuje pro oznamovatele (povětšinou podnikatelský subjekt s novým investičním záměrem) nákladovou položku, přičemž podnikatelské subjekty mají eminentní zájem, aby posouzení jejich záměru, pokud možno bylo ukončeno již ve zjišťovacím řízení (tzv. malá EIA). A když je požadována dokumentace o vlivu záměru na životní prostředí (tzv. velká EIA), chtějí v zájmu svého byznysu, aby jejich představám byla umetena cesta k jejich realizaci, když už za provedené posouzení platí.

Přestože držitel autorizace podle zákona č. 100/2001 Sb. je povinen zpracovávat požadované dokumenty odborně, objektivně a v plném rozsahu, s dodržením stanovených náležitostí, skutečná praxe je diametrálně jiná. Zpracovatelé dokumentů EIA v duchu staročeského: „Čí chleba jíš, toho píseň zpívej!“ s ohledem na probíhající konkurenční boj za každou cenu preferují schválení představ oznamovatele před objektivním a odborným posouzením vlivů záměru na životní prostředí. Jinak jim příště nikdo zpracování požadovaných dokumentů nezadá. Tzn. v žádném případě při posuzování vlivů záměru na životní prostředí neplatí ono staročeské: „S poctivostí nejdál dojdeš.“

V takové případě odbornost musí jít stranou. Je tedy pro životní prostředí až žalostné a tristní, že držitelé autorizace projevují odborné znalosti pouze při ministerských zkouškách za účelem získání nebo prodloužení autorizace. Následně pak musí pomocí pseudoodborných blábolů opatřených jejich kulatým razítkem autorizované osoby odůvodňovat, že červený čtverec je vlastně zeleným kolečkem.

Všichni jsme si před zákonem rovni, ale skupina ČEZ je v rámci preferování jejich byznysu jaksi rovnější.

Vraťme se však k záměru MZP 471 „Pokračování hornické činnosti – I. etapa Doly Bílina 2019 – 2035“. Zpracovateli oznámení coby autorizované osobě muselo a musí být známo, že posuzování vlivů na životní prostředí zahrnuje zjištění, popis, posouzení a vyhodnocení přímých a nepřímých významných vlivů provedení i neprovedení záměru na životní prostředí. S ohledem na zájmy byznysu oznamovatele (společnost Severočeské doly a.s. – dceřiná společnost ČEZ, a.s.), jakož i v zájmu svého vlastního byznysu dvorního zpracovatele dokumentů EIA skupiny ČEZ, se zpracovatel v oznámení záměru velkým obloukem vyhnul zákonem požadované identifikaci nepřímých významných vlivů a jejich posouzení a vyhodnocení.

Pro zjištění a popis nepřímých významných vlivů předmětného záměru je v tomto případě podstatné, že veškeré hnědé uhlí vytěžené v Dolu Bílina dopravují transportní pásy do Úpravny uhlí Ledvice. V souvislosti s tím je za účelem lepšího pochopení a objasnění všech souvislostí „odborného“ mlžení při zpracování dokumentů EIA žádoucí citovat informaci uvedenou samotným zpracovatelem v oznámení záměru – cit.: „Výsledkem je prodloužení životnosti lomu (rozumějte Dolu Bílina), neméně významným důvodem je i zásobování elektráren ČEZ, a.s., tepláren, stejně jako maloodběratelů v celé ČR hnědým uhlím.“ Tzn., zpracovatel coby autorizovaná osoba musel nebo mohl přesně vědět do jakých elektráren a tepláren bylo bílinské hnědé uhlí a v jakých ročních množstvích expedováno. Skutečným důvodem k realizaci záměru je však prodloužení byznysu těžby hnědého uhlí a výroby elektrické energie z něj na co nejdelší dobu bez ohledu na nepříznivý vývoj klimatických změn a ochranu životního prostředí. Z tohoto důvodu bylo využívání v konkrétních spalovacích zdrojů (elektrárny ČEZ, a.s., teplárny) zastřeno do neprůhledné mlhy, že se vlastně ani neví, kde bílinské uhlí skončí.

Z platného integrovaného povolení však pro sousední Elektrárnu Ledvice vyplývá, že pro oba spalovací zdroje (nový blok 660 MW a kotel K4) je hlavním palivem hnědé uhlí z Dolu Bílina. Minimálně v případě Elektrárny Ledvice tak zcela jednoznačně existuje příčinná souvislost mezi hnědým uhlím z Dolu Bílina a emisemi ze sousední Elektrárny Ledvice, neboť složení bílinského uhlí představuje zásadní faktor pro složení emisí vypouštěných z Elektrárny Ledvice do ovzduší. Např., čím více rtuti a jejich sloučenin bude obsahovat těžené bílinské uhlí, tím vyšší budou emise rtuti a jejich sloučenin ve spalinách vypouštěných z Elektrárny Ledvice.

Skupina ČEZ maximalizuje své hnědouhelné zisky a životní prostředí je přitom bito jako to žito.

Zpracovatel oznámení záměru MZP 471 se tedy na úkor ochrany životního prostředí pokusil, zda neřešení nepřímých vlivů předmětného záměru zůstane jaksi nepovšimnuto. Nezůstalo. A tak mu následně nezbylo nic jiného, než „odborně“ obhajovat, že „červený čtverec je vlastně zelený kruh“. V rámci zpracování následné dokumentace o vlivech záměru na životní prostředí se tak mj. účelově pokusil vypořádat s fundovanými připomínkami ve věci nepřímých vlivů. V závěru svého problematického pokusu o vypořádání relevantní a fundované připomínky ve věci nepřímých vlivů zpracovatel uvedl – cit.: „Mezi těžbou uhlí (rozumějte v Dolu Bílina) a jeho využitím (rozumějte např. sousední Elektrárnu Ledvice) spojitost sice existuje, příčinnou souvislost zde ale spatřovat nelze. Využití uhlí vytěženého v rámci předmětného záměru tudíž není nepřímým vlivem záměru na životní prostředí (rozumějte – červený čtverec není červeným čtvercem, ale zeleným kruhem a jinak to být nemůže, když je pod tím kulaté razítko autorizované osoby) a nemá být součástí posouzení EIA.“ Prostě, aby se vlk nažral a koza zůstala celá.

Příslušná autorizovaná osoba toto pseudoodborné mlžení následně zapracovala i do dokumentace o vlivech záměru MZP 471, přičemž skutečnou „odbornost“ této autorizované osoby poodhaluje sdělení MŽP č.j. MZP/2018/710/1181 ze dne 29. 3. 2018. V něm je na začátku uvedeno, že MŽP obdrželo dne 28. 2. 2018 dokumentaci vlivů záměru „Pokračování hornické činnosti – I. etapa – Doly Bílina 2019 – 2035“ na životní prostředí zpracovanou podle přílohy č. 4 k zákonu. Na konci tohoto sdělení je pak zásadní informace – cit.: „Na základě prostudování výše uvedené dokumentace záměru dospělo MŽP, OPVIP k závěru, že předložená dokumentace záměru neodpovídá požadavkům zákona, resp. požadavkům přílohy č. 4 k zákonu, a proto byla dne 12. 3. 2018 vrácena oznamovateli.“ Přeloženo z úředního jazyka do češtiny. Dokumentace podaná dne 28. 2. 2018 nebyla zpracována autorizovanou osobou odborně a na profesionální úrovni.

Jestliže autorizovaná osoba v následně předložené dokumentaci v rámci oblbování úřadů a veřejnosti tvrdí, že zahrnutí vlivu vyplývajícího ze samotného spálení uhlí na ovzduší a lidské zdraví je mj. neproveditelné, jelikož nelze určit, kde a v jakých spalovacích zdrojích a za jakých podmínek by uhlí bylo spáleno, z informací mj. uvedených v dokumentech zpracovaných samotnou autorizovanou osobou (viz výše), resp. např. v platném integrovaném povolení pro Elektrárnu Ledvice vyplývá, že si autor jaksi protiřečí a bohapustě mlží. Navíc ovzduší má globální charakter a v podstatě nezáleží, který zdroj vypouští skleníkové plyny a další emise znečišťujících látek do ovzduší.

Neskutečným blábolem ze strany příslušné autorizované osoby jsou v dokumentaci o vlivu záměru na životní prostředí informace o zdvojení započtení vlivu spalování uhlí na životní prostředí. Prvotně zpracovateli dokumentace musí být známo, že předmětem posuzování je u konkrétního záměru specifikace přímých a nepřímých významných vlivů a jejich posouzení a vyhodnocení ve vztahu k aktuálnímu stavu životního prostředí a že tak nelze automaticky vztahovat záměr k jakýmkoliv starým a často již neaktuálním posouzením. V procesu posuzování vlivů záměru platí, že nelze vstoupit dvakrát do jedné řeky.

Vraťme se však k problematice příčinných souvislostí u nepřímých vlivů. V sedmdesátých letech minulého století byl v našich kinech promítán film „Není kouře bez ohně“. A tak v duchu názvu tohoto filmu existuje jako u již uvedeného ilustrativního příkladu obsahu rtuti a jejich sloučenin v těženém uhlí příčinná souvislost např. mezi emisemi znečišťujících látek v sousední Elektrárně Ledvice a chemickým složením hnědého uhlí z Dolu Bílina. Od obsahu uhlíku ve spalovaném bílinském uhlí se budou odvíjet emise oxidu uhličitého a oxidu uhelnatého, od obsahu síry a jejich sloučenin pak emise oxidů síry, od obsahu těžkých kovů pak jejich emise ve spalinách z Elektrárny Ledvice atd.

Pro pochopení významu posouzení a vyhodnocení nepřímých vlivů pro předmětný záměr je nutno vzít v patrnost, že ochrana životního prostředí kromě ochrany ovzduší, ochrany vod a odpadového hospodářství zahrnuje i ochranu přírody a krajiny, ochranu lesa a ochranu půdního fondu. Jestliže Elektrárna Ledvice má s platností do 30. 6. 2025 povolenu výjimku pro znečišťující látku Rtuť a její sloučeniny, a to pro nový blok 660 MW (kotel K6) ve výši 0,028 mg/m3 oproti jinak závaznému limitu 0,007 mg/m3 (skutečnost 2021 – 20 mg/m3 a 2022 – 18 mg/m3), případné posouzení a vyhodnocení nepřímých vlivů pro záměr MZP 471 mohlo vzhledem na složení hnědého uhlí z pokračování těžby v Dolu Bílina teoreticky dospět k závěru, že i Elektrárna Ledvice i přes realizovaná opatření nebude po datu 1. 7. 2025 schopna plnit závazný limit pro Rtuť a její sloučeniny ve výši 0,007 mg/m3.

To by ve svých důsledcích podpořilo nulovou variantu záměru, jelikož proč by se za tohoto stavu případně měla těžit surovina, která při spálení v kotli způsobí emise větší, než je závazný limit?, proč by se do povrchu zemského měla vytvářet další hluboká díra a narušovat tak krajinný ráz na dalším území?, proč by se mělo zasahovat do života biologických druhů vyskytujících se na ploše potencionálního rozšíření dolu?, proč by se zde měly kácet dřeviny rostoucí mimo les?, resp. proč by mělo dojít k případnému trvalému záboru pozemků určených pro funkci lesa, tj. k případné likvidaci lesních porostů? a proč by se případně měla zabírat i zemědělská půda?, tzn., je případně vůbec únosné ve veřejném zájmu vytvořit další hlubokou díru v krajině se všemi případnými dopady na životní prostředí?

Nepřímé vlivy pro záměr „Pokračování hornické činnosti – I. etapa – Doly Bílina 2019 – 2035“ nebyly v rámci provedeného posuzování vzaty v potaz a tak zůstaly ke škodě ochrany životního prostředí nezodpovězeny i tyto zásadní otázky.

Ochranu životního prostředí či provádění skutečných opatření proti nepříznivému klimatickému vývoji v žádném případě nezajistí nenaplňované či nedostatečně realizované závazky politiků nebo klamavé proklamace podnikatelských subjektů o tom, jak je jejich činnost ekologicky vstřícná a společensky odpovědná. Na úplný chvost mezi zeměmi EU, co se týče stavu životního prostředí, nás tedy mj. zákonitě odsouvá nejen neodborné a neobjektivní zpracování dokumentů EIA, ale i shovívavost ministerstva ve věci případného odejmutí autorizace, k čemuž by bylo dostatečné, aby autorizovaná osoba v posledních dvou letech minimálně dvakrát porušila výše citovanou povinnost.

V návaznosti na tento příspěvek je připravován další článek, který bude zejména zaměřen na nezodpovědné vydání souhlasného stanoviska Ministerstva životního prostředí pod vedením tehdejšího ministra Brabce.

Informační systém EIA (cenia.cz) – konkrétně záměr MZP471 na stránce https//portal.cenia/eiasea/detail/EIA_MZP471?lang=cs

ippc.mzp.cz/ippc/ippc.nsf/$pid/MZPPRHKS1DIU(rozhodnutí ve věci výjimky pro znečišťující látku Rtuť a její sloučeniny pro Elektrárnu Ledvice)

Úplné znění platného integrovaného rozhodnutí pro Elektrárnu Ledvice

ippc.mzp.cz/ippc/ippc.nsf/$pid/MZPPRHQ089FE (zpráva o plnění podmínek pro Elektrárnu Ledvice za rok 2021)

ippc.mzp.cz/ippc/ippc.nsf/$pid/MZPPRHV5K363 (zpráva o plnění podmínek pro Elektrárnu Ledvice za rok 2022)

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz