Článek
Zajímavé tipy na výlet nabízí i poněkud opomíjená Bukovohorská hornatina se svým nejvyšším vrchem Suchým vrchem (995 m n. m.). Hřeben Bukovohorské hornatiny spadá do Orlických hor, přičemž se rozkládá v jihovýchodní části tohoto pohoří. Pro cestu na Suchý vrch lze použít hned několik výchozích míst: Jablonné nad Orlicí, Těchonín, Mladkov, Lichkov, Králíky a Červená Voda. Samotný Suchý vrch se pak nachází 6 km jihozápadně od města Králíky a přibližně 7 km od městečka Jablonné nad Orlicí.
Mapa okolí Suchého vrchu
Původně jsme na 5. listopadu plánovali zcela jiný výlet, ale zaskočila nás aktualizovaná předpověď počasí, která s ohledem na proudění teplého vzduchu ve vyšších vrstvách atmosféry upozornila na možnost vzniku inverze. V Krkonoších jsme byli nedávno, a tak nastala otázka, kam nakonec s ohledem na aktuální předpověď počasí vyrazit do vyšších poloh. Jelikož jsme skutečně netoužili chodit někde pod příkrovem inverzní oblačnosti a chtěli jsme si při svém pěším výletu užít podzimního sluníčka, vzpomněli jsme si, že z Prahy jezdí několikrát za den Baltic express s konečnou stanicí v polské Gdyni na břehu Baltického moře.
Vydejte se na výlet Bukovohorské hornatiny Baltic Expressem
První spoj Baltic Expressu odjíždí z Prahy v 6:51 hod. Optimální čas vyrazit směr Ústí nad Orlicí a Bukovohorská hornatina na jednodenní výlet. Na území ČR má tento vlak pak následující zastávky: Libeň (6:58), Kolín (7:32), Pardubice (7:54), Ústí nad Orlicí (8:27), Letohrad (8:38) a na úpatí cílové Bukovohorské hornatiny Jablonné nad Orlicí (8:48) a Lichkov (9:02). Navíc poskytuje možnost vyrazit na Suchý vrch i zájemcům z brněnského či ostravského směru s přestupem v Ústí nad Orlicí. Jako výchozí bod svého jednodenního výletu jsme zvolili Lichkov.
Při cestě z Lichkova jsme až k Suchému vrchu potkali pouze dvě stáda krav
Za zmínku pro vyznavače cykloturistiky stojí, že Baltic express má dostatečnou kapacitu pro přepravu jízdních kol, a tak může být zajímavý a inspirativní pro různé cyklotoulky. Pro blížící se zimní období cesta do Lichkova poskytuje i zajímavé výlety na běžkách. Zcela specifickou nabídku poskytuje Bukovohorská hornatina milovníkům vojenské historie a techniky, jelikož jak z Lichkova, resp. z Mladkova se lze dostat na NS Betonová hranice, vedoucí po linii opevnění vybudovaného před druhou světovou válkou. Nehledě na to, že Baltic Express nabízí i možnost přepravy do patnácti polských měst, a to včetně Wroclavi, Poznaně, Gdaňska, Sopot a Gdyně, kam by měl první spoj z Prahy dorazit v 15:54 hod. Jen jídelní vůz v něm na území ČR nehledejte. A na území sousedního Polska jsme s Baltic Expessem prozatím necestovali.
Mapa s trasami pro běžkaře v okolí Suchého vrchu
Jedním z výchozích bodů pro výlet k dělostřelecké tvrzi Bouda a na Suchý vrch je pohraniční obec Lichkov
Tak jak je to v české kotlině dobrým zvykem, vyznavači pěší turistiky najdou i v Lichkově rozcestník před nádražní budovou. Z nevelké obce Lichkov (528 m n. m.) lze vyrazit k dělostřelecké tvrzi Bouda a následně na Suchý vrch hned dvěma směry. Obě trasy měří k autobusové zastávce v obci Orličky zhruba 12 km, resp. pro zdatnější až do Jablonného nad Orlicí 18 km. Na západní variantě cesty počítejte s převýšením 548 m do obce Orličky a při východně variantě 482 m tamtéž.
Západním směrem vede trasa po modré turistické značce zpočátku podél Tiché Orlice k rozcestníku U křížku (590 m n. m.) a odtud dále po žluté značce, která až k rozcestníku Nad Kolotočem (755 m n. m.) kopíruje NS Betonová hranice. Cestou tak turisté míjí celou řadu objektů opevnění vybudovaných před druhou světovou válkou (řopíky, bunkry a pěchotní sruby). Přímo u rozcestníku Nad Kolotočem je bunkr A/56/A-160.
Od rozcestníku Nad Kolotočem lze pokračovat k tvrzi Bouda dále po žluté až k rozcestníku Pod Boudou. Zde pak lze zahnout do kopce po zeleném značce až k rozcestníku Nad Boudou a vrátit se půl kilometru zpět k dělostřelecké tvrzi Bouda. Lepší řešení pak nabízí přejít po neznačených lesních cestách k nedaleké Jiráskové cestě označené červenou turistickou značkou. První neznačená lesní cesta začíná bezprostředně u rozcestníku Nad Kolotočem, přičemž po dosažení Jiráskovy cesty pokračuje k tvrzi Bouda přes Vysoký kámen (834 m n. m.). Druhá neznačená cesta odbočuje od žluté značky vpravo zhruba 100 m od rozcestníku u pěchotního srubu K-S 27 Na průseku a vede k Jiráskově cestě východním svahem Vysokého kamene.
Panel NS Betonová hranice u srubu Horymír
My jsme však u lichkovského nádraží zvolili východní variantu. Tj. po zelené turistické značce kolem Lichkovského dvora do kopce směrem k lesu, kde cesta postupně získala vrstevnicový charakter. Zhruba 150 m za rozcestníkem Pod Pupkem (ca 652 m n. m.) zelená značka odbočuje doprava na stezku, která je součástí NS Betonová hranice a která vede prudce do kopce kolem pěchotních srubů Na pupku, Kazi, Teta k dělostřelecké věži Horymír, jež jsou propojeny s tvrzí Bouda. Odtud lze ke tvrzi Bouda dojít buď po neznačené lesní cestě kolem pěchotního srubu Libuše nebo pokračovat dále po zelené přes rozcestníky Odranec a Nad Boudou. V objektu dělostřelecké tvrze Bouda je umístěno i muzeum, které je nyní v podzimním období otevřeno o víkendech a svátcích. Naposledy v sobotu 6. prosince, a to ve spojení se vzpomínkovým pochodem, který začne v 10:00 hod u hasičárny v Těchoníně.
Závěrečný úsek cesty na Suchý vrch má již horský charakter
Cesta na Suchý vrch pokračuje od rozcestníku Nad Boudou (821 m n. m.) po červeně značené Jiráskové cestě, přičemž od rozcestníků U tří pánů (898 m n. m.) má až k vyhlídkovému místu horský charakter. Na vyhlídkovém místě se vyplatí vylézt na skalní ostroh, neboť je zde nejlepší pohled do kraje směrem k Mladkovu či Jablonnému nad Orlicí, pokud je Kramářova chata s rozhlednou zavřena. Chata byla zrekonstruována po požáru v roce 2003 v letech 2010 až 2012. V chatě, pokud není přechodně zavřená, je kromě přístupu na rozhlednu v přízemí recepce pro ubytované a rychlé občerstvení pro všechny pocestné a v prvním patře pak restaurace. My jsme se však trefili do období, kdy chata byla na čtyři dny uzavřena.
Krajina pod Suchým vrchem
Jestliže pro cestu k dělostřelecké tvrzi Bouda a na Suchý vrch existuje několik nástupových variant, a to ze severu od Lichkova kromě dvou popsaných tras ještě dvě trasy z Mladkova: po žluté kopírující nebo po červené Jiráskově cestě, vícero variant existuje i pro sestup. Pro nástupiště v Mladkově je nutno vzít v patrnost, že spoje optimálního vlaku Baltic Express zde nestaví a je nutno v Ústí nad Orlicí přestoupit na lokálku. Tu však na této trati obsluhuje Leo Exxpres, takže pro tento případ je výhodné koupit si jízdenku OneTicket, která platí pro vícero dopravců.
Při sestupu ze Suchého vrchu navštivte malebnou obec Orličky
Protože se u Kramářově chaty nabízí i jiní sestupové varianty, např. po cyklotrasách, návštěvník by neměl při sestupu opomenout, že od této chaty je na samotný vrchol Suchého vrchu (995 m n. m.) zhruba 250 m. Základní sestupové trasy však vedou přes Suchý vrch. K rozcestníku Hvězda (ca 865 m n. m.) jsou obě hlavní varianty společné. V sedle Hvězda odbočuje modrá značka cesty Hřebenovka, která je součástí Via Czechia severní do Červené Vody (vlak, autobusy), kdežto červená Jiráskova cesta pokračuje dolu do malebné vesnice Orličky (kratší dvanáctikilometrová trasa), popřípadě až do Jablonného nad Orlicí (celkem 18 km).
My jsme do Jablonného zvolili kratší variantu a počkali jsme si v centru Orliček (ca 615 m n. n.) na autobus, na který v Jablonném navazoval Baltic Express. Jestliže trasa sestupu ze Suchého vrchu měří na autobusovou zastávku v centru Orliček 3,2 km, pak z údajů o nadmořské výšce vyplývá, že je to dolu pěkný sešup. Průměr klesání je zhruba 12 %. Přestože, až na malé ranní inverzní epizody okolo Pardubic a na úseku od Ústí nad Orlicí po Jablonné nad Orlicí, ten den nakonec panovalo slunečné počasí i v nižších polohách, podzimního výšlapu z Lichkova na Suchý vrch a do Orliček jsme si navýsost užili.
Malebná obec Orličky pod Suchým vrchem
Určitě se tam někdy vrátíme. Pravděpodobně na jaře s koly. Pro důchodce se součtem 136 let optimální trasa převážně z kopce s možností dojet za den např. až do Pardubic. Na podzim se pak nabízí vzít s sebou košík a udělat si na území Bukovohorské hornatiny celodenní výšlap spojený se sběrem hub. Např. z Lichkova do Mladkova či naopak. Člověk zde i ve vyšším věku udělá něco pro svoji kondici, ale řádně zaměstná při plánování výletu své mozkové buňky.
Bukovohorská hornatina nabízí celou řadu zajímavých možností nejen pro vyznavače pěší turistiky, ale i pro milovníky vojenské historie, jakož i pro běžkaře a vyznavače trekové jízdy na kolech
Závěrem jednak doplnění pro milovníky vojenské historie. Naučná stezka Betonová hranice měřící 15 km se začátkem na vlakovém nádraží v Mladkově vede nejen kolem lehkých a těžkých opevnění pásu Králické pevnostní oblasti. Na trase však kromě Muzea čs. opevnění – dělostřelecké tvrzi Bouda, leží ještě další muzea: Muzeum Vysoký kámen a Vojenské muzeum Lichkov, které je se stezkou propojeno modrou a zelenou turistickou značkou. Návštěvníci Bukovohorské hornatiny se nesmí nechat zmást, že většina objektů opevnění je v současné době obklopena lesy bez výhledu do krajiny. Ze starých snímků umístěných na panelech NS Betonová hranice vyplývá, že z objektů opevnění bylo vidět směrem do kraje, jelikož místo lesa byly na řadě míst otevřené pastviny.
Takže ještě pro vyznavače trekové jízdy na kolech, popřípadě pro ty co se na výlet do zdejšího kraje vydají vlastním vozidlem, významné nástupní místo představuje parkoviště na Červenovodském sedle. Zde lze nejen zaparkovat své auto, ale zde začíná v oblasti Suchého vrchu hustá síť značených jednosměrných cyklostezek pro vyznavače trekové jízdy na kolech.
Mapa s cyklostezkami v okolí Suchého vrchu
Poněkud opomíjená oblast Bukovohorské hornatiny tak nabízí celou řadu zajímavých tipů na výlet nejen na podzim, ale i v ostatní roční období. Navíc v okolí je pak i celá řada dalších památek a pamětihodností, jakož i zajímavých koutů naší přírody,
