Článek
Vysvětlení, proč právě Belgie, je v podstatě prozaické. Za opakovanou cestou do Belgie se totiž v žádném případě neskrývá, že bychom jaksi pošilhávali po lukrativním místu v Evropské komisi či v Evropském parlamentu nebo v centrále NATO. A jestliže je Belgie cyklistickou velmocí, ani neuvažujeme s profesionální cyklistickou kariérou. Na to vše jsme jako čeští důchodci již poněkud staří. Byť i belgická města nabízejí řadu pamětihodností, marně byste je hledali mezi nejvíce navštěvovanými evropskými památkami a muzei. Takže ani toto nebylo impulsem k opakované návštěvě Belgického království. Odpověď je tedy skutečně prozaická. V Belgii se po skončení vysokoškolských studií usadila moje dcera se svým partnerem a věnují se zde vědecké činnosti.
Takže z tohoto důvodu se jeví pro porovnání jako zajímavá oblast odměňování za práci. V rámci Evropy vidí Belgičané na své výplatnici nejvyšší část hodnoty, kterou vytvoří, a to neskutečných 99,7 %, kdežto obyvatelé České republiky jsou s pouhými 67 % nejvíce odíraným evropským národem. Belgie je na tom lépe i ve stavu ekonomiky. Dle indexu prosperity je Belgie v rámci EU na 7. místě, kdežto Česká republika si aktuálně opět pohoršila a je na 14. místě, přičemž na zcela opačném pólu byla Česká republika, co se týče míry inflace, a to se svými 12 % na předposledním místě, kdežto Belgie s loňskými 2,3 % obsadila v EU první místo. Když jsme v krátkosti obrátili pozornost na porovnání Belgie a ČR v některých oblastech, nelze opomenout ani oblast bydlení. V této oblasti je Belgie na 6. místě, kdežto my se opět potácíme na nelichotivém 22. místě, přičemž v rámci EU je Belgie zcela nejlepší pro pořízení bytu, jelikož Belgičanům stačí 6,5 ročních platů na pořízení bydlení, kdežto my jsme v tomto segmentu v rámci EU s 14,9 ročními platy beznadějně poslední.
Ceny letenek jsou odlišné pro jednotlivé dny v týdnu.
Tato skutečnost rozhodla, že jsme při letošní návštěvě Belgie postupovali v duchu názvu americké komedie s názvem „Jestliže je úterý, musíme být v Belgii.“ Při použití nízkonákladové letecké společnosti Ryanair s letem na letiště Challeroi vyšla v termínu naší cesty nejlevněji kombinace odlet v úterý a návrat následující úterý. Za zpáteční letenku jsme zaplatili něco málo přes tisíc korun, kdežto kombinace odletu v pondělí a návratu další pondělí byla více jak pětinásobně dražší. Jelikož však v Challeroi tak poněkud chcípl pes, další tisícovku cestující zaplatí po příletu za autobus do Bruselu, resp. jiného města a zpět do Challeroi při odletu.
Všeobecně úterní lety patří mezi nejlevnější, ale není to pravidlo. Při odletu v týdnu po 3. červnu vychází oproti čistě úterním letům asi o 80 Kč levněji odlet ve středu nebo ve čtvrtek a návrat následující úterý, a to o 300 Kč levněji, než stála naše zpáteční letenka. Pondělní kombinace opět vychází nejdráž, a to tentokrát pomalu šestkrát. Při využití aerolinek se tedy vyplatí porovnávat nejen letecké společnosti, ale je žádoucí vzít do úvahy i ceny v jednotlivých dnech.
Co stojí za to v Belgii vidět a ochutnat.
Začneme chuťovými vjemy. Jako příslušníci pivní velmoci bychom neměli opomenout ochutnat belgická piva. Přitom bychom měli respektovat, že ve světovém žebříčku nejlepších světových piv obsazují první tři místa belgická piva. Další chuťové požitky jsou spojeny s opačným pólem gastronomie. Je to výjimečná belgická čokoláda tvořící i základ pro lahodné belgické pralinky a dále jsou to nedostižné belgické vafle. Jinak v ostatních oblastech belgická kuchyně není již tak výjimečná. Za národní jídlo jsou považovány hranolky tvořící buď přílohu k jiným jídlům nebo se prodávají samotné v kornoutech s kečupem či různými omáčkami. Oblíbené jsou zde importované boloňské špagety, ale ty již spadají do italské kuchyně.
Belgická piva patří mezi nejlepší na světě.
Aktuální pořadí nejlepších piv ve světě je následující: 1. Tripel, 2. Lambik, 3. Dubbel (vše z Belgie), 4. Weissbier (Německo), 5. Oud Bruin (opět Belgie), 6. Baltic porter (Finsko), 7. Chodské pivo, 8. Pilsner (obě tedy česká), 9. Imperial stout (Velká Británie), 10. Helles (Německo). Jestliže v žebříčku TasteAtlas dlouhodobě vévodí belgická piva, potom bychom měli sportovně přijmout, že naše plzeňské se v tomto žebříčku pohybuje až na rozmezí první a druhé desítky. Přestože preferuji jiná česká piva, poněkud mne zaskočilo lepší postavení mezi našimi značkami u chodského piva, tj. piva Chodovar vařeném v pivovaru Chodová Planá.
Belgické pivo Tripel je hodnocen na prvním místě pivního žebříčku dlouhodobě. Je řazen mezi silná piva a má vyváženou komplexní chuť, obvykle výrazně kořeněnou s ovocnou příchutí. Dobře se pije. Obsah alkoholu v belgických pivech je povětšinou vyšší, než je tomu v českých pivech. Avšak skutečně nejsilnější pivo na světě nepochází z Belgie, ale je jím skotské pivo připravované pod názvem Hadí jed (Snake Venom) s obsahem 67,5 % alkoholu. V samotné Belgii nás zklamalo pouze jedno pivo, ale jelikož jsme naše ojedinělé zklamání připočetli na vrub antverpské restaurace, nebudeme sdělovat, o jakou značku se jednalo.
Belgické sladkosti jsou výjimečné a světově proslulé.
Základ tvoří belgická čokoláda, která je známá po celém světě. Její výjimečnost spočívá v jemné struktuře mletí kakaa z nejkvalitnějších bobů, používání stoprocentního kakaového másla a nekonečné kreativitě při používání různých ingrediencí. Tradice přípravy čokolády vedla i k přípravě belgických pralinek a k vynálezu čokoládových tyčinek. V souvislosti s belgickou čokoládou nelze zapomenout ani na tzv. mořské plody.
Velmi populárním pokrmem v Belgii jsou vafle pečené ze speciálního těsta mezi dvěma železy s typickým mřížkováním. Základní druhy tvoří křupavější bruselské vafle (označované v nabídce jako Brusel) obdélníkového tvaru a sladší lutyšské vafle (označované v nabídce jako Liege) oválného tvaru. Kromě čokolády, resp. čokoládového krému jsou podávány s marmeládou, šlehačkou a dalšími krémy. Při návštěvě Belgie bychom tedy měli ochutnat nejen belgické pivo, ale i belgickou čokoládu, belgické pralinky a belgické vafle. I když člověk cestuje pouze s malým kabinovým zavazadlem, čokoládové produkty lze přiložit do batůžku jako dárek domů, pokud je nechce nakupovat podstatně dráž na letišti v bezcelní zóně.
V Belgickém království je na co se dívat.
Na základě toho, co jsme při našich dvou návštěvách Belgie mohli vidět, nestavíme na první místo kosmopolitní Brusel. Zde kromě Atomia lze spatřit čurajícího chlapečka (Manneken Pis), čurající holčičku (Jeanneke Pis) s blaženým úsměvem, jako by chtěla deklamovat dětskou říkanku: „Když jsem byla malá, čurat jsem se bála, teďka už jsem větší, už mi to jde lepší.“ Zejména pak zde návštěvník může spatřit historické centrum okolo půvabného náměstí Grand-Place (Grote Markt) s dominantou v podobě bruselské radnice. Nás při pobytu v Bruselu v roce 2022 však nejvíce oslovila návštěva skleníků Serres royales de Laeken v královské zahradě. Dále nás v Bruselu fascinovala večerní návštěva náměstí Grand-Place, a to tak, že jsme tam vyrazili opakovaně.
Při našich dvou belgických pobytech nás však nejvíce uchvátily „Benátky severu“ Bruggy s rozsáhlým a kompaktně zachovalým historickým centrem se středověkou výstavbou. Zde nás fascinovaly domy postavené z neomítnutých cihel, se kterými jsme se potkávali ve všech prozatím navštívených částech Belgie. Ale v Bruggách se návštěvník může kochat uceleným komplexem těchto staveb, navíc pamatujících povětšinou středověk, přičemž k zachování charakteru města jsou i moderní stavby obkládány obklady imitující neomítnuté cihly. Středověký charakter města může člověk obdivovat při procházce, nebo za nějakých 10 € při projížďce výletními čluny plujících po husté síti místních kanálů, ale i pomoci uceleného pohledu z věže Belfried nacházející se na centrálním náměstí Markt. Zde je i budova tržnice Hall z roku 1240 a novogotické stavby Provinciaal Hof a pošty. Na dalším náměstí Burg se pak nachází místní radnice a bazilika sv. Krve. Řada návštěvníku pak považuje Bruggy za hlavní město belgické čokolády.
V letošním roce nás nejvíce zaujala návštěva Gentu. I zde lze nalézt řadu středověkých staveb, avšak fragmentovaných do pozdější výstavby. V historické centru lze spatřit tři gentské věže: kostel sv. Mikuláše (St-Niklaaskerk), zvonici Belfort s možnosti vyhlídky na celé město za 11 € a hlavní katedrálu patrona města sv. Bavy (St-Baafskathedraal). Dále je zde secesní radnice a nábřeží Graslei se zachovalými cechovními domy, z nichž některé pocházejí již z 12. století. Nedaleko je i hrad Gravensteen. Gent je opět protkán kanály, a tak je i zde možnost za 10 € si prohlédnout historické centrum z výletního člunu. Navíc si lze v půjčovně kol zapůjčit jízdní kolo, což jsme letos pořídili za 34 € i s helmami na celý den pro dvě osoby za účelem prohlídky okolí města.
V univerzitním městě Leuven (Loveň) nás fascinovala budova místní radnice z 15. století později doplněná o několik řad soch. Nachází se v centru na místním náměstí Grote Markt v sousedství kostela Sint-Pieterskerk. V přístavních Antverpách jsme narazili na Rubensův dům, jehož obrazy se vyskytují v řadě belgických kostelů. Nedaleko odtud jsme navštívili rozsáhlý místní trh. Na centrálním náměstí Groenplein jsme navštívili největší belgickou katedrálu Panny Marie a konečně jsme zde byli svědky pouličního muzicírování. V centru Antverp si lze prohlédnout řadu honosných cechovních domů s pozlacenými symboly na štítech. Dále Antverpy pro zájemce nabízí muzeum diamantů. Jako poslední jsme letos navštívili Mechelen, ve kterém nás zaujala prohlídka místní katedrály sv. Rumolda s nedokončenou věží s možností vyhlídky za 10 € po absolvování 538 schodů. Právě již ve věži jsou umístěny hned dvě zvonkohry. V Mechelenu sídlí proslulá belgická škola, kde se vyučuje hra na zvonkohru. Při návštěvě Mechelenu jsme měli možnost slyšet jak kostelní zvonkohru, ale byli jsme svědky zvonkoherního koncertu v nedalekém parku hraném místním mistrem podle not.
Belgické království tedy nabízí nejen chutná belgická piva, lahodnou belgickou čokoládu, na jazyku se rozplývající pralinky a vynikající belgické vafle, ale i řadu historických památek a pamětihodností umožňujících nahlédnutí do dávné historie.
Češi jsou nejvíc „odíraným“ národem v Evropě, ukazují data OECD a Světové banky - Echo24.cz
