Článek
Kompost představuje jedno z nejkvalitnějších přírodních hnojiv s velkým obsahem živin, organické hmoty, užitečných mikroorganismů, jakož i žížal, které jsou největšími pracanty při zlepšování půdní struktury. Právě k žádoucímu zlepšování struktury půdy přispívá i samotný kompost, resp. i proces kompostování.
Zahradničení za použití vlastního kompostu má ekonomický a ekologický význam
Kompost používaný k přihnojování záhonů, a to jak užitkových, tak i okrasných s květinami, resp. i stromů a keřů zejména pak v případě užitkové části zahrádky ovlivňuje velikost a kvalitu úrody produkované ve kvalitě BIO. Tímto kompost přispívá ke zdravému životnímu stylu, kdy u námi vypěstovaných komodit (česnek, hlávkový salát, kedlubny, celer, rajčata, cukety, dýně hokaido, papriky, lilek, salátové okurky, pórek, fazole, červená řepa, kadeřavá a růžičková kapusta, petrželová nať, bazalka, ale i majoránka, jakož i zahradní jahody) nemusíme mít obavy, zda obsahují či neobsahují pesticidy či přebytek umělých hnojiv. Zároveň se takto kompost podílí na zlepšování naší ekonomiky, kdy nejen vypěstovanou zeleninu, resp. i ovoce, jakož i zahradní substráty nemusíme alespoň částečně kupovat. V neposlední řadě má kompostovací proces ekologický význam, neboť významnou část biologicky rozložitelných odpadů (tzv. BRKO) zcela účelně využijeme po jejich přeměně na kompost přímo v místě jejich vzniku.
Kompostovací proces může ovlivnit celá řada faktorů
Poté, co se nám užitková část zahrádky po přestavbě domu po babičce smrskla na deset záhonků a zahloubené pařeniště, přičemž dva záhonky zastíněné jabloněmi jsou vyčleněny pro jahody, i nadále využíváme v péči o zahrádku proces kompostování, a hlavně jeho produkt, tj. samotný kompost. Proces kompostování v našem případě zásadním způsobem ovlivňuje skutečnost, že chováme vlastní slepice a králíky a přes topnou sezonu máme i produkci dřevěného popela z moderních krbových kamen.
Dřevěný popel přidáváme do kompostu buď přímo nebo přes chov slepic, kterým ho sypeme ve výběhu na jejich „popeliště“ a v zimě popelem vysypáváme po vyčištění kurníku i jeho podlahu místo křemeliny. V každém případě i tento dřevěný popel doputuje nakonec do kompostu, a to buď po pravidelném úklidu výběhu nebo po pravidelném čištění kurníku.
Co se týče králíků musíme mít kapacitu na skladování králičího hnoje, který po uležení kromě přímého zarytí do záhonů používáme i v procesu kompostování. Slepice kompostovací proces ovlivňují jednak tím, že přes ně proženeme některé zbytky z kuchyně včetně bramborových slupek, mrkvových slupek, nekvalitní pórkové natě apod., takže o ně „ochuzujeme“ náš kompost. Naopak jej obohacujeme o slepičí trus a podestýlku vyprodukovanou při pravidelném čištění kurníku, resp. i o shrabky z venkovního výběhu.
Kompostování nemusí být spojeno pouze s ukládáním vhodných odpadů do kompostérů
Již několik let aplikujeme vícestupňový kombinovaný kompostovací proces. Základní kompostování je prováděno souběžně se skladováním a zráním králičího hnoje ve třech stavebnicových plastových kompostérech šestiúhelníkového půdorysu o kapacitě zhruba 1 m3. Pro lepší orientaci si je označme kódy K1, K2 a K3, přičemž první dva jsou v bezprostřední blízkosti kurníku a králíkáren a jako takové slouží pro manipulaci s králičím hnojem (K2) nebo pro oba procesy (K1). Kompostér K3 je pak umístěn vedle užitkové části zahrádky a slouží výhradně ke kompostování.
Stavebnicový kompostér K3 se zvýšenou kapacitou plný kompostu
Dále každoročně vytváříme dva malé komposty. Jeden volně sypaný u čela zahloubeného pařeniště pro výsadbu dýní hokaido a druhý ve dřevěném kompostéru pro pěstování cuket. Kromě toho uplatňujeme kompostovací proces každoročně vždy u jiného záhonu za účelem zásadního vylepšení a obnovení půdní struktury. Kompostovací proces v podstatě probíhá i v zahloubeném pařeništi, kam po podzimním vyházení zeminy na některý vedlejší záhon navozíme 8 až 10 koleček králičího hnoje. Ten pak převrstvíme zhruba stejným množstvím koňského hnoje a naházíme na něj zpět zeminu, abychom již koncem února sem mohli vysadit tři tucty sazenic hlávkového salátu a o něco později vyset i řádek ředkviček.
Ostatní kompostovací procesy pak začínají u zvoleného záhonu, a to obvykle na jednom ze záhonů, kde jsme měli rajčata. Z něho vybereme orniční vrstvu zeminy až na hlušinu. Předtím jiný zvolený záhon překryjeme plachtou a na něj přemístíme vybranou zeminu. Plachtu používáme nejen k oddělení zeminy z obou záhonů, ale z důvodu zamezení případného šíření chorob, a to zejména plísně rajčat. Do vytvořené díry pak házíme větvičky, ale i odřezky dřeva a piliny. Následně základ převrstvíme suchými stébly okrasných trav zkrácených na délku díry, popřípadě i jiným rostlinným materiálem (listí apod.), jakož i v této fázi slepičím trusem a podestýlkou z kurníku. Vše pečlivě ušlapáváme. Dále sem postupně navezeme několik koleček čerstvého králičího hnoje a na něj pak i několik koleček uleželého hnoje.
Kompost „hrobeček“ s čerstvou sadbou hlávkového salátu
Před jarem na takto vytvořenou figuru vrátíme odebranou zeminu a tím vytvoříme klasický kompost ve tvaru „hrobečku“, přičemž nahoře tohoto „hrobečku“ určenému v prvním roce pro sadbu různých druhů cuket vytvarujeme malou „vaničku“, aby se zde po zalévání nebo dešti držela voda. Svahy hrobečku využijeme pro výsadbu dalšího hlávkového salátu. Takto vytvořený kompost se postupně sléhává a na podzim po sklizni jej klasicky zryjeme, byť je stále mírně vyvýšený, přičemž druhým rokem slouží pro pěstování celeru. Třetím rokem se na tento záhon zase vrátí rajčata.
Další jsou na řadě oba malé komposty, a to souběžně s jinými kompostovacími procesy. V tomto případě již dochází k prosévání těchto loňských kompostů, přičemž prosátý kompost používáme k přesazování či později i k výsadbě, popřípadě jej přidáme na zimu např. ke choulostivějším květinám. Nadsítnou frakcí, tj. co nepropadne sítem, s obsahem zeminy a pracovitých žížal pak převrstvujeme rostlinné vrstvy v základním kompostéru K3. Tyto malé komposty pak obnovujeme obdobným způsobem jako ten záhonový. Dolu hnůj, na něj nadsítná frakce z prosévání kompostu z kompostéru K3 a nahoru dostatečnou vrstvu prosátého kompostu.
Malý, ručně ztlučený kompostér připravený k sadbě cuket
Zpracování kompostu v kompostéru K3 bývá na řadě poslední. Před zahájením jeho prosévání musíme vyvozit veškerý uleželý hnůj z kompostéru K2. Do něj pak přemístíme ze sousedního kompostéru K1 ten čerstvý hnůj a do takto uvolněného kompostéru pak ukládáme veškerý rostlinný materiál určený ke kompostování a zároveň nadsítnou frakci z prosévání kompostu z kompostéru K3. Prosátý kompost z kompostéru K3 je našim konečným produktem a slouží nám jako přírodní hnojivo.
Prosít veškerý kompost z kompostéru K3 je však otázka několika týdnů. V okamžiku, kdy je zcela vyprázdněn, je v něm obnoveno základní kompostování. Na spodek umístíme poslední kolečko nadsítné frakce s obsahem zeminy a žížal a potom již vrstvíme rostlinný materiál produkovaný na zahrádce či z chovu slepic, přičemž na jednotlivé vrstvy postupně navážíme po kolečku kompost z kompostéru K1 tvořený nadsítnou frakcí a v mezidobí vyprodukovaným rostlinným materiálem.
Čerstvý králičí hnůj mezitím dáváme odděleně do kompostéru K2 a po vyprázdnění kompostu z kompostéru K1 jej přeházíme vidlemi do něj. Sem pak ukládáme i další čerstvý hnůj. Použití tří stejných stavebnicových kompostérů má i tu výhodu, že si za pomocí dílů z druhých kompostérů můžeme u kterékoliv kompostéru nastavit výšku podle potřeby. Tj. zvýšit si přechodně kapacitu některého kompostéru.
Co lze dávat do zahradního kompostu?
Do zahradního kompostu můžeme ukládat organické zbytky ze zahrady a kuchyně vhodné na kompostování. Na prvním místě se nabízí posekaná tráva, ale tu my kvůli slepicím sekáme po jedné max. po dvou sekačkách za den a nejprve jí po částech předhodíme slepicím. Takže v našem případě do kompostu jde až to, co zůstane po slepicích. Slepice dostanou i vhodné zeleninové a ovocné slupky. Z důvodu předběžné opatrnosti do kompostu nedáváme slupky, které jsou chemicky ošetřené (citrusy, banány). Ty shromažďujeme zvlášť a odnášíme do komunální shromažďovací nádoby určené pro kuchyňský odpad rostlinného původu.
Rovněž vaječné skořápky nedáváme do kompostu, ale podrcené je dostanou slepice. Dále do kompostu lze dát shrabané listí a mech, zbytky rostlin ze záhonu, pokud nejsou chycené plísní; piliny a hobliny; čistý dřevěný popel; slupky z cibule a česneku; kávovou sedlinu a vyluhovaný čaj. Tyto rostlinné odpady dodávají do kompostu nejen organickou hmotu, ale i cenné minerální látky. Jak vyplývá z výše uvedeného v našem případě dáváme do kompostu i slepičí trus a někdy přidáváme i králičí hnůj.
Co do zahradního kompostu nepatří?
Do kompostu v žádném případě nepatří: kosti, odřezky masa a kůže; mléčné výrobky; tuky a oleje; zbytky vařených jídel; sáčky z vysavače a jejich obsah (ten není tvořen pouze prachem, ale i částečkami tkanin uvolněných nejen koberců, ale i z oblečení, přičemž obojí je běžně vytvořeno ze syntetických vláken, tzn. plastů a obsah vysavačových sáčků je tak potencionálním zdrojem škodlivých mikro- a nanoplastů); tkaniny, plasty a gumu (viz výše); popel z uhlí a cigaret, rostliny napadené plísněmi či jinými chorobami, resp. škůdci; vykvetlý a kvetoucí plevel, jakož i plevel, který se rozmnožuje oddenky kořenů; zbytky chemických a kosmetických přípravků; jakož i kovy a sklo.
Používat vlastní zahradní kompost se vyplatí
K pěstování zeleniny a ovoce, jakož i bylin a květin na zahrádce, musí mít člověk vztah. Pak mu nečiní potíže každoročně věnovat potřebný čas i pro získání a zpracování vlastního zahradního kompostu. Prostě něco je za něco. Nám se však vyplatí mít alespoň některou zeleninu či některé ovoce vypěstovanou na vlastní zahrádce ve kvalitě BIO, a to za použití vlastního kompostu. Snad pro další může být inspirativní zejména postupné vylepšování půdní struktury pomoci kompostu ve tvarů „hrobečku“.
