Článek
Právo na příznivé životní prostředí je dáno ústavním pořádkem České republiky. V samotné Ústavě ČR je v čl. 7 zakotveno, že stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství.
Každý občan ČR má ústavou zaručeno právo na příznivé životní prostředí, ale skutečnost je poněkud jiná
Právo každého občana České republiky na příznivé životní prostředí pak přímo vyplývá z Listina základních práv a svobod, a to konkrétně z čl. 35, odst. 1. Jelikož toto právo každého občana je běžně opomíjeno ve prospěch byznysu, je žádoucí připomenout v čl. 35 i odstavec (3): „Při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem.“
Vlastnictví zejména pak v rámci podnikatelské sféry zavazuje vlastníky i v oblasti ochrany životního prostředí
Ve vztahu ochrany vlastnictví a zákonem chráněných veřejných zájmů, a to zejména s ohledem na vlastnictví podnikatelské sféry obsahuje Listina základních práv a svobod zásadní ustanovení v čl. 11, odst. 3: „Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem.“
Životní prostředí v Česku je trvale jedno z nejhorších v Evropské unii
Přestože Česká republika investuje do ochrany životního prostředí v rámci Evropské unie nadprůměrných 2,7 % HDP (celoevropský průměr je 1,8 % HDP), konečný výsledek je neuspokojivý až žalostný, jelikož mj. i v oblasti stavu životního prostředí zaostáváme a dlouhodobě patříme v EU mezi nejhorší země. V roce 2021 jsme se krčili se svým stavem životního prostředí na 23. místě z 27 zemí EU. Ani nad aktuálním posunem na 22. místo nemůžeme nikterak jásat, jelikož za posunem o jedno místo se skrývá zlepšení v třídění odpadů. Avšak průmyslové emise do ovzduší, tj. co dýcháme včetně našich dětí, se v roce 2022 zvýšily o 11 %. Na základě mezinárodních odborných odhadů tak v ČR kvůli špatnému ovzduší ročně zemře přes 3 200 lidí, což představuje v rámci EU nelichotivé 21. místo.
Za stavu, kdy se premiér Petr Fiala dne 1. září 2023 dotkl ve své optimistické vizi Česka coby hlavní evropské křižovatky stavu životního prostředí pouze na okraj, nemůžeme v současnosti očekávat žádné zásadní zlepšení v tom, co dýcháme a co teče do řek coby významného zdroje pitné vody pro řadu obyvatel, a kvůli čemu část obyvatel ČR předčasně umírá. Fialova představa, že když se jeho vize naplní, povede to zákonitě i k lepšímu životnímu prostředí, vychází ze základní ekonomické strategie ODS, že pokroku lze dosáhnout jedině bezmeznou podporou oligarchického byznysu pod heslem: „Chudým a potřebným brát a bohatým dávat!“.
Anketa
Případné naplnění optimistické vize premiéra Fialy sice může přispět ke zlepšení stavu životního prostředí, např. náhradou uhelných elektráren novými jadernými bloky a modulárními reaktory, popřípadě náhradou aut se spalovacími motory elektromobily využívajícími elektrickou energii z obnovitelných nebo jaderných zdrojů. Avšak je naprosto bláhové a liché, že velké firmy začnou samy o sobě snižovat emise ze svých provozů.
Proč bychom se měli učit pro budoucnost, když ti, co o ní rozhodují, dělají vše pro to, aby žádná nebyla.
Tak zněl nápis na jednom transparentu v rámci pražské demonstrace středoškolského hnutí Fridays for Future v červnu 2022. Hluboce pravdivá myšlenka. Státní orgány včetně povolovacích úřadů v rámci preference byznysu totiž běžně konají tak, aby to vypadalo, že se vše děje dle zákona a že veškeré dopady na životní prostředí jsou v rámci míry stanovené zákonem. Že tedy je jaksi všechno v nejlepším pořádku bez ohledu na neuspokojivý stav životního prostředí v ČR a narůstající emise.
V souvislosti s tím státní úředníci bez řádného vyhodnocení vítají v rámci posuzování vlivu na životní prostředí, jakož i v rámci různých povolovacích procesů, pokud příslušná dokumentace EIA či žádosti o enviromentální povolení včetně např. rozptylových studií a akreditovaných rozborů obsahují kulatá razítka akreditovaných osob. Na základě zahrnutí „ekologických“ služeb pod neviditelnou ruku trhu však byl vytvořen výnosný byznys i ze zpracování dokumentů v rámci posuzování vlivů na životní prostředí, jakož i z měření emisí a měření vypouštěných odpadních vod. A tento „ekologický“ byznys jde na ruku podnikatelskému sektoru. Neboť platí, čí chleba jíš, toho píseň zpívej.
To se to rozhoduje, když se úředníci můžou opřít o nevěrohodné výsledky měření
Nevěrohodnost některých měření emisí a způsob měření kvality vypouštěných odpadních vod byly tak očividné, že se MŽP snaží zjednat alespoň částečnou nápravu v rámci legislativního procesu jednak v novele zákona o ochraně ovzduší a jednak v novele vodního zákona. Novela vodního zákona vycházející mj. i z havárie na Bečvě po provedeném připomínkovém řízení již dorazila do Poslanecké sněmovny. Tato novela si slibuje zlepšení stavu na úseku monitoringu vypouštění odpadních vod od zavedení kontinuálního měření jejich složení.
Novela zákona o ochraně ovzduší je v současné době ve fázi vládního projednání, tzn. na posun do Poslanecké sněmovny teprve čeká. Tato novela se snaží řešit nevěrohodnost zejména jednorázových měření emisí, a to za pomoci posílení kontinuálních měření, trvalého monitoringu zařízení určených ke snižování emisí a zlepšení možností kontroly věrohodnosti prováděných měření.
V rámci navržených opatření však byla zcela opomenuta otázka monitoringu technologických parametrů. To ve svých důsledcích může znamenat, že nadále nelze při jednorázovém měření vyloučit proměřování zařízení, ve kterém nejsou v průběhu akreditovaného měření nastaveny běžné provozní hodnoty. Tzn. i nadále se budou moci proměřovat emise z Potěmkinovy vesnice. V průběhu měření emise nejsou a po ukončení měření dojde k najetí běžného provozu a tím i k produkci reálných emisí. Avšak při posuzování zdroje platí to, co bylo nevěrohodně změřeno v průběhu jednorázového měření, tj. emise nejsou.
S ohledem na rostoucí rozkolísanost vládní koalice, jakož i s ohledem na nekonečná obstrukční jednání ze strany opozice, je však zásadní otázkou, zda tyto novely budou nakonec projednány či, zda nespadnou pod stůl. Navíc ani jedna novela neřeší antisystémové nastavení „ekologických“ služeb, které jsou dány v plen výnosnému „enviromentálnímu“ byznysu oddaně a zcela zištně sloužícímu zájmům podnikatelské sféry. Bez toho lze očekávat, že vláda a příslušné státní orgány budou nadále tahat za kratší konec. Zejména pak životní prostředí České republiky bude na hony vzdáleno příznivému stavu.
A je docela možné, že to politikům a úředníkům jaksi vyhovuje. Tahat ve prospěch byznysu za kratší konec provazu. Je sice pravdou, že významné příjmy do rozpočtu pochází přímo od občanů. Avšak podnikatelská sféra může politikům poskytnout nadstavbu v podobě významných sponzorských darů. A sem tam někdy ukápne i nějaký ten milion v krabici od vína či nějaké drobné v rámci kauzy Dozimetr a podobných případů.
Sněmovní tisk 569/0 (psp.cz) (Návrh novely vodního zákona včetně důvodové zprávy)
ODok Portál - VeKLEP - Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (Dokumenty související s novelou zákona o ochraně ovzduší)
