Článek
Jelikož jsem pouze o dva měsíce starší než český oligarcha a politik slovenského původu Andrej Babiš, nárok na starobní důchod nám oběma vznikl zhruba ve stejnou dobu. Tj. v druhé polovině roku 2017. S ohledem na Babišovy populistické sliby, že vrátí zastropování odchodu do důchodu na 65 let, jenom pro doplnění uvádím, že jsem pracovní proces opustil v 68 letech. Při této příležitosti jsem obdržel manuál pro důchodce. Konkrétně knihu německé autorky Iris Warkusové s názvem „Konečně důchod“ obsahujících sto rad pro důchodce, jak aktivně naložit s poslední etapou svého života. Já se například chystám na další přechod bulharského pohoří Pirin.
Mějme na zřeteli, že Andrej Babiš opakovaně konstatuje, že vstup do politiky byl jeho nejhorší omyl v životě. Tak co tam dělá?
Považuji za žádoucí, aby se s některými radami seznámil i důchodce Andrej Babiš, a to s ohledem na jeho některé nedávné vyjádření. Například na svém předvolebním vystoupení v Krnově opakovaně prohlásil, že vstup do politiky považuje za nejhorší omyl ve svém životě. Zejména zde svým příznivcům sdělil, že už si vyhlédl pláž, kde by v případě podzimního neúspěchu odpočíval. Právě pro tyto účely je ve zmíněném důchodcovském manuálu uvedena pod názvem „V pohodě sledovat vlny“ rada druhá – cit.: „Nezáleží na tom, jestli jste u Tichého oceánu nebo Severního moře, anebo třeba na Lipně. Konečně nemusíte myslet na odloženou práci, která čeká na dokončením ani na to, že se blíží poslední den dovolené. Když budete mít chuť, svým bývalým kolegům můžete poslat pěknou pohlednici.“
K případnému přesunu Andreje Babiše na jim vyhlédnutou pláž stačí málo – prostě ho v říjnu nevolit
Ačkoliv jsem Babišův vrstevník, osobně nepatřím mezi jeho voliče, a to zejména z důvodu, že mi leží na srdci budoucnost dalších pokolení. Pravdou však je, že čeští důchodci tvoří voličské jádro Babišovy politické divize Agrofertu vystupující pod názvem ANO 2011, kdy ANO původně znamenalo Akce nespokojených občanů, měli by všichni důchodci spíše zvážit solidaritu s českým penzistou slovenského původu Andrejem Babišem, zda mu nesplnit jím vyslovené přání a neumožnit mu odpočinek na vyhlédnuté pláži. Z mého pohledu by mu ve věku více jak sedmdesát let, kdy mj. u člověka nastupují takové procesy, jako je stařecká nevrlost a nevraživost, jedině prospělo v pohodě sledovat mořské vlny bez přemýšlení nad tím, co by jako populista měl ještě voličům slíbit, aby mu odevzdali svůj hlas.
K podpoře solidarity s Babišovým plánem na relaxační pobyt na vyhlédnuté pláži po případném volebním neúspěchu stačí málo. Prostě mu nedat začátkem října při parlamentních volbách svůj hlas. Soudný člověk by ani nemusel hledat náhradu mezi antisystémovými dezoláty, kteří kandidují povětšinou v dresu proruských politických uskupení. Mezi demokratickými stranami se nabízí celá řada možností, jak svým hlasem přispět v zájmu budoucích pokolení k dalšímu proevropskému směřování naší země. Např. kroužkovat na kandidátce Spolu ve prospěch KDU-ČSL. K tomu člověk nemusí být ani praktikující křesťan. Pokud by voliči z řad důchodců v podzimních volbách chtěli vysloveně hlasovat pro budoucnost svých dětí, a především pak vnoučat a pravnoučat, která ve významném počtu dosud nemají volební právo, může penzista začátkem října klidně dospět i k vysloveně progresivnímu řešení a dát svůj hlas kandidátům České pirátské strany.
Stojí nám českým důchodcům na sklonku našich životů za to zaprodat obstojnou budoucnost našich dětí a vnoučat za jidášských třicet stříbrných?
My, důchodci nezapomínejme, že se blíží konec naší pouti tímto slzavým údolím a místo vábení zaprodat budoucnost našich dětí a vnoučat za jidášovských třicet stříbrných, abychom na jejich úkor měli důchod o tisícovku vyšší, bychom měli mít na paměti především obstojnou a bezpečnou budoucnost našich potomků. Takže solidaritou s případným odpočinkem českého oligarchy a politika slovenského původu Andreje Babiše na vyhlédnuté pláži bychom projevili solidaritu se svou vlastní krví, tj. s našimi dětmi, vnoučaty a pravnoučaty. Nezapomeňme, že platí, že krev je bližší než voda.
Voliči z řad důchodců by při rozhodování, zda Andreji Babišovi umožníme odpočinek na vyhlédnuté pláží, měli vzít v patrnost i jeho opakovaná konstatování, že vstup do politiky byl jeho nejhorším omylem v životě. Především starší generaci by měly mít životní zkušenost, že pokud někdo koná něco omylem, přičemž v případě Andreje Babiše se jedná na základě jeho vyjádření o nejhorší životní omyl, potom takto prováděná činnost povětšinou nestojí za nic. Andrej Babiš tak v podstatě usiluje ze setrvačnosti v rámci poněkud naivní hry, kdo z politiků má většího pinďoura, o naplnění svého narcistického ega ovládat co největší množství lidí.
Odkloněním Andreje Babiše z české politické scény na vyhlédnutou pláž, by čeští voliči přispěli kromě vytvoření podmínek pro obstojnou budoucnost našich potomků i k vyřešení celé řady ožehavých otázek a problému. Např. jak přistoupit k politikovi Andreji Babišovi po jeho případném volebním vítězství, když nezávislý soud již rozhodl v případě Čapího hnízda o vině a ve hře by měla být v dalším soudním řízení pouze výše trestu. Nezapomeňme, že ve Francii je stále ve hře trestní šetření, zda se Andrej Babiš nedopustil praní špinavých peněz.
Zejména by pak Babišovým koncem v české politice byly utlumeny prokremelské tendence, kdy potencionální povolební partneři hnutí ANO jsou nedílnou součástí proruské páté kolony a samotné hnutí ANO 2011 prosazuje ruské zájmy minimálně nepřímým způsobem. A to tak, že ve svém volebním programu vytvářeném ve stylu: „Voliči, řekněte nám, s čím jste nespokojeni a my vám v rámci svého nekonečného populismu slíbíme vše, co chcete slyšet,“ ve velké míře zohledňuje i názory těch našich nespokojených spoluobčanů, kteří jsou ve významném počtu dlouhodobě zcela pod vlivem ruské propagandy.
Takže závěrem úvahy o případném přesunu Andreje Babiše na vyhlédnutou pláž ještě několik rad pro aktivní život v důchodu, které jsou obsaženy ve výše uvedeném manuálu. Zde rada č. 6 zní: „Být v klidu.“ Rada č. 21: „Dělat opravdové zbytečnosti.“ a to ve spojení s radou č. 82: „Dělat věci pořádně.“ S ohledem na Babišův sklon k fabulaci se v jeho případě jeví jako stěžejní rada č. 71: „Skoncovat se špatným návykem.“ a s ohledem důsledky jeho narcistického pojetí politiky pak rada č. 46: „Zakopat válečnou sekeru.“
O dalším směřování České republiky rozhodnou podzimní volby
Mám však silné obavy, že Babišovo krnovské vyjádření o odpočinku na vyhlédnuté pláži mělo pouze vystrašit jeho oddané stoupence. Obdobně Babiš strašil voliče před minulými parlamentními volbami. Že tedy, jako sorry, by on Andrej Babiš mohl opustit českou politickou scénu a co by si potom čeští nespokojení občané bez něho a jeho slibů počali? Kdo by jim pak sliboval modré z nebe a pečené holuby přímo do huby? I když by české politické scéně prospělo, pokud by Andrej Babiš pokračoval v činnosti jím aktuálně prováděné na řeckém ostrově Zakyntos, kde si užíval odpočinkové relaxace na jachtě ve svých superdrahých plavkách, očekávejme, že již v úterý 30. července vyrazí se svými populistickými sliby po Moravskoslezském kraji.
My, důchodci bychom při podzimních volbách měli tedy mít na zřeteli nejen rčení: „Slibem neurazíš,“ ale zejména pak: „Sliby – chyby.“ Především pak by si měli všichni voliči odpovědět na otázku, kde na to populisté v čele s oligarchou a politikem slovenského původu Andrejem Babišem chtějí vzít. Jednak můžeme nepěkně dopadnout jako sousední Slovensko pod vedením Roberta Fica, ale zejména pak můžeme zcela nestydatě prožrat budoucnost našich dětí, vnoučat a pravnoučat.
