Článek
S myšlenkami totality a fašismu si totiž v České republice pohrávají různé politické strany a hnutí, ale i spolky jako proruský spolek Svatopluk. Byť skrytě, jelikož většinou oficiálně nedeklarují, že jsou zastánci fašistických ideálů. Naopak povětšinou se snaží navenek vystupovat pod fasádou demokratického politického uskupení. Avšak občas jim v jejich vyjádřeních či aktivitách něco ulétne, což pak v plné nahotě poodhalí jejich skutečnou podstatu. Cílem jejich snažení běžně bývá změna politického systému směrem k autoritativnímu režimu. Pokud možno na věky a pokud možno podle ruských not.
K antisystémovým politickým uskupením se přidala i Česká strana národně sociální
Nejedná se pouze o hnutí SPD a jeho některé koaliční souputníky. Aktuálně na nás totalitní a fašistické tendence zlověstně vycenily zuby prostřednictvím vyjádření a aktivit České strany národně sociální (ČSNS). Tj. strany s více jak staletou historií, kdy např. v období první republiky mezi její nejvýznamnější členy patřili Václav Klofáč, Edvard Beneš, Františka Zemínová a Františka Plamínková. V současnosti již tato strana není státotvorná, jelikož se jedná spíše o bezvýznamnou politickou stranu. Jejím aktuálním předsedou od roku 2012 je Michal Klusáček.
Předseda ČSNS veřejně vyslovil výzvu na vytvoření čtvrtého odboje
Letos však ČSNS zkouší svoje štěstí na volební kandidátce extrémistického hnutí Stačilo. V souvislosti s tím Michal Klusáček coby lídr hnutí Stačilo v Královéhradeckém kraji koncem letošního června u příležitosti pietního aktu u pomníku v pražských Dejvicích za přítomnosti Tomia Okamury, místopředsedy KSČM Milana Krajči a nechvalně známého „bojovníka za svobodu“ Jaroslava Vodičky, který byl mj. i spolupracovníkem Veřejné bezpečnosti pod krycím jménem JOSEF, kromě jiného prohlásil – cit.: „Čekáme na letošní podzimní volby. Ale pokud nám tyto volby ukradnou, pokud bude jasné, že ve volbách není možné změnit směřování naší země, pak je evidentní, že nastal čas na čtvrtý odboj.“
Michal Klusáček se ve zveřejněném videu prezentoval jako lídr hnutí Stačilo v Královéhradeckém kraji. Ve svém vystoupení se odvolával na hrdinství československých parašutistů a svůj krátký projev zakončil mobilizační zdravicí: „Za vlast, za pravdu, za budoucnost bez novodobého otroctví.“ Skutečnou tečkou tohoto destabilizačního videa bylo logo hnutí: „STAČILO! – NOVÝ ZAČÁTEK.“
Zcela zásadní je ve spojení s plamennou výzvou na vytvoření čtvrtého odboje otázka, co si máme představit pod pojmem ukradené volby. Ve smyslu kontextu Klusáčkova prohlášení požadovanou změnu režimu naplňuje volební vítězství antisystémových politických uskupení. Avšak nelze ani vyloučit, že pojem ukradené volby by byl naplněn tím, že hnutí Stačilo by zůstalo před branami Poslanecké sněmovny. Tj. v podstatě kam patří.
Ve spolku Svatopluk se Michal Klusáček podílí na polovojenském výcviku
Velmi podstatné a varující jsou však v souvislosti s mobilizační výzvou k vytvoření čtvrtého odboje jeho aktivity v proruském spolku Svatopluk. Hlavním cílem tohoto spolku je změna režimu v duchu kremelských představ. V tomto národoveckém spolku pak Michal Klusáček vede „prut“ Odolnost, kde cvičí příznivce spolku se zbraněmi, přičemž v podstatě toliko nezáleží, zda se skutečnými nebo s maketami.
Spolek Svatopluk se svým debatním cyklem pod názvem „Proč potřebujeme změnu režimu“ jezdí po české kotlině, přičemž oficiální web spolku hlásá: „Nyní nás jsou stovky, brzy nás budou tisíce.“ To vše společně s výzvou k případnému čtvrtému odboji působí velmi zlověstně pro další demokratické směřování České republiky a její ukotvení v západní Evropě. Zároveň nelze přehlédnout, že Michal Klusáček vystudoval Samarskou státní aerokosmickou univerzitu, kdy s ohledem na datum narození nelze ani vyloučit, že toto studium započal ještě v éře Sovětského svazu. V každém případě však ze studijních důvodů pobýval několik let v Rusku, kdy nelze vyloučit ani možné osobní vazby na Rusko.
Vytvoření polovojenských bojůvek vedlo v historii k nástupu totality. Adolfu Hitlerovi dopomohly k moci jednotky SA (Sturmabteilung). Klement Gottwald nastolil v tehdejším Československu v roce 1948 stalinistický režim pomoci nechvalně známých Lidových milicí. Polovojenský výcvik příznivců spolku Svatopluk je přitom koordinován s výcvikem Národní domobrany, kterážto se rovněž tváří jako ušlechtilé občanské sdružení.
Spolek Svatopluk v souvislosti s polovojenskou přípravou svých příznivců však zastává názor, že současný společenský systém, tj. liberální demokracie, padne, a tak tato příprava je směřována podle jeho vlastních slov na uplatnění v období destabilizace společnosti. Pravděpodobně v duchu rčení: „Odvážnému štěstí přeje,“ a to ve smyslu připravenému štěstí přeje. Což bychom měli chápat tak, že v případě společenské destabilizace by nové „pořádky“ nastolovali v ulicích ti připravení a vycvičení v zájmu svých totalitních ideálů a představ.
Reakce na plamennou výzvu k vytvoření čtvrtého odboje nenechaly na sebe čekat
Samotného Michala Klusáčka pak reakce na jeho mobilizační výzvu poněkud zaskočila. Podle něj je nutno slova „pokud bude jasné, že ve volbách není možné změnit směřování naší země, pak je evidentní, že nazrál čas pro čtvrtý domácí odboj“ nutno chápat jako výzvu k respektování výsledků voleb s důrazem na dodržování demokratických pravidel a nenásilnému odporu na základě platných zákonů ČR. Asi zapomněl, co a v jakých souvislostech v tomto videu prohlásil.
Jednoznačná vytáčka Michala Klusáčka, kterou možná učinil i v reakci na zahájení trestního šetření, je totiž odtržena od kontextu celé jeho plamenné výzvy, a to zejména předcházející řečnické otázky jim vloženou do úst padlých hrdinů: „Na co ještě čekáte?“ Nejenže naivní Klusáčková výmluva pomíjí tuto řečnickou otázku, ale nastoluje ve vztahu k našemu demokratickému zřízení další zásadní otázku: „K čemu tedy ta polovojenská příprava příznivců proruského spolku Svatopluk, jehož stěžejním cílem je změna demokratického zřízení ve prospěch autoritativní vlády silné ruky.“
Samotné hnutí Stačilo se za Michala Klusáčka postavilo, přičemž na tiskové konferenci předložilo báchorku, že odboj by byl „nenásilný“ a nelze jej manipulativně spojovat s polovojenským výcvikem, který Klusáček vede ve spolku Svatopluk. Stalinovi pohrobci v rámci své báchorky dále uvedli, že hnutí Stačilo je principiálně promírové hnutí a odmítá jakoukoliv formu násilí v politickém boji. Chybělo již, aby představitelé hnutí Stačilo se v případě Kateřiny Konečné prezentovali jako mírové holubice a v případě Vidláka jako hodného pohádkového dědečka.
Bylo logické, že plamennou výzvu Michala Klusáčka coby lídra hnutí Stačilo na vytvoření čtvrtého odboje odsoudili představitelé koaličních stran. Avšak i pro hnutí ANO je výzva na vytvoření čtvrtého odboje nepřijatelná. Přitom z aktuálních preferencí hnutí ANO vyplývá, že toto hnutí může vyjednávat s hnutím Stačilo povolební podporu či dokonce spolupráci a tím rozšířit prostor pro destabilizační aktivity směřující k vysněné změně politického zřízení. Lze tedy souhlasit s názorem, že Babišovo vítězství by těmto temným silám otevřelo dveře dokořán. Zcela schizofrenní je pak nastalá situace pro kolaborantku Janu Maláčovou ze SOCDEM, která se raději k osobě Michala Klusáčka, tj. potencionálního volebního partnera raději nevyjádřila.
Tomio Okamura, ačkoliv byl osobně přítomen k vyhlášení výzvy na čtvrtý odboj, se vyjádřil, že vlastně Michala Klusáčka nezná
Jediným reálným politikem, který byl přímo přítomen plamenné výzvě na vytvoření čtvrtého odboje, byl Tomio Okamura. Celou dobu Klusáčkova vystoupení se blaženě usmíval, přičemž při slovech spojujících současnou vládu s kriminálním prostředím radostně mával a řeč Michala Klusáčka ocenil potleskem. Nyní však prohlašuje, že předsedu ČSNS nezná, a dokonce se vyjádřil, že se mu výzva k násilí protiví. Inu další neochvějný mírotvůrce z přesvědčení.
V souvislosti s tímto odmítavým vyjádřením Tomio Okamury je nutno vzít v patrnost, že se na projektu spolku Svatopluk „Změna režimu“ aktivně a zcela zásadním způsobem podílí předseda zastupitelů hnutí SPD ve Středočeském kraji Tomáš Doležal. Ten je pasován do role experta SPD na sociální politiku a zároveň je poradcem předsednictva SPD a poslaneckého klubu SPD. Právě Doležal aktivně vysvětluje, co si máme představit pod heslem: : „Chceme vrátit vládu nad Českou republikou zpět do rukou českých občanů a vyrvat ji nevoleným elitám EU.“
Přitom Tomio Okamura podpořil projev otevřeného fašismu obsaženém v předvolebním prohlášení poslance SPD Radka Kotena
V souvislosti s rostoucím nástupem totalitních a fašistických představ o dalším vývoji České republiky nesmíme ani pominout projev otevřeného fašismu v předvolebním prohlášení poslance SPD Radka Kotena – cit.: „Ne vy nás, ale my vás budeme zavírat! Dozimetr, Stoka, Motol, Kampelička – kradli, ničili životy! Politici, oligarchové, úředníci a veksláci si mysleli, že můžou ovládat stát ze stínu zákulisí. Stamiliony zmizelé, svědci umlčeni. My ale mlčet nebudeme! Ať ti patří celý svět, nad zákonem stát nebudeš! Pozavíráme je! A pořádek již nebude jen na jedno volební období – bude NAVŽDY!
Předvolební prohlášení poslance Radka Kotena
V demokratických zemích totiž nezavírají občany do vězení politici, ale do této nezáviděníhodné situace se provinilec může dostat v našem případě v souladu s Právním řádem ČR pouze na základě pravomocného rozhodnutí nezávislého soudu. Pouze v totalitních autoritativních diktaturách rozhodují o zavírání nepohodlných osob političtí vůdcové. A nezáleží na tom, zda se jedná fašistické nebo komunistické režimy. Z hlediska postoje Tomio Okamury k plamenné výzvě na vytvoření čtvrtého odboje je zcela zásadní to, že Tomio podpořil Kotenovo předvolební prohlášení slovy: „JÁ MU POMŮŽU!“
V podzimních parlamentních volbách nepůjde pouze o soutěž reálných volebních programů, které by měly zahrnovat i vyčíslení, kolik to všechno bude stát, ale na začátku letošního října bude ve hře i další směřování České republiky. V souvislosti s tím nesmíme opomenout ani dezinformační aktivity kremelské propagandy a zejména pak na sabotážní aktivity ruských agentů s jednoznačným cílem destabilizovat situaci v České republice a tím vytvořit prostor pro nástup antisystémových sil hlásajících hesla o nutnosti změny režimu.
