Článek
Hnutí ANO 2011 s ohledem na dlouhodobé volební preference netrpělivě vyhlíží návrat do Strakovy akademie. Pokud současná vládní koalice nezíská společně s vyobcovanými Piráty parlamentní většinu, vládu by tak pravděpodobně sestavoval Andrej Babiš nebo jeho pravá ruka Karel Havlíček. Např. s ohledem na vyslovení závazného právního náhledu odvolacího soudu o Babišově vině v kauze Čapí hnízdo. Hnutí ANO 2011 by v tomto případě uvítalo splnění svého snu. Tj. volební výsledek, který by tomuto populistickému hnutí umožnil sestavit jednobarevnou vládu.
Prozatím však volební preference nasvědčují tomu, že hnutí ANO na získání nadpoloviční většiny v Poslanecké sněmovně nedosáhne. Pro tento případ by pak Babiš preferoval vytvoření menšinové vlády s podporou jiných stran. Tento model si již jednou Andrej Babiš vyzkoušel pod taktovkou tehdejšího prezidenta Miloše Zemana s podporou komunistů. Ale nebylo to však zadarmo. Komunisté si za svou podporu tehdejší menšinové vlády Andreje Babiše vybírali daň a desátky, když např. v rozpočtu pro rok 2021 donutili Babišovu vládu snížit rozpočet resortu ministerstva obrany o deset miliard. Tím tehdy značně zkomplikovali chod ministerstva obrany.
Povolební matematiku a rozdávání karet významně ovlivní výsledek menších stran
Sestavování vlády po parlamentních volbách významně ovlivní výsledek menších stran. Tj. volební výsledek hnutí STAN a České pirátské strany na straně proevropských liberálních sil a hnutí SPD ve spojení se stranou Svobodných občanů (Svobodní), stranou Trikolora a stranou PRO (Právo Respekt Odbornost), jakož i hnutí Stačilo a strany Motoristé sobě na straně současné populistické a antisystémové opozice, tj. na straně extrémistických dezolátů.
Hnutí SPD je potencionálním koaličním partnerem ANO a již si hlasitě nárokuje ministerská křesla a místo předsedy Poslanecké sněmovny
Potencionálním partnerem pro hnutí ANO 2011 je tedy i hnutí SPD (Svoboda a přímá demokracie). V tomto ohledu musíme vzít na vědomí, že Tomio Okamura není Babišovým oblíbencem. Spíše naopak a je to v jejich vzájemném vztahu oboustranné. Oba se vůči sobě dlouhodobě vymezují. Nezapomeňme ani, že po neúspěšných prezidentských volbách se Babiš přetahuje s SPD o významnou část voličů, což je vidět i na samotných volebních preferencích. Pokud narůstají SPD, souběžně klesají procenta pro hnutí ANO a naopak.
Jestliže se hnutí ANO třese na klíče od Strakovy akademie, potom hnutí SPD nechce po volbách hrát roli pouhého podporovatele případné menšinové vlády hnutí ANO. Dokonce si ústy Tomio Okamury řeklo o konkrétní ministerstva a hoši z SPD nejsou žádní troškaři. SPD pošilhává po Ministerstvu vnitra, Ministerstvu spravedlnosti, Ministerstvu zahraničních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, přičemž se Tomio Okamura holedbá, že hnutí SPD má špičkové odborníky nejen pro tato ministerstva, ale i pro další resorty. Samotný Tomio Okamura s velkou pravděpodobností pak pokukuje po funkci předsedy Poslanecké sněmovny, což by možná bylo pro hnutí ANO přijatelnější řešení. Mít Tomio Okamuru uklizeného v čele Poslanecké sněmovny a nestřetávat se s demagogií tohoto ultratěžkého kalibru přímo na vládě.
Kromě vzájemné nevraživosti, kdy pro Babiše je Tomio Okamura nevypočitatelný politik, který by případnou budoucí vládu hnutí ANO každodenně tlačil ke zdi svým neustálým vydíráním, a naopak pro Tomio Okamuru, ale i další členy SPD je pak Andrej Babiš silně proevropský politik, který by pravděpodobně neakceptoval jejich požadavky na vystoupení České republiky z EU a NATO ani náhodou, je nutno vzít v potaz nepřiznanou koalici hnutí SPD, tj. uskupení tří extrémistických stran a jednoho hnutí stejného ražení. Nezapomeňme, že ustavení krajských kandidátek přineslo již jednu oběť. Z hnutí SPD vystoupil po deseti letech Jiří Kobza, který neunesl své odsunutí na volební kandidátce až na nevolitelnou pozici.
Lze očekávat, že nepřiznaná koalice SPD naplní jedno ze svých předvolebních hesel: „Společně do voleb!“ Avšak již samotný akt voleb nebude pro toto antisystémové uskupení žádná selanka. Při volbách půjde o to, kdo koho v rámci společné kandidátky vykroužkuje a jaké tedy bude skutečné rozložení poslaneckých mandátů v rámci tohoto uskupení. Pokud některý stranický přívažek získá pět mandátů, pravděpodobně bychom si mohli vsadit na to, že si vytvoří vlastní poslanecký klub. Obdobné řešení by však mohly přijmout dvě nebo i všechny tři strany, které by se tak zbavily poručnictví SPD.
Nechme se překvapit. Ale i tato případná fragmentace antisystémového uskupení, jakož i případné povolební rozdělování ministerských křesel mohou významně ovlivnit povolební matematiku a rozdávání karet. Ale s vysokou pravděpodobností další předvolební heslo: „Spojili jsme se pro vás.“ však nebude zcela naplněno, jelikož se dříve nebo později všichni rozejdou. Stejně tak případná vláda ANO s SPD nemá šanci se dočkat řádného termínu dalších voleb, jelikož SPD jakožto správná extrémistická síla vygradují své vyděračské požadavky a minimálně rok před termínem dalších voleb vládu položí.
I když jako důchodce bych mohl být, co se týče příjmu ve výši průměrného důchodu, potencionální volič hnutí ANO nebo SPD, jelikož na populistické sliby obou hnutí významně slyší ve značné míře nízkopříjmové skupiny spoluobčanů, osobně se nenechám koupit za 30 stříbrných. To je mi demokracie ve spojení s nevytvářením nadměrné dluhové zátěže pro naše vnoučata a pravnoučata neskonale milejší. Nezapomeňme, že právě naše vnoučata a pravnoučata budou případně splácet naše dluhy, jejíchž výši může však ovlivnit každý dnešní volič pomoci svého volebního lístku. Přitom významná část vnoučat a prakticky všechna pravnoučata dosud nemají volební právo a nemohou tak přímo ovlivnit svou budoucnost. Za tu jsme zodpovědní především my dnešní důchodci, kteří si pamatujeme, jaké to bylo žít v totalitním režimu, a naše děti. My právě naší volbou bezesporu rozhodneme o budoucnosti našich vnoučat a pravnoučat, která budou moci pouze trpce konstatovat: „Tenkrát o nás, ale bez nás.“
Poněkud tristní při představě, jak to může skončit. Po naší generaci tak můžou pro naše vnoučata a pravnoučata zůstat velké dluhy, a navíc jim můžeme předat Českou republiku se stavem, kdy demokracie bude nahrazena autoritativním režimem v čele se svým doživotně voleným vůdcem, přičemž s pravděpodobností hraničící s jistotou bychom opět byli vazalským státem, a to opět jak jinak v područí Ruska. A v Kremlu pro nás nikdy nevzniklo nic dobrého.
Pokud se vrátíme k případné vládní spolupráci ANO a SPD, potom zajímavý pohled může nabídnout výsledek ankety zveřejněné v článku „Babišovi voliči si zahrávají s ohněm: Ve hře je samotná podstata demokracie“, kdy ke včerejší půlnoci, tj. ke dni 2. 7. 2025, 24:00 hod, se zapojilo do této ankety 4780 čtenářů, přičemž na otázku: „Máte obavy z protievropského směřování České republiky, pokud ve volbách vyhraje Andrej Babiš a vytvoří vládu za podpory SPD?“ odpovědělo celkem 62 % NE a pouze 38 % pak ANO, jakože sdílí obavy z případného protievropského směřování ČR. Výsledek je bohužel v dobré shodě se sociologickými průzkumy, podle kterých pouze 40 % obyvatelstva ČR je aktuálně zastáncem liberální demokracie.
Hnutí SPD se svou politikou podílí na zvyšování míry fašizace české společnosti
Asi je však marné házet hrách na zeď. Ani jeden hrášek se tam neuchytí a všechny beznadějně spadnou na zem. Pro někoho včetně mě však hnutí SPD může představovat významný faktor, který se podílí na postupném zvyšování míry fašizace naší společnosti. Pravdou je, že tento nepříznivý proces pravděpodobně započal již někdy za předchozího prezidenta Miloše Zemana, a to s jeho významným přispěním.
Již před nějakým časem nám přistály do poštovní schránky noviny SPD s honosným názvem Na vlastní oči, a to č. 11 / jarní vydání. Se značným despektem jsem je vytáhl a ihned jsem je chtěl odložit do papírového tříděného odpadu. Cestou ke krabici k tomu určené jsem se do nich podíval, na co se velká část našich spoluobčanů bez ohledu na historickou zkušenost s volbami v roce 1946 nechá nachytat.
Nikterak klidným mě v těchto novinách SPD nenechává vyjádření letitého poslance SPD a současného zastupitele Kraje Vysočina a zastupitele městyse Vojnův Městec Radka Kotena – cit.: „Ne vy nás, ale my vás budeme zavírat! Dozimetr, Stoka, Motol, Kampelička – kradli, ničili životy! Politici, oligarchové, úředníci a veksláci si mysleli, že můžou ovládat stát ze stínu zákulisí. Stamiliony zmizelé, svědci umlčeni. My ale mlčet nebudeme! Ať ti patří celý svět, nad zákonem stát nebudeš! Pozavíráme je! A pořádek již nebude jen na jedno volební období – bude NAVŽDY!“ Značně zlověstný je i krátký dovětek Tomio Okamury k tomuto vyjádření: „JÁ MU POMŮŽU!“
Jedná se o projev otevřeného fašismu, neboť v demokraciích nezavírají občany do vězení politici, ale do vězení se případný delikvent může dostat na základě pravomocného rozhodnutí nezávislého soudu. Pouze v totalitách, a je jedno zda fašistické či bolševické, rozhodují o zavírání nepohodlných osob politici či stranické výbory. Člověk si může říct: „Nejsem ani politik, ani oligarcha, ani úředník a ani vekslák, jsem obyčejný důchodce.“ Ale zmýlená neplatí. Až by se jednou obnovily politické procesy pod taktovkou SPD, stačilo by, aby politik konstatoval: „Otíral sis o nás svou nevymáchanou hubu, a tak mazej do ťurmy!“
Značně zlověstný je společně s dovětkem Tomia Okamury i Kotenův závěrečný výkřik: „A pořádek již nebude jen na jedno volební období – bude NAVŽDY!“ Tím Koten odhalil, o čem hoši z SPD sní. O autoritativní vládě na věčné časy. Zlověstné a varující je předvolební vyjádření Radka Kotena i v souvislosti s výstřelem předsedkyně strany Triolora Zuzany Majerové pomoci nedávno prezentovaného rčení: „Společně chyceni, společně pověšeni.“ Od toho může být blízko k pogromům a lynčování či popravám na ruský způsob: novičok nebo vypadnutí z okna či zastřelení se při čištění zbraně.
Nikterak optimistické není ani Kotenovo předvolební vyjádření v souvislosti s požadavkem SPD na Ministerstvo spravedlnosti. Byť je to oficiálně prezentováno s ohledem na zestátnění exekutorů, skutečným důvodem bude ambice SPD mocensky ovládnout nezávislé soudy. K tomu je nutno vzít v potaz, že SPD nárokuje i Ministerstvo vnitra a v jednom vyjádření se hovořilo i o Ministerstvu obrany. Pokud by se tyto ambice SPD po volbách naplnily, mělo by toto politické hnutí se značnými fašistickými tendencemi v rukou všechny mocenské páky na potlačení nespokojených či protestujících občanů.
Takže se pro dokreslení předvolebního vyjádření Radka Kotena vraťme k jeho osobě. Někteří jako europoslanec Zdechovský jej považují za základní jednotku lidské hlouposti. Mějme však na paměti, že k potlačování politických oponentů má Radek Koten dobré předpoklady. V letech 1985 až 1986 byl příslušníkem Pohraniční stráže v Mikulově a je na to bezesporu pyšný. Pravděpodobně ho nezajímá, že nedaleko Mikulova je jeden z Památníků věnovaný obětem železné opony. Možná to ani neví, že jsou na něm uvedena 53 obětí železné opony v úseku hranic u Mikulova. Další obdobný památník je nedaleko Chebu.
Dále je Radek Koten aktivním členem diskusních skupin:
- Chceme pryč z NATO a EU – Rusko je náš opravdový přítel
- Zachraňme svět před Němci, ilumináty a USA
- Stop Američanům, stop americkým kolonám a stop americké provokaci Ruska.
Toliko k objasnění, jak hnutí SPD hodlá zúročit hlasy voličů. Bohužel významná část spoluobčanů je ochotna nejen předvolebním slibům naslouchat, ale je ochotna jim nezištně dát ve volbách svůj hlas. Nechápou, že pokud podají SPD prst, že se nám všem peklem odmění.
