Článek
Nejvyšší volební preference má dlouhodobě hnutí ANO. Přes nepatrný pokles v lednu 2024, resp. v říjnu 2022 hnutí Andreje Babiše vykazuje od dubna 2022 trvalý vzestup svých preferencí. Největší oporu má hnutí ANO v generaci mých vrstevníků. Tímto se pokusím jako sedmdesátník oslovit zejména naši generaci, aby v souvislosti s blížícími se parlamentními volbami zapřemýšlela, zda případný vznik vlády agenta Bureše s fašizující SPD je v zájmu masarykovských tradic České republiky a zejména pak v zájmu našich dětí a vnoučat a jejich budoucnosti.
Aktuální volební preference trvale favorizují hnutí ANO.
Podle volebního modelu společnosti Median z ledna 2024 by aktuálně získalo hnutí ANO celkem 31,5 % hlasů, tj. 79 mandátů. Na druhé místo v tomto modelu poskočili Piráti se 13 % (33 mandátů) a naopak na třetí místo spadla ODS s 12 % (30 mandátů). Následuje SPD s 10,5 % (27 mandátů), hnutí STAN se 7 % (17 mandátů) a TOP-09 s 5,5 % (14 mandátů). Pod pětiprocentní hranici zůstaly společně s KDÚ-ČSL (3,0 %) tyto strany: KSČM (4,5 %), SOCDEM (4,0 %), PRO 2022 (3,0 %), Přísaha (3,0 %) a Zelení (1,5 %). Vedle strašáku pro významnou část populace v podobě vlády agenta Bureše s fašizující SPD vzbuzuje obavy i vzestup preferencí KSČM. Podobné výsledky jako model společnosti Median poskytují i aktuální průzkumy společnosti STEM a Kantar.
Podle modelu společnosti Median, který nezohledňuje případné předvolební koalice, by strany současné vlády získaly pouze 94 mandátů. Přitom na koalici STAN a Piráti do budoucna můžeme zapomenout, jelikož Česká pirátská strana již podruhé stejnou chybu neudělá, aby si nechala vytunelovat své preference do mandátů hnutí STAN. Od toho se pak odvíjí i současné aktivity čelných představitelů STAN (Rakušan, Dvořák, ale i Nerudová). Hnutí STAN se totiž pohybuje v pásmu statistické chyby nad pětiprocentní hranicí. Buď bude mít jistotu vstupu do Poslanecké sněmovny i po dalších volbách nebo s prosíkem zaklepe na dveře koalice Spolu, pokud tato zůstane zachována i pro příští parlamentní volby, aby jí tato koalice přivzala do party.
Opak, tj. rozpuštění koalice Spolu pro příští parlamentní volby, by však byl pro tuto koalici pravděpodobně pokus o politickou sebevraždu, jelikož by nenávratně přišla o hlasy KDÚ-ČSL, která se sice dlouhodobě potácí pod pětiprocentní hranicí, avšak v rámci koalice Spolu můžou její hlasy pomoci k získání potřebných 101 mandátů. Byť lze očekávat, že KDÚ-ČSL by na tom opět vydělala v počtu mandátů přesahujících významně její preference. A navíc v pásmu rizika případného nepřekročení pětiprocentní hranice se dlouhodobě pohybuje i strana TOP-09, kterou může fatálně ohrozit případné vytvoření nové konzervativní strany Miroslava Kalouska.
Předvolební koaliční potenciál však mají i opoziční a mimoparlamentní strany.
U populistického hnutí ANO běžně není zřejmé, jak se zachová, jelikož jejich priority a názory se mění podle veřejného mínění a nálad obyvatelstva. Občas rychleji než si člověk stačí vyměnit ponožky. Zajisté však preferovanou prioritou hnutí ANO bude získat v rámci hry o klíče ke Strakovy akademii většinu 101 mandátů již na základě volebního výsledku. V souvislosti s tím lze očekávat od hnutí ANO velmi vyhrocenou kampaň, kdy navíc existují indicie, že agent Bureš má stoupence v řadách Policie ČR a nelze tak vyloučit před volbami, že dojde na vytažení králíka z klobouku v podobě nové „Kubiceho“ zprávy. K přenechání černého Petra současné koalici by tak ANO mohla dopomoci i případná předvolební koalice s nějakou mimoparlamentní stranou.
V zájmu širšího prosazování nesystémových a extrémních názorů se jeví jako velmi pravděpodobné, že k předvolební koalici sáhne i nacionalistická SPD. Ve hře je Rajchlova euroskeptická strana PRO 2022, byť ta na rozdíl od SPD není pro vystoupení z EU a NATO, ale i Trikolora. Příští parlamentní volby mohou ovlivnit i nepřímé koalice, v rámci kterých případně kandidáti vícero stran budou na kandidátce jedné strany. K tomu může např. dojít u strany SOCDEM se Zelenými. Takže i případné předvolební koalice opozičních či mimoparlamentních stran mohou v průběhu příštích parlamentních voleb významně zamíchat s kartami při hře o černého Petra.
Populismus v podání hnutí ANO dosáhl vrcholu.
Nesmíme zapomenout, že Andrej Babiš vstoupil do politiky se zkušenostmi významného byznysmena. V rámci svého podnikání tak musel prakticky každodenně řešit, jaký zisk může přinést každá vynaložená koruna. A zda se jí vůbec v některých případech vyplatí vynakládat. Byznysové modely řízení si tedy zákonitě přenesl i do politiky. Stačí pouze připomenout jeho krédo – politicky řídit stát jako firmu v zájmu svého Agrofertu.
V rámci byznysového pojetí řízení politiky pak Andrej Babiš a jeho nejbližší spolupracovníci vycházejí na základě výstupů analytického centra hnutí ANO z veřejného mínění a nálad obyvatelstva a jsou schopni občanům ČR slíbit cokoliv, od čeho očekávají přínos volebních preferencí, popřípadě alespoň jejich udržení na vysoké hodnotě okolo 35 %. Klidně i modré z nebe. Stejně tak s obdobným očekáváním činí právní kroky, jako např. podání u Ústavního soudu. Vše se tak děje i bez ohledu na to, že jejich sliby přesahují nejen volební období současné vlády, což by bylo s ohledem na očekávání, že by hnutí ANO mohlo sestavovat budoucí vládu, ještě pochopitelné, ale i přes horizont příští vlády.
Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají.
Jeden týden tak Andrej Babiš se značným státnickým nadhledem prohlásí, že hnutí ANO nezruší smlouvu o nákupu stíhaček F 35, aby bezprostředně za týden vyhlásil, že v případě, kdy dodavatel těchto stíhaček nedodrží termín dodání, tak od smlouvy odstoupí. Razantní vyjádření o případném odstoupení od smlouvy mělo s ohledem na vysoké náklady na pořízení F 35 teď hned oslovit část nespokojených voličů bez ohledu na skutečnost, kdo bude u moci po roce 2030.
Jelikož tyto úvahy jsou zejména určeny pro důchodce coby největšímu zdroji preferencí a hlasů hnutí ANO, dovolím si upozornit, že se to Anně Schillerové a dalším představitelům ANO slibuje, že zajistí po příštích volbách tzv. nápravu ve valorizaci důchodů, když by to hnutí ANO neplatilo ze svého, ale z veřejného rozpočtu. I případný jednorázový kompenzační úplatek ve výši 5000 Kč představuje výdaj zhruba 14 miliard korun.
Přitom nejde o nic jiného, než abychom my, jaksi podplacení důchodci ještě při dalších volbách již poněkud roztřeseným hlasem přitakávali, že ten Babiš to je kabrňák, když nám jednorázově přihrál oněch pět tisíc. Otázkou je, kdo to zaplatí. V souvislosti s rostoucím deficitem důchodového systému pravděpodobným plátcem budou naše děti a vnoučata, a to bez ohledu na skutečnost, že jejich značná část ve výši zhruba 2 milionů osob nebude mít při těch přespříštích volbách (tj. nejpozději v roce 2029) volební právo, jelikož nedosáhnou věku 18 let. Ale dluhy po nás by musely zaplatit.
Po příštích parlamentních volbách představuje nejčernější scénář vláda agenta Bureše s fašizující SPD.
V souvislosti s tím mějme na paměti, že tento černý scénář by byl výsledkem parlamentních voleb. Tzn. hlasovalo by pro něj nejvíce oprávněných voličů, kteří by odevzdali svůj hlas do volebních uren. Takže ještě jednou apeluji na své vrstevníky důchodce, aby si pečlivě rozmysleli, zda pod vidinou úplatného navýšení důchodů, které v konečné fázi zaplatí naše děti a vnoučata, odevzdají svůj hlas pro případné vytvoření vlády agenta Bureše s fašizující SPD.
Mějme na paměti, že stalinistická KSČ pod vedením Klementa Gottwalda zvítězila v roce 1946 ziskem 31,2 % hlasů ve svobodných volbách, byť tyto volby již nebylo možno považovat za úplně demokratické, protože se jich mohly zúčastnit pouze strany Národní fronty. Do listopadu 1989 jsme však mohli na jakékoliv svobodné volby zapomenout. Obdobně se na základě výsledků posledních předválečných demokratických voleb v Německu konaných v roce 1932 dostal k moci Adolf Hitler.
Jestliže prozatím hnutí ANO odmítalo koalici s SPD, samotný Andrej Babiš po jejich volebním sněmu obrátil a s odkazem, že SPD volí v demokratických volbách 500 tisíc voličů, se přihlásil k případnému vytvoření vlády za účasti SPD. Největší riziko případné vlády agenta Bureše s fašizující SPD představuje za použití chcímírských bludů příklon k putinovskému Rusku, což by v případě nejhoršího scénáře mohlo mít charakter zvacích dopisů.
Druhým nejhorším scénářem by bylo vytvoření jednobarevné vlády hnutí ANO.
Zajisté se jedná o model preferovaný hnutím ANO, který by však byl rovněž výsledkem parlamentních voleb. S nikým se o moc nedělit. Hnutí ANO již v minulosti prokázalo, že dokáže vést neurvalé a bezskrupulózní volební kampaně. Určitou inspirací pro hnutí ANO bude Ficova volební kampaň a jeho vítězství na Slovensku. Navíc politické aféry současné vládní garnitury zlehčují v očích obyvatelstva hříchy agenta Bureše. Andrej Babiš by bezesporu rozšířil zlověstnou proruskou dvojku Orbán a Fico na trojici a v souvislosti s tím, nelze ani vyloučit, že slovenské soudy pod Ficovou taktovkou by nakonec mohly rozhodnout tak, že Andrej Babiš nikdy agentem nebyl. Buď tedy pro voliče zejména z řad mých vrstevníků varováním jednak riziko další agrofertizace politiky v České republiky spojené s riziky v podobě případného krácení peněz z EU a zejména pak aktuální dění na Slovensku.
Třetím nedobrým scénářem by bylo vytvoření vlády hnutí ANO s ODS.
Opět by i tato varianta vlády byla výsledkem demokratických voleb. A představovala by ze všech špatných možností, kdo ovládne Strakovu akademii, asi tu nejméně špatnou možnost. Byť řada představitelů hnutí ANO, ale i ODS tuto možnost popírá, platí: „Nikdy neříkej nikdy!“ Karty budou nakonec rozdány na základě výsledku příštích voleb a reálných vyjednávání v mantinelech povolební matematiky.
Pro běžného voliče platí: „Jeden za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet!“, a to ve spojení s rizikem, že naše hlasy použijí budoucí vládní politici jako toaletní papír. Tak jak tomu povětšinou děje po každých polistopadových volbách. Stejně tak lze očekávat, že i jakákoliv nová vláda bude spojena s dalšími politickými aférami tak, jak tomu bylo doposud.
Mějme na paměti masarykovské tradice České republiky.
A v zájmu masarykovských tradic České republiky a zejména pak v zájmu našich dětí a vnoučat a jejich budoucnosti zejména, my důchodci, stojící v první linii na piknik se Zubatou přemýšlejme, zda případně našimi, tak poněkud protestními hlasy bychom nedali naši zem v plen agentu Burešovi, a to v tom nejhorším scénáři ve spojení s fašizující SPD, kdy obsazení ministerstva vnitra Tomiem Okamurou, ale i ministerstva zahraničních věcí proruským exponentem Jaroslavem Foldynou by se mohlo stát realitou.
Politoložka Dvořáková: Koalice ANO a ODS? Část občanských demokratů je ochotná do toho jít - Novinky
