Článek
Celé Česko v současné době zachvátila mohutná vlna podpory prezidentovi Petru Pavlovi. V žádném případě se nejedná o bouři ve sklenici vody, ale o spontánní probuzení občanské společnosti napříč Českou republikou. Za vyvoláním tohoto občanského vzedmutí stojí bezesporu, i když proti své vůli strana Motoristé sobě se svou neskonalou arogancí, neurvalým vydíráním, samolibým ignorantstvím, nerespektováním základních pravidel, opakovanými provokacemi, hulvátským chováním řeznického psa a nekonečnou lidskou hloupostí, byť se motoristický předseda Macinka ostentativně chlubí jedničkou z diplomové práce.
Nejen české občanské společnosti, ale i zahraničním politikům, jako je Hillary Clintonová není jedno, když arogantní vyděrači kážou o morálce
S ohledem na počty lidí na českých a moravských náměstích si Motoristé vedou v jimi odstartované prezidentské kampani nadmíru úspěšně ve prospěch Petra Pavla. Byť na základě sounáležitosti občanské společnosti s českým prezidentem mimo jiné i Motoristé vykřikují, že prezidentskou kampaň zahájil samotný Petr Pavel jakožto vyhraněný kandidát současné opozice, vyznavači novodobého kultu „čmoudícího výfuku“ jsou i se svým polobohem Filipem Turkem jako povětšinou na velkém omylu. Tak říkajíc mimo mísu. A to minimálně ve třech bodech.
Anketa
Jednak Petr Pavel se doposud jednoznačně nevyjádřil, že v roce 2028 bude kandidovat na prezidenta. Pouze svým spoluobčanům včetně studentů sděluje, že zváží obhajobu prezidentské funkce. Mějme i na paměti, že by ho předčasné zveřejnění kandidatury prvotně odvádělo od plnění současného mandátu, kdy v dnešní složité době opakovaně prokazuje občanům ČR, jak je důležité mít svého Pavla.
Navíc za stavu, kdy se ve vládnoucí části české politické scény významně zakořenila lež a nenávist, což zákonitě vyvolává vzpomínku na slova nadčasového songu Karla Kryla: „… na rohu ulice vrah o morálce káže…“, lze očekávat, že příští prezidentská kampaň bude v podání některých kandidátů brutální až nechutná. Stačí si vzpomenout na tu poslední či na dehonestující výpady a podpásovky proti Karlu Schwarzenbergovi při jeho souboji s Milošem Zemanem. Již dnes zejména vyznavači kultu „čmoudícího výfuku“ nevybíravě útočí i proti Evě Pavlové.
Ale to už je motoristický styl politiky. Prostě, co doposud představitelům strany Motoristé sobě s úspěchem stačilo pro bezduché hospodské klábosení a blábolení, povyšují na politiku. A to i na mezinárodní úrovni, kdy se Petr Macinka coby motoristický Všeználek a Neználek v jedné osobě navezl v Mnichově do Hillary Clintonové a zároveň jedním dechem zcela trapně „poučoval“ šéfa polská diplomacie Radoslawa Sikorského o fungování EU. S ohledem na všechny okolnosti lze tedy souhlasit s Ivanem Pilným, že Petr Macinka je nula sebraná na ulici, co dosud bývalému politikovi držela tašku.
Prezident Petr Pavel svým korektním jednáním a vystupováním prokázal, že slušnost má stále na české politické scéně své místo
Za druhé jsou zcela liché a poněkud falešné motoristické nářky, že Petr Pavel je prezidentský kandidát opozice. Jednak z provedených sociologických průzkumů vyplývá, že český prezident má své stoupence i mezi voliči strany Motoristé sobě, přičemž tato strana nepatří mezi současnou opozici ani náhodou. Hlavně v případě třenic mezi Motoristy a Petrem Pavlem se v žádném případě nejednalo o spor vládní koalice a opozice.
Ve hře totiž byla na straně prezidenta slušnost, korektnost a ctění Ústavy a na straně sice koaliční, ale malé strany Motoristé sobě již zmíněná arogance, vydírání, ignorantství, provokace, hulvátství jakož i bezdůvodné zpochybňování nestrannosti Ústavního soudu. Přitom, co se týče Ústavy, mohlo pro Motoristy být účinnější, když už měli potřebu v zájmu ministerského angažmá pro Filipa Turka někoho vydírat, zakleknout s ohledem na kauzu Čapí hnízdo na samotného Andreje Babiše, aby podal kompetenční žalobu.
V tomto ohledu lze plně souhlasit s prezidentem Petrem Pavlem, že jeho námitky proti jmenování Filipa Turka byly spojené s tím, že u něho viděl velký nesoulad s tím, co Ústava od politiků ve vysoké funkci vyžaduje. V souvislosti s tím lze pouze zopakovat, že Filip Turek má podstatně blíže k pobytu na uzavřeném oddělení psychiatrické léčebny než k jakékoliv politické funkci, jelikož v rámci svého nedodržování základních pravidel činí kroky, které nejsou normální, a ještě se tím dokáže chlubit. Prezident Petr Pavel se v souvislosti s navržením nového motoristického nominanta na funkci ministra životního prostředí vyjádřil, že tuto novou motivaci nevnímá jako svoji výhru. Pokud podle jeho názoru něco vyhrálo, byla to Ústava a slušnost.
Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá
Za třetí lze konstatovat, že s ohledem na všechny skutečnosti to byli právě Motoristé, kteří odstartovali prezidentskou kampaň 2028. Není vinou Petra Pavla, že se Motoristům jejich tvrdošíjná obhajoba stranické ikony a modly Filipa Turka, u kterého není o morální přešlapy a škraloupy nouze, jaksi vymkla z rukou a vyvolala v české společnosti mohutnou vlnu podpory současného prezidenta. Prostě, lze v parafrázi na známé přísloví konstatovat: „Macinka míní, občané mění.“
Ono totiž někoho provokovat svými bezduchými názory, a je jedno, zda se jedná o občanskou pospolitost v ČR či Hillary Clintonovou nebo Radoslawa Sikorského, sebou zákonitě přináší, že Macinkovy či Turkovy bláboly někoho vyprovokují k reakci. Nejen ve fyzice v plné míře platí zákon akce a reakce. Takže motoristické nářky o zahájení prezidentské kampaně lze výstižně okomentovat dalším příslovím: „Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.“
Z euroskeptické a klimaskeptické dílny taťka Klause prakticky dosud nevzešlo nic dobrého
Jestliže se Václav Klaus st. významně zasloužil o zakořenění šedé ekonomiky v českém hospodářství, a to ve spojení s přehlíživým vztahem k občanské společnosti a soustavným popíráním vědeckých poznatků, k naplnění jeho nikterak pozitivního odkazu již vznikly tři politické strany. Všechny tyto strany měly nebo mají ku potěše taťky Klause hlásat euroskepticismus a klimaskepicismus, ale i prosazovat pozitivní věci jako redukci byrokracie a státního přerozdělování peněz ve spojení se snížením daní a zrušení dotací a vyrovnaným státním rozpočtem.
Prvním pokusem byla Strana svobodných občanů založená v roce 2009 Petrem Machem, bývalým ekonomickým poradcem tehdejšího prezidenta Václava Klause. Od roku 2019 se název zkrátil na Svobodní. Po volbách 2025 mají Svobodní po letech strádání dva poslance, a to Libora Vondráčka a Markétu Šichtařovou, kteří tam proklouzli na volební kandidátce extrémistické SPD. A ze zakladatele Petra Macha, který mezitím stačil dvakrát vyměnit stranický dres, neboť nejprve přešel k Trikoloře a nyní je členem SPD, se stal náměstek ministryně financí.
V roce 2019 následovala Trikolóra hnutí občanů. Euroskepticismus a klimaskepticismus byl v jejím podání postupně doplněn o nacionalistické tendence a pravicový populismus. U vzniku tohoto uskupení, mající nyní zkrácený název Trikolora, stál Václav Klaus ml., od kterého převzala v roce 2021 kormidlo Zuzana Majerová. Právě současná předsedkyně Zuzana Majerová, která se mimo jiné proslavila sdílením videa, ve kterém jsou poslanci podporující bojující Ukrajinu vyhozeni z oken Poslanecké sněmovny, získala na kandidátce SPD mandát poslankyně, a to ve stylu: „Vrána k vráně sedá – extrémista extrémistu si hledá.“
Anketa
Strana Motoristé sobě je tedy již v pořadí třetím politickým projektem usilujícím o naplnění poněkud zhrzeného politického ega Václava Klause st. Není vinou kohokoliv jiného kromě Petra Macinky samotného, že slova z pohádkové písně: „Hlupáku, najdu tě, tváříš se nadutě…“ (z pohádky Princové jsou na draka z roku 1980) jsou ušitá na míru právě předsedovi strany Motoristé sobě.
A tak jestliže se literární kritici vyjádřili o tvorbě významného českého básníka Jana Nerudy: „Měl strašnou odvahu, sbíral slova z ulice nemytá a nečesaná a učinil z nich posly věčnosti,“ v žádném případě nečekejme, že se z polické nuly sebrané kdesi na ulici stane státotvorný politik. I v ruské pohádce o Mrazíkovi se říká: „Hlupák zůstane hlupákem a medvěd medvědem.“ Takže se jeví jako nanejvýš pravděpodobné, že Petr Macinka se zapíše do učebnic politologie jedině jako odstrašující příklad, jak se politika dělat nemá. Spíše se však zapíše do učebnic psychiatrie, jelikož jeho chování a vystupování nadále působí na lidi dojmem patologického psychopata.
