Článek
Staronový nájemce Strakovy akademie Andrej Babiš již klepe na dveře této slovutné budovy. Ve čtvrtek 4. prosince totiž veřejně sdělil, jak vyřeší svůj střet zájmů ve vztahu k Agrofertu. Prezident Petr Pavel ještě týž den prohlásil, že jmenuje šéfa vítězného hnutí ANO 2011 Andreje Babiše premiérem v úterý 9. prosince a zároveň připustil, že v dalším týdnu by mohl jmenovat další členy nové vlády. Pravděpodobně však bez Filipa Turka.
Prezident Petr Pavel považuje jmenování Filipa Turka ministrem za málo pravděpodobné
Prezident Petr Pavel totiž i po čtvrtečním jednání s Petrem Macinkou coby kandidátem na pozici ministra zahraničí v nové vládě opakovaně sdělil, že jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí pokládá za málo pravděpodobné. Navíc prezident dává najevo, že by v této věci byl nakloněn i kompetenční žalobě, když ke svému odmítavému čtvrtečnímu vyjádření dodal – cit.: „Možná bude užitečné, když dojde ke kompetenční žalobě, kterou rozhodne Ústavní soud.“ V souvislosti s tím však Petr Macinka uvedl, že strana Motoristé sobě o kompetenční žalobou neuvažuje.
Jednání s Filipem Turkem coby nominantem strany Motoristé sobě si prezident Petr Pavel nechal na pondělí 8. prosince. Tzn. bude s ním jednat jako s posledním adeptem na ministerské křeslo těsně před jmenováním Andreje Babiše staronovým českým premiérem. Jestliže Filip Turek ve věci svých nekonečných kauz bohapustě mlží, že jsou pouhým mediálním výplodem a že on má čisté svědomí, prezident si to však na rozdíl od něj nemyslí. A pravděpodobně s ním na základě provedených průzkumů i většina občanů České republiky.
Prezident Petr Pavel od počátku zastává stanovisko, že Filip Turek je nositelem vlastností a přístupu nejen k právu, ale i pravidlům, které skutečně nejsou slučitelné s funkcí tak vysokého veřejného činitele, jako je ministr. Turkova prohlášení, že on nic, on muzikant, prezident vnímá jako spíše znevěrohodňování všeho, co bylo, kde uvedeno. Navíc v Turkově podání bez patřičné pokory, a naopak s jistou dávkou arogance ukrývající se v jeho podání mj. za černými brýlemi. A pravdou je, že arogance je Filipu Turkovi vlastní.
Není vinou normálních občanů, když na ně Filip Turek působí dojmem magora
Názor, že Filip Turek svým chováním a vyjadřováním opakovaně prokazuje, že má podstatně blíže k pobytu na uzavřeném oddělení psychiatrické léčebny než k pozici ministra, získal oporu i u samotného Andreje Babiše, když slovenský deník Pravda mj. napsal, že Babiš dělá kroky, aby v kabinetu neměl „magory“. V souvislosti s tím stačí pouze připomenout, že slovo magor je označením či synonymem pro blázna. Výmluvné jsou v souvislosti s tím i Babišovy poznámky, které byly zveřejněné po jeho posledním jednání u prezidenta a které byly napsané ručně na jeho podkladech: rychlá jízda, výrok ze 17. listopadu, majetková přiznání a stavební povolení.
Pokud tedy prozatím přistoupíme na Turkovu naivní hru o čistém svědomí, držme se toho, z čeho se Turek nevykroutí ani náhodou, a to i za pomoci té nejrafinovanější výmluvy. Začněme tedy Turkovou rychlou jízdou, kdy se ve svém nekonečném slavomanu chlubil zběsilou jízdou po české dálnici, zpočátku vydávanou za německou, o čemž natočil i video, že on ve své aroganci a bezbřehé „svobodomyslnosti“ může všechno, co si umane. Prostě může jet po silnici tak rychle, co ze svého žihadla vymáčkne. Pro tento „svobodomyslný“ přístup pak získal řadu následovníků.
Zde opakovaně hledejme oporu pro názor o uzavřeném oddělení psychiatrické léčebny u vídeňského soudce Wolfganga Etla. Ten se na závěr procesu s 21letým motoristou, který se letos v únoru řítil po Vídni rychlostí až 230 km v hodině, zeptal obžalovaného: „Promiňte mi tu otázku, ale jste zcela normální?“ Tato jednoduchá, avšak zcela racionální otázka je naprosto na místě a plně legitimní i v případě Turkovy rychlé jízdy bez dálniční známky, a to zejména pak s ohledem na všechny okolnosti, které jsou spojené s prezentací jednoho z mnoha případů Turkovy arogance vůči našemu právnímu řádu.
Stejně tak je tato otázka na místě i v případě jeho výhružek zaměstnanci saudsko–arabské ambasády z roku 2017, a to včetně výmluvy, že ta nábojnice mohla na střechu auta vypadnout z jeho kapsy. Tehdy jedenatřicetiletý Turek se k nakreslení šibenice a jejímu umístění za stěrač se tehdy policistům přiznal. Co se týče nábojnice již tenkrát zvolil úhybný manévr, na který policie shovívavě přistoupila. Prostě mu údajně mohla vypadnout z kapsy nahoru na střechu auta tak šikovně, že tam zůstala stát a neskutálela se dolu.
Bezesporu se jedná o jeden z nejzávažnějších prohřešků Filipa Turka, který byl tehdy vyřešen jako přestupek. Takže ve spojení např. se zběsilou jízdou bez dálniční známky Turkovy výkřiky o právní bezúhonnosti dostávají jaksi trhlinu. Neboť i pachatel přestupků je jaksi před zákonem delikventem.
O tom, že se nejedná v případě Filipa Turka o náhodu, svědčí i jeho účast na Národní třídě při oslavách výročí 17. listopadu. Zde jednomu účastníkovi akce arogantně řekl, že mu „zahajluje“ do ksichtu. I pro tento Turkův poslední exces je otázka vídeňského soudce Wolfganga Etla zcela na místě a legitimní. Normální lidi se takto nechovají.
V souvislosti s nenormálním chováním Filipa Turka nelze ani pominout jeho sklony k násilí. To mj. dokladuje právě Turkova vyhrůžka o zahajlování do ksichtu. Pokud však pomineme dosud nedořešené obvinění jeho bývalé partnerky, nesmíme zapomenout na jeho výhrůžky novináři v souvislosti s odhalením jeho návštěv iránské ambasády, kdy na adresu tohoto novináře 10. dubna letošního roku napsal na Facebooku mj. následující – cit.: „Tento s*áč si kdysi říkal kamarád. Můžete dát tomuhle uplacenému konspirátorovi pěstí někdo za mou maličkost, než si na to najdu čas?“ I tento Turkův příspěvek je však již smazán jako celá řada jeho kontroverzních vyjádření.
Anketa
Majetkové přiznání, kdy Filip Turek přiznal majetek za 70 milionů, avšak nevysvětlil původ příjmů, jakož i dvě Turkovy černé stavby, kdy dvojgaráž nestydatě označil za „moštárnu“, pouze jenom dokreslují, jak ve své aroganci opovrhuje právním systémem. Prostě pro Filipa Turka jsou právní předpisy v tištěné formě pouhým toaletním papírem. S ohledem na všechny okolnosti je tedy zcela na místě souhlasit s prezidentem Petrem Pavlem, že Filip Turek nesplňuje předpoklady pro jakoukoliv ministerskou pozici.
Zdroje:
