Článek
Pokud Alexandr Vondra (nar. 1961), ale i bývalý člen ODS Mirek Topolánek (nar. 1956) absolvovali základní vojenskou službu v ČSLA, mohli by si pamatovat stěžejní vojenskou poučku: „Číslo hovoří.“ Z číselného pohledu na volební preference pak vyplývá, že mezi 35 % a 15 % je propastný rozdíl.
Preference a volební výsledky ODS již dlouhodobě nedosahují 35 %.
ODS naposledy získala 35 % ve volbách v roce 2006. V následných volbách po pádu Topolánkovy vlády v roce 2010 byla ODS vděčna za 20 %, které jí umožnily po sáhodlouhých vyjednáváních ustanovit společně s TOP 09 a stranou Věci veřejné vládu Petra Nečase. Po jejím ostudném pádu získala ODS v předčasných volbách v roce 2013 pouhých 7,7 %. Jelikož pokles jejich preferencí nadále pokračoval, propadla se koncem roku 2013 až ke 4 %, tj. pod hranicí volitelnosti. Obdobně ODS poklesla členská základna. K 1. 9. 2009 ještě vykazovala 34 000 členů a měla své honosné okresní sekretariáty ve většině bývalých okresních měst, přičemž v roce 2021 se její členská základny scvrkla na 12 500 členů. Samotný Mirek Topolánek přestal být členem ODS v roce 2015, avšak dočkal se od této strany významné podpory v prezidentských volbách v roce 2018, což ODS vrací ve svých v současných výpadech proti jejím koaličním oponentům.
S ohledem na tristní volební výsledek v roce 2013 může ODS považovat za úspěch volby v roce 2021, kdy na základě těsného vítězství koalice Spolu s 27,79 % byla společně s další koalicí Piráti a Starostové, která získala 15,62 %, schopna utvořit současnou vládu. Je zřejmé, že v rámci koalice Spolu si pomocí kroužkování nadmíru pomohla KDU-ČSL a ve druhé koalici pak hnutí STAN vytunelovalo pirátské preference. I kdyby k tomu nedošlo, nedosáhla by ODS v rámci současné vládní koalice na absolutní většinu nad 50 %. Takže na základě jednoduchých počtů a matematických poměrů by ODS měla respektovat, že v rámci koalice v Poslanecké sněmovně disponuje sama o sobě pouze 34 poslanci, tj. 31,5 % koaličních poslanců, přičemž druhé je hnutí STAN s 33 poslanci (30,6 %), třetí KDU-ČSL s 23 poslanci (21,2 %), čtvrtá TOP 09 se 14 poslanci (13 %) a pátá je starosty ožebračená Česká pirátská strana se 4 poslanci (3,7 %).
Obdobně je tomu v samotné vládě, ve které má ODS pouze šest ministrů (tj. třetina vlády) a ostatní strany obsadily následující počet ministerských křesel: STAN čtyři, KDU-ČSL a Piráti po třech a TOP 09 dvě, tj. dvě třetiny současné vládní koalice. I žákům základní školy je zřejmé, že 68,5 % je více než 31,5 % a že tedy 12 je dvakrát tolik než 6.
Stejné poměry vyplývají i z posledního volebního průzkumu společnosti STEM, který opozičnímu hnutí ANO přisuzuje 33,4 % a v rámci vládní koalice: 13,2 % ODS (žádných 35 % ani náhodou), 11,3 % Piráti, 7 % STAN, 5 % TOP 09 a žalostných 2,7 % KDU-ČSL (bez koalice Spolu se tato strana pravděpodobně nedostane do parlamentu). Opět žádná nadpoloviční dominance pro ODS. Ostatní strany mají aktuálně následující preference: 4,8 % KSČM, 3,1% SOCDEM. Ostatní koaliční strany musí mít pouze na zřeteli, že demise Petra Fialy by představovala pád celé vlády.
Kroky směřující k případnému přijetí eura jsou obsaženy i ve vládním programu.
Premiér Fiala z ODS má obtížnou úlohu. Jednak musí usilovat o soudržnost široké koalice a jednak se snaží ukočírovat kritické hlasy uvnitř vlastní strany, které mnohdy nostalgicky vycházejí z dávno neexistujících preferencí ve výši 35 % a působení napojených kmotrů. Vláda Petra Fialy, ve které má ODS včetně premiéra menšinu pouze šest zástupců, pak ve schváleném Programovém prohlášení vlády ČR mj. i uvádí následující programové cíle:
- V zájmu zdravých veřejných financí se zavazujeme k co nejrychlejšímu splnění maastrichtských kritérií a dalších rozpočtových pravidel EU.
- Prověříme přínosy a rizika vstupu ČR do ERMII z pohledu veřejných financí a celé ekonomiky.
Pro ODS je však přijetí eura nepředstavitelné.
Jelikož ODS v řadě případů přistupuje ke svým závazkům, popřípadě i k závazkům ČR pouze formálně, kdy jí postačuje, že je daná problematika popsána v nějakém dokumentu, v okamžiku, kdy ostatní koaliční strany i s ohledem na Programové prohlášení vlády nastolily otázku přijetí eura, byl pro ODS oheň na střeše. Přestože má ODS v současné vládě pouze šest křesel, tj. menšinovou třetinu z ministerských postů, rozhodla začátkem ledna koaliční menšina šesti ministrů ODS opírající se pouze o svých 34 poslanců, že byť jen výhledové projednávaní zavedení eura není na programu dne. A to bez ohledu na své koaliční partnery, jakož i v rozporu s programovým prohlášením vlády pouze z důvodů, že členy a příznivce ODS přijetí eura dráždí jako červený hadr býky v aréně.
Velmi razantně se proti zástupcům eura vymezil představitel staré gardy ODS Alexandr Vondra, když v televizní debatě s Martinem Dvořákem (STAN) mu vyčetl, že STAN vytáhla téma jeho přijetí. Navíc při této debatě Vondrovi ujely na adresu Víta Rakušana nervy, když prohlásil: „Rakušan by na minutu letěl!“ Bezprostředně poté ministr Dvořák jmenoval ekonoma Zahradníka svým zmocněncem pro euro. V podstatě se jednalo o klasické řešení problému průšvihem, tj. vyvolat konflikt, aby se o problému alespoň začalo jednat.
V rámci již odstartované Hry o trůny pak následovaly ostré slovní přestřelky a dohodovací řízení. Tím se problematika eura dostala ke koaličnímu projednání. Jeho výsledkem na jedné straně bylo přejmenování zmocněnce na poradce a na druhé straně bylo dohodnuto dosud nemyslitelné, tj. koaliční kroky ohledně případného vstupu ČR do mechanismu směnných kurzů ERMII a případného vstupu do eurozóny. A tak se lze s ohledem na výše citované cíle programového prohlášení vlády domnívat, že si ODS uvědomila svoje minoritní zastoupení ve vládě a v Poslanecké sněmovně. Skutečně 15 % v žádném případě není 35 %.
To by si měl uvědomit i Alexandr Vondra a jemu podobně ladění členové ODS. Navíc nelze pominout, že europoslanec Vondra byl v rámci ODS hlasitým odpůrcem společné kandidátky koalice Spolu do Evropského parlamentu a zejména pak doplnění Miroslava Kalouska na tuto společnou kandidátku. Za stavu, kdy se tato společná kandidátka stala realitou, chce být na billboardech sám. Sám, pouze poněkud nabubřelý Alexandr Vondra.
Jelikož vládní koalice dospěla již za horizont svého vládnutí, pak žabomyší válka o euro byla pouze předzvěstí dalších a větších koaličních sporů. Za stavu, kdy pro ODS představuje přijetí eura červený hadr, nelze vyloučit, že snaha se s tímto problémem v rámci současné koalice vůbec nezabývat, byla motivována i tím, že část ODS již přemýšlí o případné budoucí koalici s hnutím ANO, která se rovněž vyslovuje proti přijetí eura. Tzn. neřešením přijetí eura v rámci současné koalice, existovala pro ODS reálná naděje, že by se Česká republika nebývala přijetím eura až do roku 2029.
Anketa
Pokud by ODS bez ohledu na své mandáty akceptovala pohled veřejnosti, která vládu Petra Fialy vnímá jako vládu ODS, potom by se tato strana měla s ohledem na číselné údaje především zabývat tím, že se důvěra občanů v současnou vládu propadla na 17 %. Jedná se totiž o jednu z nejmenších hodnot důvěry v celosvětovém měřítku. Jak je pro ČR typické.
Koaliční poprask kolem eura. Nechceme kvůli STAN dopadnout jako na Slovensku, zní z TOP 09 - Novinky
Teletext ČT ze dne 7. 2. 2024, str. 114
