Penzisti na tripu: Tentokrát na Tři krále ve Vratislavi

Slezská metropole Vratislav neboli Wrocław či počeštěle Wroclav ležící po silnici zhruba 120 km od českých hranic nabízí svým návštěvníkům řadu historických památek a pamětihodností, jakož i zajímavostí. Mezi ně například patří botanická a zoologická zahrada. Ta je co do poštu druhů třetí největší na světě. Dále zde člověk může narazit i na minimálně 360 bronzových sošek vratislavských trpaslíků. Nelze pominout ani vratislavské adventní trhy, které společně s těmi krakovskými mají v sousedním Polsku to největší renomé.

Nápad navštívit slezskou metropoli Vratislav vznikl při podzimním výletu na Suchý vrch. Tehdy jsme se ráno přepravovali do Lichkova coby výchozího místa našeho pochodu přes Bukovohorskou pahorkatinu Baltic expressem. Podle aktuálního jízdního řádu odjíždí první spoj Baltic Expressu z Prahy v 6:49 hod. Na území ČR má tento vlak pak následující zastávky: Libeň (6:57), Kolín (7:32), Pardubice (7:54), Ústí nad Orlicí (8:27), Letohrad (8:39) a na úpatí cílové Bukovohorské hornatiny Jablonné nad Orlicí (8:48) a Lichkov (9:02) a přes stanici Ústí nad Orlicí i přípoje od Brna a Olomouce.

Baltic Express končí svou jízdu na břehu Baltského moře v polské Gdyni. Na území Polska má tento vlak celkem v 17 zastávek. Kromě Vratislavi, kde staví na Wrocław Glowny a kde k tomuto vlaku připojují další vagóny, nás zejména zaujaly následující zastávky: Lešno (Leszno), a to ve spojitosti s dlouholetým pobytem Jana Amose Komenského; Poznaň (Poznań) s převládajícím gotickým charakterem v historické části města; Bydhošť (Bydgoszcz) a pobaltské Trojměstí: Gdaňsk (Gdańsk), Sopoty (Sopot) a Gdyně (Gdynia).

Co se týče Vratislavi, kam první spoj Baltic Express přijíždí v 10:46 hod, náš prvotní záměr byl vyrazit sem před Vánocemi na adventní trhy alespoň na dva dny. Tj. i s přespáním. Nakonec se nám nepodařilo v předvánoční době tento záměr uskutečnit. K jeho oprášení došlo v rámci našeho pravidelného silvestrovského výletu, kdy jsme si v průběhu čekání na přípoj zakoupili jízdenky do Vratislavy na 6. ledna na první spoj Baltic Expressu, jakož i zpáteční jízdenku na týž den v 17:17 hod. Tzn. na jednodenní prohlídku starobylé Vratislavy jsme měli bez jedné minuty šest a půl hodiny.

Navíc se naše návštěva konala stále v duchu prvotního záměru navštívit Vratislav v průběhu adventního trhu. Ten zde končil 7. ledna. Tak trochu jsme se připravovali na to, že vyhlášené adventní trhy budou již spíše ve fázi bourání stánků. Přitom jsme však netušili katolické Polsko má na Tři krále svátek. Takže nás vratislavské adventní trhy na jednu stranu překvapily, že byly ještě den před ukončením v plném provozu, avšak na druhou i poněkud zklamaly všudypřítomnými pouťovými atrakcemi. Tak trochu nám připomínaly jarmark.

Na základě našeho cestovatelského záměru jsme na Tři krále po třech hodinách jízdy vlakem dorazili do Vratislavy. Z nádraží Wrocław Glowny je to pěšky na začátek Starého Města (Staré Miasto) osm set metrů a ke Staré radnici na hlavním vratislavském náměstí nesoucímu název Rynek pak 1,7 km. Zde na Rynku a sousedním Solném náměstí (Plac Solny) bylo právě i centrum vratislavských adventních trhů.

Samotná Vratislav je historické hlavní město Slezska, přičemž se dnes jedná o třetí největší polské město. Najdeme zde však silnou českou stopu, jelikož od roku 1327 bylo Vratislavské knížectví součástí českých zemí, a to až do poloviny 18. století, kdy habsburská monarchie za Marie Terezie po prohrané první slezské válce ztratila velkou část Slezska, a to včetně Vratislavy. Posléze Vratislav přináležela pod názvem Breslau německému Prusku a následně pak sjednocenému Německému císařství. Po konci druhé světové války byla Vratislav společně s většinou Slezska přičleněna k Polsku, což bylo spojeno stejně jako u nás s vysídlením německého obyvatelstva.

Historické jádro slezské metropole tvoří kromě již zmíněného Starého Města dále Nové Město (to však na mapě nebo v seznamu vratislavských čtvrtí nehledejte, jelikož je dnes administrativní součástí Starého Města) a Tumský ostrov (Ostrów Tumski) coby nejstarší části Vratislavy. Název Ostrów Tumski na mapě již najdete, ale dnes se po zasypání bočního ramene Odry již nejedná o skutečný ostrov.

Avšak do historického Starého Města i dnes spadá několik turisticky navštěvovaných ostrovů a ostrůvkůna protékající Odře: Wyspa Piasek (Ostrov Písek) s gotickým kostelem Panny Marie na Písku (1369), barokním kostelíkem svaté Anny, který je dnes využíván jako pravoslavný kostel Cyrila a Metoděje a bývalý augustiniánský klášter; Wyspa Młyńska (Mlýnský ostrov), přičemž mezi ním a sousedním Pískem se nachází historický mlýn Maria; Wyspa Słodowa s parkem a restaurací; Wyspa Bielarska spojená se sousedním ostrovem Wyspa Słodowa Klářiným mostem (Upust Klary), jakož i malinké ostrůvky Wyspa Daliowa v těsné blízkosti Písku a Wyspa Tamka s galerií a samostatným přístupem od staroměstského nábřeží. V sousedství těchto ostrovů se Odra začíná dělit na Odru Půlnoční (Odra Pólnocna) a Odru Polední (Odra Poludniowa).

Již z tohoto přehledu je patrno, že slezská metropole Vratislav má skutečně návštěvníkům co nabídnout, přičemž i při jednodenním výletu šest hodin mezi příjezdem prvního vlaku od Prahy a odjezdem posledního zpátečního spoje poskytuje dostatek času prohlédnout si či popřípadě navštívit celou řadu vratislavských pamětihodností. My jsme po příjezdu do Vratislavi vyrazili zcela logicky na adventní trhy. Na náměstí Rynek jsme měli možnost si prohlédnout zdejší historické stavby včetně Staré radnice, ve které je v současnosti umístěno Muzeum měšťanského umění a sousední novogotické Nové radnice, jakož i jedinečný Dům u sedmi kurfiřtů (Kamienica Pod Siedmioma Elektorami) se sgrafitovou dekorací z konce 17. století na západní straně náměstí.

V jihozápadním rohu navazuje na Rynek sousední Solné náměstí, kterému dominuje klasicistní budova Staré burzy. V průběhu adventních trhů zde stál pohádkový tříúrovňový dům s vyhlídkovou plošinou s kouzelnými věžičkami, na kterých zářily osvětlené hodiny. Dále zde byla i galerie Santa Clausů.

V severozápadním rohu Rynku jsme pak prošli mezi dvěma úzkými domky s názvy Jeník a Markétka (Jaś a Malgosia) ke gotickému kostelu svaté Alžběty (Bazylika św. Elżbiety) s věží vysokou 91,5 metrů. Při prvním pokusu nahlédnout do tohoto kostela nás zastavil policista a odkázal nás na pozdější čas. Pravděpodobně se zde konala bohoslužba. A tak jsme pokračovali do úzké uličky Stará jatka (Stare Jatki) s řadou historických budov, které však již neslouží původnímu účelu a jsou zde umístěny prodejny různých turistických cetek. Není tedy divu, že nás zde zaujal na východním konci uličky pomník věnovaný jatečným zvířatům tvořený bronzovými sochami husy s vejcem, kozy, prasete a prasátka, kachny, kohouta, králíků a telete. Jenom jsme se s úsměvem podivovali informaci na české wikipedii, že je zde umístěna koza s lejnem, když se ve spojitosti s ní jedná o kozí bobky. Lejno snad mohla ve vztahu ke koze vymyslet jedině umělá inteligence.

Avšak na umělou inteligenci v chytrém mobilu jsme se následně spolehli, protože jedním z hlavních cílů našeho jednodenního vratislavského výletu bylo ochutnat typická polská jídla a místní pivo. Jestliže po projití uličky Stará jatka, kdy jsme nám navíc zalézal mráz za nehty, nastal čas oběda, nechali jsme chytrý mobil vybrat dobře hodnocenou restauraci, která nám splní náš záměr, co se týče stravování.

Po usednutí ve vybrané restaurace nacházející se na rušné ulici Szewska nedaleko od křižovatky s ulicí Kotlarska, po které jsme přišli od uličky Stará jatka, jsme z předloženého jídelního lístku zjistili, že tato restaurace obdržela v roce 2025 michelinskou hvězdu a řekli jsme si, že jsme asi na správném místě. Místní pivo bylo lahodné a vynikající wroclavská polévka poněkud zastínila naše druhé jídlo, kdy jsme si vybrali polské pirohy a žurek. Takže jsme si nejen pochutnali, ale navýsost jsme se zde ohřáli.

Již v průběhu konzumace jsme výlohou pozorovali, jak kolem pochodují davy lidí s tříkrálovými čepicemi na hlavě. Po odchodu z restaurace jsme měli záměr vrátit se ke kostelu sv. Alžběty, jelikož již nastal ten správný čas sdělený nám polským policistou. Avšak po příchodu na křižovatku s ulicí Wita Stwozsa směřující na Rynek jsme zde narazili na nepropustné tříkrálové procesí, a tak jsme prohlídku kostela odložili na pozdější dobu a vydali jsme se směrem k Odře.

První zastávku jsme věnovali venkovní prohlídce Ossilinea (Ossolineum), což byl původně klášter křižovníků s červenou hvězdou a dnes je sídlem Národního ústavu Ossolinských, tj. významné vědecké a kulturní instituce, která sem byla v rámci poválečné akce „škatulata hýbejte se“ přesunuta po druhé světové válce z původně polského Lvova. Následně jsme to vzali ke komplexu Vratislavské univerzity, kde jsme navštívili i univerzitní kostel jména Ježíše.

Odtud to bylo již kousek k Univerzitnímu mostu (Mosty Uniwerziteckie), po němž jsme přešli pravý břeh Odry. Zde jsme se vydali na prohlídku oderských ostrůvků s výhledem na úchvatné scenérie na staroměstském nábřeží. Na Písku jsme navštívili kostel Panny Marie na Písku a po nedalekém mostě jsme přešli na Tumský ostrov, co dnes již není ostrovem. Zde jsme s ohledem na ubíhající čas a záměr navštívit tržnici a kostel sv. Alžběty, a navíc i kavárnu učinili rozvahu, kam až se můžeme pustit, abychom bezpečně stihli odjezd zpátečního vlaku.

Na základě této rozvahy nám na Tumském ostrově zbyl čas na prohlídku kostela svatého Kříže a svatého Bartoloměje a katedrály svatého Jana Křtitele. Po jejich prohlídce jsme se vydali na zpáteční cestu. Jelikož byl na Tři krále v Polsku svátek, tržnice (Hala Targowa) byla zavřena. Tak někdy příště. Úspěšnější bylo hledání vhodné kavárny. Takže došlo nejen na kávu, ale i na místní specialitu šneku s kardamomem. Od kavárny Stockholm jsme pak vyrazili ještě jednou přes ulici Stará jatka, tentokrát opačným směrem, ke kostelu sv. Alžběty. Zde příště dojde i na výstup na kostelní věž.

Po jeho prohlídce jsme nejprve u domečků Jeník a Markétka narazili na své poslední vratislavské trpaslíky. Potom jsme ještě jednou plnými doušky nasáli atmosféru adventního trhu na Rynku a sousedním Solném náměstí, jakož i v přilehlých ulicích a uličkách. Následně jsme se přes vyhlídkovou terasu u staroměstské promenády vrátili na nádraží Wroclaw Glowny.

První návštěva Vratislavi splnila i přes poněkud pošmourné a mrazivé počasí naše očekávání. Krokoměr nám doma ukázal včetně cesty na vlak celkem 14,5 km. Tzn. ten den jsme coby aktivní penzisti měli dostatek pohybu. I když nám například restauraci s tradiční polskou kuchyní vybrala umělá inteligence, v souvislosti s plánováním výletu jsme si zároveň procvičili i mozkové buňky.

I když jsme byli ve Vratislavi poprvé, nebyli jsme zde naposledy. Vlakem či autem to není vůbec daleko. Po našem tříkrálovém výletu víme, že si na příští návštěvu slezské metropole musíme vyčlenit tři až čtyři dny. Lákavým termínem pro další návštěvu Vratislavy je letošní květen. Všechny parky, jakož i místní botanická zahrada by měly být samý květ. Určitě dojde kromě výstupu na věž kostela sv. Alžběty i na další vratislavské památky a pamětihodnosti včetně návštěv muzeí a galerií, jakož i na místní zoologickou zahradu. Výběr konečného termínu ovlivní i případná možnost navštívit nějaké kulturní vystoupení. Například jazzový koncert.

Vratislav (město) – Wikipedie

Wrocław: město architektury a zábavy | Magazín Radynacestu.cz

Polsko – Wikipedie

Tři králové – Wikipedie