Článek
Čtyři měsíce po volbách nemá Poslanecká sněmovna obsazeny všechny řídící funkce. Současná vládní koalice evidentně nemá zájem, aby na pozice místopředsedy Poslanecké sněmovny a předsedů či místopředsedů sněmovních výborů a podvýborů byli zvoleni členové Fialovy vlády a další představitelé současné opozice. Což potvrdil i předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala, podle kterého celý problém spočívá v tom, že současná vláda Andreje Babiše nechce, aby na agendu výborů dohlíželi lidé, kteří v minulosti postupovali jinak než dnešní koalice.
Vláda Andreje Babiše bojkotuje při obsazování parlamentních funkcí nejen nenáviděné Piráty, ale i čelní představitele současné opozice
Vše odstartovalo po volbách rozdělení funkcí místopředsedů sněmovny a sněmovních výborů mezi koaliční a opoziční strany, kdy Babišova koalice zcela vynechala ze hry Piráty. Obsazení vedení Poslanecké sněmovny pak bylo rozděleno mezi hnutí SPD, které má na funkci předsedy sněmovny Tomio Okamuru, hnutí ANO (Patrik Nacher), Motoristé sobě (Jiří Barták), ODS (Jan Skopeček) a STAN. Kandidátem hnutí STAN na funkci místopředsedy byl a je Vít Rakušan. Ten však při ustanovení vedení sněmovny nemohl kandidovat, jelikož byl v té době stále ministrem Fialovy vlády. Avšak v dodatečné volbě po jmenování Babišovy vlády neuspěl, neboť jeho nominace narazila na nekompromisní bojkot ministrů bývalé Fialovy vlády.
Právě Andrej Babiš se netají tím, že si nepřeje, aby ministři Fialovy vlády, tzn. vrcholní představitelé současné opozice, byli zvoleni v Poslanecké sněmovně do řídících funkcí, jelikož by v daných oblastech mohli představovat nechtěnou konkurenci a zejména erudované oponenty pro ministry jeho vlády. Takže vládní bojkot se netýká pouze Víta Rakušana. Ten představuje pro současnou koalici červený hadr, přičemž v důsledku jeho nezvolení místopředsedou Poslanecké sněmovny není zároveň obsazena i funkce jednou místopředsedy Organizačního výboru.
Vládní bojkot se dotýká i sněmovních výborů
Vládní bojkot se významně dotkl i vedení sněmovních výborů, jelikož v podobě koaliční stopky dopadl i na Mariana Jurečku (Výbor pro sociální politiku), Evu Decroix (Výbor pro evropské záležitosti), Lukáše Vlčka (Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj), ale i Petra Hladíka (komise pro kontrolu FAU). V případě Mariana Jurečky došlo i k porušení předjednaného postupu, a to v souvislosti s návrhem ministra Juchelky odložit superdávku. V souvislosti s tím je od Aleny Schillerové naprosto licoměrné, která vládní bojkot opozičních špiček zpochybňovala slovy: „Je to možná o těch konkrétních lidech. O tom, jak dokáží přesvědčit poslance,“ ačkoliv jí musí být bez jakýchkoliv pochybností zřejmé, že vládní poslanci konali a budou konat na pokyn šéfa Andreje Babiše.
Z opozičních špiček, resp. bývalých ministrů prozatím prošel jako místopředseda zahraničního výboru Marek Ženíšek (TOP 09), a to jen díky tomu, že na schůzi tohoto výboru chyběli dva koaliční poslanci. Kdo jinak než poslanci Jindřich Rajchl a Filip Turek, tzn. osoby s významným destrukčním chováním. Podobným způsobem byl zvolen do funkce místopředsedy školského výboru Marek Výborný, kdy při jeho volbě mělo dojít ke špatné koordinaci vládních poslanců. Prostě se špatně domluvili a zvolili ho jaksi omylem.
Z vládního bojkotu byla vyjmuta exministryně Jana Černochová
Kdo však nebyl zvolen omylem, je bývalá ministryně Jana Černochová. Při jednání sněmovního výboru pro bezpečnost hlasovalo 19. února v tajné volbě 11 poslanců ze 14 přítomných, aby se exministryně Jana Černochová stala předsedkyní tohoto výboru. Pro Janu Černochovou tedy pravděpodobně hlasovalo i pět z osmi vládních poslanců z řad ANO, SPS a Motoristů. Pravděpodobně proto, že teoreticky mohli proti Janě Černochové hlasovat i někteří opoziční poslanci, a tím by se podíl těch vládních zvýšil.
Předvolební prohlášení poslance Radka Kotena slibující „pořádek na vždy“
Pokud zůstaneme u pravděpodobného poměru pět z osmi, potom za SPD v tomto výboru sedí pouze nechvalně známý Radek Koten a za Motoristy pak jenom poslankyně Gabriela Sedláčková, takže ve hře je s velkou pravděpodobností i jeden zástupce z hnutí ANO. Zvolená Jana Černochová, formálně ještě čekající na schválení plénem sněmovny a víme, jaké divy dokáže v podání hnutí ANO 2011 udělat např. špatná akustika v jednací místnosti, ve svém kandidátském proslovu před samotnou volbou řekla, že se bude snažit vést výbor tak, aby fungoval, přičemž zdůraznila, že nechce nadržovat žádné ze zastoupených politických stran. Obdobně zdůvodňovali, proč došlo v případě Jany Černochové k prolomení vládního bojkotu exministrů, i vládní poslanci.
Zásadní otázkou je, čím si exministryně Jana Černochová vysloužila své zvolení?
Čím si tedy skutečně Jana Černochová vysloužila své zvolená do čela sněmovního výboru pro bezpečnost, se pravděpodobně nedozvíme. A pravděpodobně to nebude jenom její podpora v minulém volebním období pro Lubomíra Metnara (ANO), aby vedl tento výbor. Ve hře může sice být i osvědčená strategie: „Rozděl a panuj,“ kdy se Babiš všemožně snaží zcela rozklížit koalici Spolu. Tomu by odpovídalo i zvolení Jana Skopečka, prosazujícího po minulých krajských volbách ve Středočeském kraji spolupráci ODS s hnutím ANO, do funkce místopředsedy Poslanecké sněmovny, přičemž i Jana Černochová je členkou ODS.
Nezapomeňme však na dlouhodobou averzi exministryně Jany Černochové vůči současnému náčelníkovi generálního štábu Karlu Řehkovi, jakož i spolku Skupina D, podporujícího bojující Ukrajinu dodávkami dronů a který se těší i podpory ze strany Karla Řehky, kdy k poslednímu výpadu vůči tomuto spolku, a tím i Karlu Řehkovi došlo ze strany Vojenské policie v poslední dny ministrování Jany Černochové. Takže nelze s ohledem na všechny okolnosti vyloučit, že ve hře je citát 16. prezidenta USA Abrahama Lincolna: „Přítel je člověk, který má tytéž nepřátelé jako vy.“
Jeví se jako vysoce pravděpodobné, že Jana Černochová si vysloužila prolomení parlamentního bojkotu, jak konstatovala i Alena Schillerová, že dokázala přesvědčit vládní poslance tím, že současnou koalici velmi aktivně a zejména pak razantně podpořila ve věci zamítnutí prodeje čtyř stíhaček L-159. Ty ukrajinská strana urgentně požadovala pro boj s ruskými drony. V této chvíli s ohledem na ochranu životů ukrajinských občanů platilo, kdo rychle dává, dvakrát dává, přičemž vše nasvědčuje tomu, že bez oněch čtyř stíhaček L-159 by se česká armáda na několik měsíců obešla, než by dostala nové a modernější stroje. Obzvláště pak, když zejména vládní SPD dlouhodobě hlásá kremelský mír, že tedy jako Česku žádné nebezpečí ze strany Ruska nehrozí.
Jelikož ruské drony nadále zabíjejí Ukrajince včetně civilistů a dětí, tak v důsledku podpory zamítnutí prodeje stíhaček L-159 má krev na rukou ukrajinských obětí i exministryně Jana Černochová. Vše tedy působí dojmem, že si Jana Černochová vysloužila funkci předsedkyně sněmovního výboru pro bezpečnost aktivní podporou zamítnutí prodeje stíhaček L-159 bojující Ukrajině.
