Článek
Současný veřejnoprávní status České televize je zajisté jedním z největších občanských výdobytků sametové revoluce z listopadu 1989. Bezesporu tvoří jeden z pilířů naší demokracie. Pro další demokratický vývoj v ČR však není vůbec pozitivní, když významná část našich spoluobčanů jaksi zapomíná, že předchůdce veřejnoprávní televize Československá televize byla do listopadu pouhým propagandistickým nástrojem tehdy vládnoucí KSČ, který jí pomáhal vymývat mozky lidových mas.
Pro demokracii v České republice však může být naprosto fatální, když si na tuto skutečnost naopak vzpomněli politici. Obzvláště ti ze současné koalice vlády národní katastrofy. A především pak obzvláště ti, jako je Andrej Babiš, kteří vzešli z lůna tehdy všemocné KSČ jakožto jediné vládnoucí strany. Ale tlaky na veřejnoprávní ČT jsou nedílnou součástí našeho politického folkloru.
Veřejnoprávní status České televize byl a dlouhodobě je trnem oku mnohým politikům. Sice napříč celým politickým spektrem, ale zejména pak těm antisystémovým a populistickým, jelikož především je redaktoři nejen otravovali a otravují dotěrnými dotazy, ale zároveň je opakovaně usvědčují ze lží, nepravd, polopravd, zavádějících vyjádření a překrucování výroků politických oponentů. Když Babišovi a jeho nohsledům teče do bot jako čepičáři Oulíkovi, mají pak v rukávu falešnou kartu v podobě špatné akustiky v jednacím sálu. Není tedy divu, že politici, jako Andrej Babiš, který je skutečným přeborníkem ve fabulacích, soustavně útočí na dotěrné novináře. A to nevybíravým způsobem.
Plíživou kontrarevoluci v České televizi odstartoval Jan Souček
Plíživou kontrarevoluci zahájil v ČT již v roce 2024 bývalý generální ředitel Jan Souček, a to s ohledem na volební preference hnutí ANO 2011 a předpokládaný volební výsledek jako vstřícnou úlitbu Andreji Babišovi. Ve vztahu k mediálně prezentovaným záměrům předsedy hnutí ANO o přeměně veřejnoprávní televize na státní televizi se jeví jako pravděpodobné, že se Jan Souček chtěl svými normalizačními čistkami v ČT předpokládanému volebnímu vítězi Babišovi zalíbit, a hlavně pak prezentovat jako vhodný člověk i pro vedení Babišovy státní televize.
Součkovy normalizační kroky a čistky postupně zasáhly v první vlně bezprostředně po jeho jmenování do funkce generálního ředitele ČT redaktora Ondřeje Stratilíka (listopad 2023), Jakuba Železného (prosinec 2023), šéfredaktora regionálního zpravodajství Michala Klokočníka (leden 2024) a reportéra domácí redakce Jiřího Hynka (únor 2024). Jan Souček si tedy co měsíc mohl udělat další a další zářez na své normalizační holi. Mějme na paměti, že rčení: „Kdo chce psa bíti, vždycky si hůl najde,“ platí zejména v personální oblasti.
V červenci 2024 následovala Nora Fridrichová a její publicistický pořad 168 hodin. Souček tehdy blekotal něco o tom, že Fridrichová ohrozila důstojnost ČT. Skutečná pravda byla možná jinde, neboť mj. i Fridrichová se svým pořadem 168 hodin, který byl nahrazen poněkud stupidním seriálem o strážmistru Topinkovi, ohrožovala s výhledem na předpokládaný výsledek parlamentních voleb do budoucna postavení Jana Součka na pozici generálního ředitele a jeho měsíční hrubý plat ve výši bezmála tři sta tisíc. To byla pro něj dostatečně silná motivace zavčasu se zalíbit Andreji Babišovi. Před obranou nezávislé ČT dostala tak pravděpodobně přednost snaha Jana Součka udržet se na pozici generálního ředitele co nejdéle.
Nesmíme opomenout, že Andrej Babiš na základě střetu zájmu jeho Agrofert musel prodat svoji mediální divizi. Jelikož se však mu zalíbilo vlastnit nebo ovládat nějaká media, rozhodl se ještě před volbami, že se pomoci hnutí ANO 2011, donedávna politické divize jeho Agrofertu, zmocní veřejnoprávních médií prostřednictvím jejich zestátnění. Když to mohl učinit Viktor Orbán a jakož i podle jeho vzoru i Robert Fico či před nedávnou dobou i Jarosław Kaczyński, proč by si nemohl podmanit veřejnoprávní média všehoschopný Andrej Babiš?
Andreji Babiš bytostně nesnáší dnes již bývalého moderátora ČT Václava Moravce
Babiš se nikdy netajil neskutečnou averzí vůči moderátorovi ČT Václavu Moravcovi. Není tedy divu, že Jan Souček se krátce po nástupu do funkce v rámci svých normalizačních čistek dostal do střetu i s moderátorem nedělních politických debat Václavem Moravcem. Souček ve snaze vyhovět do budoucna Babišovým názorům a záměrům se dvakrát utkal a Etickým panelem ČT. Bezúspěšně, jelikož ten se v obou případech Moravce zastal. Výpady proti Václavu Moravcovi vyslal Souček signál Babišovi, že by neměl problém se změnou veřejnoprávní ČT na státní televizi. Tzn. mediální instituce, která by opět byla pouhým propagandistickým nástrojem a hlásnou troubou vládnoucího uskupení.
Ve vztahu k Moravcovi však Souček dosáhl v důsledků sporů s Etickým panelem ČT, a to nejen ve vztahu k Václavu Moravcovi, ale i s ohledem na další oběti Součkovy normalizace, pouze toho, že všech pět členů Etického panelu ČT k 31. březnu 2024 rezignovalo na své funkce. Jestliže se však Václav Moravec na pozici moderátora dočkal parlamentních voleb a následného jmenování Babišovy vlády národní katastrofy, totéž nelze říct o Janu Součkovi. Toho Rada České televize odvolala 15 hlasy proti dvěma z funkce generálního ředitele ČT dne 6. května 2025. Útěchou mu mohlo být, že dostal zlatého padáka ve výši dvanácti měsíčních platů.
V neděli 8. března se Andrej Babiš dočkal konce Václava Moravce v ČT
Minulou neděli 8. března 2026 se však Andrej Babis dočkal toužebně očekávaného konce Václava Moravce v ČT. Ten dlouholetý moderátor po 21 letech oznámil pořadu Otázky Václava Moravce, že v ČT končí. A to ze dne na den. Své rozhodnutí odůvodnil, již dále nemůže garantovat nezávislost své práce a nechce zklamat důvěru svých diváků. Zároveň dodal, že i po odchodu z veřejnoprávní televize chce pokračovat v obhajobě novinářských principů," přičemž se dotkl i problému pseudovyváženosti a slepé vyváženosti, která si podle jeho názoru veřejnoprávní televizi.
Moravcovo sdělení na mnohé působilo jako blesk z čistého nebe. Pro vedení ČT jeho odůvodnění představovalo morální políček. Není tedy divu, že vedení ČT se v rámci značně pokročilé plíživé kontrarevoluce jaksi ohradilo vůči Moravcem nastolené otázky ohledně garance nezávislosti. V koaličních řadách možná došlo i šampaňské. Svojí ubohost pak ukázali různí dezoláti, jako je Jindřich Rajchl.
Neskutečnou, až infantilní radost z Moravcova konce měl vůdce hnutí ANO 2011 a současný premiér Andrej Babiš. Jelikož si svůj programový bod mohl odškrtnout a napsat k němu: „SPLNĚNO!“ Není divu, že hned za tepla natočil škodolibé video, ve kterém přímo jásal nad koncem Václava Moravce v ČT: „Prosím vás, máme strašný průšvih koaliční. Představte si, co se dneska stalo! Dneska, co se stalo? No, Okamura šel po devíti letech k Moravcovi a ten skončil. Zároveň Babiš coby opakovaně usvědčený lhář Moravcovi předhazoval, že brzy naskočí do „prolhaných médií.“ Prostě, Babiš opět uplatnil rčení: „Podle sebe soudím tebe.“
Plíživá kontrarevoluce v ČT spěje do finále
Plíživá kontrarevoluce v ČT, kterou zahájil Jan Souček, již pomalu a jistě spěje do finále. Veřejnoprávní televize je očištěna o nevyhovující redaktory a pořady. V televizi se zakořenila i autocenzura. Takže Andreji Babišovi a jeho nohsledům již pouze zbývá transformovat veřejnoprávní ČT na státní televizi. Jelikož to bude spojeno se zrušením televizních poplatků, řada voličů mu bude nadšeně tleskat.
Babišovi se tedy daří uskutečňovat jeho plán na orbanizaci České republiky. Od státní ČT očekává, že v brzké době hlásat ty jeho prolhané „pravdy“. Andreji Babišovi se tedy daří nahlodávat pilíře demokracie v ČR. Nejedná se pouze o veřejnoprávní charakter ČT, kterýžto dosud představoval jeden z významných výdobytků sametové revoluce. Takže označit snahy zvrátit veřejnoprávnost jako plíživou kontrarevoluci je zcela na místě. Dalším pilířem demokracie, který zpochybňován současnou koalicí, je nezávislé soudnictví včetně Ústavního soudu. V neposlední řadě Babišova orbanizace směřuje proti občanské společnosti a neziskovým organizacím. Takže nezbývá než opět zvolat: „Nedej zahynouti nám i budoucím!“
Pointa N: Krize ČT trvá i po Součkově konci. A ve volebním roce nebezpečně nabíjí odpůrcům — Deník N
