Článek
Index prosperity a finančního zdraví je společný výzkumný projekt České spořitelny, datového portálu Evropa v datech a Sociologického ústavu AV ČR. Index v dlouhodobém horizontu měří a analyzuje prosperitu Česka a míru finančního zdraví Čechů. Index prosperity měří a analyzuje prosperitu Česka a porovnává ji s ostatními zeměmi Evropské unie.
V roce 2024 již byl zveřejněn Index prosperity Česka 2024 pro následující tři oblasti: Stav ekonomiky, Stav životního prostředí a Solidarita a důvěra ve společnosti. Nejlépe dopadla Česká republika podle aktuálních údajů v oblasti Solidarity a důvěry ve společnosti, kde se umístila na 9. místě z 27 zemí EU.
Ve stavu ekonomiky by 14. místo v rámci EU mohlo být pojímáno jako dobrý výsledek. Ale během dvou let jsme si pohoršili o pět míst. Na 14. místo v EU nás stáhla zejména druhá největší inflace a nízká přidaná hodnoty, přičemž Česko je doposud jedinou zemí EU, která se nedostala na předkovidovou úroveň. Navíc tempo růstu státního dluhu prozatím stále rostlo. Je tedy zásadní otázkou, zda má naše republika alespoň nepatrnou šanci stát se hlavní křižovatkou Evropy či zda spíše nejsme odsouzeni k tomu být evropským průmyslovým skanzenem a centrálním evropským odkladištěm odpadů.
Česká republika dlouhodobě patří v oblasti životního prostředí mezi nejhorší země Evropské unie.
Byť oproti neblahým létům vlády jedné strany a budování socialismu, kdy v „nadšených“ budovatelských písních byl dým z továren považován za celospolečenskou krásu, sice došlo k zásadnímu zlepšení ve stavu ovzduší či na úseku čištění odpadních vod, ale Česká republika stále v této oblasti v rámci EU dlouhodobě zaostává. Se svým stavem životního prostředí tedy opakovaně patříme mezi nejhorší země EU. Tzn. mezi unijní propadlíky. Aktuálně nám v oblasti stavu životního prostředí i v roce 2024 opět přináleží 22. místo mezi 27 zeměmi EU.
Přitom v oblasti životního prostředí dochází v České republice k nepřehlédnutelnému paradoxu. Česká republika patří v oblasti investic do životního prostředí mezi evropské premianty. Podle indexu prosperity pro rok 2024 nám aktuálně přináleží 3. místo, jelikož vynakládáme na životní prostředí 3 % HDP. V případě Česka potom nepoměr mezi 3 % HDP a celkovým umístěním na 22. místě vyvolává otázky, zda prostředky na životní prostředí investujeme efektivně. Nebo dokonce, či zda v rámci bilance emisí a imisí se běžně prováděné zkreslování průmyslových emisí částečně neschovává za emisemi z vytápění z domácností a dopravy, resp. i za emisemi ze sousedních zemí.
Počet úmrtí způsobených znečištěným ovzduším v ČR skokově vzrostl.
Z hlediska obyvatel České republiky je zcela tristní naše postavení, co se týče počtu úmrtí kvůli znečištěnému ovzduší. Index prosperity Česka pro rok 2024 uvádí, že kvůli znečištěnému ovzduší zemře ročně 81 lidí žijících v ČR ze 100 tisíc obyvatel. V přepočtu na počet obyvatel (k 30. 6. 2023 celkem 10 900 555 ob.) to představuje více jak 8800 osob, které aktuálně zemřely kvůli znečištěnému ovzduší. Přitom až děsivě působí zejména skokový nárůst počtu úmrtí kvůli znečištěnému ovzduší oproti údajům zveřejněným v indexu prosperity pro rok 2023, tj. 30,56 úmrtí na 100 tisíc obyvatel, což v přepočtu na počet obyvatel (k 31. 12. 2022 celkem 10 827 529 ob.) představovalo zhruba 3300 úmrtí. Teprve až za rok budeme vědět, zda tento skokový nárůst na více jak 8800 úmrtí za rok je setrvalý trend nebo se jedná o jednorázové statistické vybočení.
K nárůstu počtu úmrtí kvůli znečištěnému ovzduší došlo aktuálně v rámci celé EU. Včetně prvního Finska, které vykazuje 4,57 úmrtí na 100 tisíc obyvatel, i když v jeho případě bylo meziroční navýšení pouze nepatrné. Avšak mezi propadlíky v této oblasti, tzn. včetně České republiky, která je v tomto segmentu v rámci EU na 20. místě, se jedná o dvojnásobné, resp. až trojnásobné zvýšení počtu úmrtí kvůli znečištěnému ovzduší.
Tato skutečnost přímo volá po hlubší analýze, a to nejen v Česku, ale i z celoevropského hlediska. A to i s ohledem na studie upozorňující na nepříznivý celosvětový trend spočívající ve významném nárůstu pacientů s rakovinou mezi osobami mladšími 50 let (rakovina s časným nástupem) ve vyspělých částech světa. Tzn. včetně Evropy. Celosvětový výskyt rakoviny s časným nástupem se podle studie publikované v roce 2023 zvýšil mezi lety 1990 a 2019 o 79,1 % a počet úmrtí na rakovinu s časným nástupem (tj. u mladších osob) o 27,7 %.
Příčiny tohoto nepříznivého vývoje nejsou podle odborníků jednoznačné. Někteří odborníci vidí příčiny ve snížené fyzické aktivitě a velké konzumaci průmyslově zpracovaných potravin. Avšak s ohledem na perzistentní charakter některých karcinogenních látek, mj. i emitovaných do ovzduší, jsou v této studii významné informace, na základě kterých má každá následující generace vyšší riziko časného nástupu rakoviny než ta předchozí. Tzn., že občan narozený v roce 1970 má tedy vyšší riziko časného nástupu rakoviny než někdo narozený v roce 1960.
To by s ohledem na perzistentní charakter některých škodlivých látek ve svých důsledcích mohlo i znamenat, že s postupnou chemizací probíhající zejména ve vyspělých zemích roste míra promoření obyvatelstva perzistentními karcinogenními látkami. Určitou dávku škodlivých látek by tak mohly získat děti ještě před svým narozením a ta by se případně mohla generace od generace u vysloveně perzistentních látek postupně zvyšovat.
V každém případě aktuálně počet více jak 8800 úmrtí je dvacetkrát větší, než počet mrtvých v roce 2023 při dopravních nehodách na českých silnicích. Přitom již 455 mrtvých při dopravních nehodách činí politikům a úředníkům vrásky na čele. Avšak tichý zabiják v podobě nadměrných emisí škodlivých látek a počet jeho obětí pravděpodobně zůstává jaksi mimo zorné pole českých politiků a státních úředníků. V opačném případě by již byla přijímána razantní opatření, aby posuzování vlivů na životní prostředí bylo v České republice prováděno řádně a aby bylo zamezeno zkreslováni či dokonce falšování měření emisí. Obdobně by bylo možno očekávat zpracování koncepčního materiálu na mimoprodukční funkce lesa, na základě kterých by bylo rozhodováno, zda konkrétní lesní porost zůstane zachován nebo zda z veřejných zájmů dostane přednost štěrkopísku.
