Článek
Postavy v divadelní hře Dobytí severního pólu mají ve vrcholném okamžiku dobytí severního pólu dvě unikátní možnosti. Teď na jih a teď zpět na sever a vůbec nezáleželo, kterým směrem z bodu severního pólu vykročili. S ohledem na blížící se parlamentní volby, kdy prezident Pavel avizoval jejich termín na konec letošního září (pravděpodobně 26. a 27. 9.) má Česko rovněž dvě možnosti a my s ním. Buď udržovat kurz ve směru na demokratický západ, anebo se vrátit na východ do mocenské sféry Ruska. Při otočení kormidla o 180° směr Moskva na základě výsledku parlamentních voleb by však Česko nebylo první středoevropskou zemí, která by si bohužel zavdala s kremelskými vládci.
Měli bychom se poučit z vývoje v Maďarsku, na Slovensku, jakož i v Rakousku
Dlouhodobě nadbíhá Putinovi premiér Viktor Orbán v čele maďarské vlády. Na základě průzkumu z roku 2020 považuje 90 % Maďarů ztrátu rozsáhlých území v důsledku Trianonské dohody z roku 1920 za nespravedlivou. Orbánovi a jeho straně Fidesz se dlouhodobě drží u moci i díky tomu, že v rámci své národovecké politiky si pohrává s myšlenkami na obnovení Velkého Maďarska.
Část těchto území získalo horthyovské Maďarsko přechodně zpět po roce 1939 díky příklonu k fašistickému Německu v rámci Hitlerovy nenaplněné vize budování tisícileté třetí říše. Frustrace z Trianonské dohody může být jedním z důvodů příklonu Viktora Orbána k Rusku, jelikož si od Putinova záměru zavést v Evropě v zájmu obnovy ruského impéria nový řád může slibovat, že by byly karty znovu zamíchány a zejména pak rozdány, přičemž s ohledem na dlouhodobou vstřícnost vůči Kremlu očekává případné zvrácení Trianonské dohody ve prospěch obnovy Velkého Maďarska.
Nelze vyloučit, že právě mj. i Trianonská dohoda je v pozadí toho, že slovenský premiér Robert Fico vystupuje vůči Vladimiru Putinovi ještě více servilněji než Viktor Orbán. Případná obnova Velkého Maďarska by totiž znamenala ztrátu území jižního a východního Slovenska. V rámci demokratické Evropy odstoupení těchto území nepřipadá do úvahy. A tak proč by se nepojistil pro případ, že by se Putinovi podařilo nastolit v rámci nového řádu Pax Russia.
Robert Fico se přitom netajil k příklonu k putinovskému Rusku již v průběhu předvolební kampaně. Nelze opomenout, že v průzkumu před slovenskými parlamentními volbami se zhruba 30 % dotázaných nostalgicky vyjádřilo pro putinovské Rusko, přičemž významná část slovenských obyvatel se netajila ani názorem, že válku na Ukrajině zahájilo NATO a USA. Nelze vyloučit, že Fico při vědomí ukončení transportu ruského plynu přes Ukrajinu chtěl návštěvou Kremlu spojenou s Putinovým příslibem na další dodávky plynu Slovensku vše vyhrotit, aby jednak měl důvod k omezení pomoci Ukrajině ze strany Slovenska a zároveň mohl vetovat další pomoc v rámci Evropské unie.
Byť vývoj na sousedním Slovensku, popřípadě v orbánovském Maďarsku by pro nás měl být varováním, řada politických stran a hnutí, jakož i nezanedbatelný počet občanů ČR v něm vidí inspiraci, a to nejen pro blížící se parlamentní volby. Poučením pro české, demokraticky a proevropsky smýšlející voliče by měl být přitom i aktuální vývoj v sousedním Rakousku.
Zde v loňských demokratických volbách vyhrála proruská FPÖ (Rakouská strana svobodných), kterou před sedmdesáti lety zakládali čelní pohrobci nacismu a která v roce 2016 podepsala smlouvu o přátelství s Putinovou stranou Jednotné Rusko. Jelikož rakouské demokratické strany měly v součtu potřebnou většinu, dostaly šanci sestavit vládu. Bohužel se demokraticky nedohodly zejména pak na bolestivých reformách, a tak rakouský prezident pověřil sestavením vlády národoveckého populistu Herberta Kickla. O tom, zda v Rakousku bude sestavena vláda pod vedením prokremelské páté kolony či, zda Rakušané půjdou znovu k volbám, rozhodne postoj Rakouské lidové strany (ÖVP). Zda tato strana dá přednost dalšímu podílu na vládnutí či, zda si zachová své proevropské a prozápadní postoje, přičemž však rizikem případného opakování rakouských voleb je, že FPÖ by mohla ještě více posílit.
Posilování proruských stran a hnutí ve středoevropských zemích dokladuje, že dezinformační kampaně uplatňované v rámci ruské hybridní války ruskými a proruskými weby nejsou zase tak bezzubé, neboť nejen ve střední Evropě se najde dostatek občanů ochotných věřit a dále šířit ruské bludy. Nezapomeňme ani na ruské ovlivňování voleb v Moldavsku a Gruzii, jakož i prvního kola prezidentských voleb v Rumunsku. Geopolitickou situaci ve světě pak počínaje rokem 2025 významně ovlivní i návrat Donalda Trumpa do Bílého domu.
O výsledku českých parlamentních voleb rozhodnou voliči
Bylo by bláhové domnívat se, že ruská dezinformační kampaň řízená ruskými tajnými službami se nepokusí ovlivnit předvolební kampaň a zejména pak výsledky voleb v České republice. V rámci hybridní války vedené Ruskem vůči demokratickému světu jsme terčem této dezinformační kampaně již po řadu let. A tato kampaň má u nás řadu ochotných příjemců, a především pak šiřitelů, a to ve stylu, že jedině informace vycházející z ruských a proruských dezinformačních webu jsou pravdivé a správné a že oficiální vládní informace jsou naprosto lživé. Šuškanda měla v české kotlině vždy svoje místo a dnes získala na síle pomoci internetu a sociálních sítí.
Hra o trůny v České republice tedy spěje do finále. Co tedy dále ovlivní průběh předvolební kampaně a zejména pak výsledek našich parlamentních voleb? Výsledek demokratických voleb rozhodne o tom, zda budeme nadále pokračovat v prozápadním kurzu či, zda na kompasu nastavíme azimut 60° a k velké lítosti významné části obyvatelstva se vydáme východním směrem do ruské sféry vlivu.
Je předčasné stahovat kalhoty kilometr před brodem, rozhodnou až samotné volby
Již v průběhu slovenské předvolební kampaně, která byla zejména ze strany Ficova Směru vyhrocená, agresivní a neskutečně vulgární, jakož i vysloveně proruská, bylo zřejmé, že minimálně hnutí ANO 2011 se nechá inspirovat touto agresivní kampaní. Navíc se Babišovu hnutí ANO dostalo sluchu i Nejvyššího soudu v souvislosti s minulými parlamentními volbami ve věci sporu s Piráty, že ti chtějí nastěhovat migranty do každé domácnosti. Avšak je nutno mít na paměti, že rozhodnutí NS je aplikovatelné na hnutí ANO, kdy každý volič by měl zvážit, zda naopak Andrej Babiš nám v případě volebního úspěchu nechce do každé domácnosti nastěhovat ruského poradce.
Realitou loňského roku je i odchod Pirátů z vlády. Ti jaksi ve snaze dokončit svoje vládní angažmá nevyužili např. v souvislosti s otázkou o přijetí Eura příležitost odejít z vlády sami, přičemž by se vyhnuli i blamáži spojenou s digitalizací stavebního řízení. Prostě se nechali z vlády vyobcovat. Nejen KDÚ-ČSL, ale nově i TOP 09 se dostali pod hranicí volitelnosti. Neměli bychom však ani zapomenout na cenzurování kandidátek do EP ze strany ODS a případně se připravit na kroužkování proti jejím kandidátům v rámci společné kandidátky Spolu. Realitou je i návrat komunistů pod hlavičkou hnutí Stačilo a úspěch Motoristů sobě ve spolupráci se Šlachtovou Přísahou. Rudá Káče se bude pevně držet úspěšné strategie Stačilo, kdežto Motoristi sobě sdělili, že půjdou do voleb sami. A tak Přísaha bude v napjatém očekávání, zda se přehoupne přes pětiprocentní hranici.
Počítejme tedy s tím, že extremistické, antisystémové a populistické strany a hnutí se v boji o podobně smýšlející voliče budou předhánět, čí kampaň bude agresivnější a krvelačnější. V tomto ohledu mějme na paměti loňskou kampaň fašizující SPD s chirurgy z dovozu, kdy japonští turisté nevěřícně kroutili hlavami, že za touto kampaní stojí jejich krajan. Na krev vyhrocená volební kampaň má tedy jednak získat hlasy extrémisticky laděných voličů, ale i znechutit účast ve volbách slušným voličům natolik, aby vůbec k volbám nepřišli. Nenechme se tedy předvolební špínou a vulgaritou extrémistických, antisystémových a populistických stran a hnutí odradit. Mějme na paměti, že každý hlas bude rozhodovat o budoucím směřování České republiky. Rok 2025 bude tedy především o tom, jakým směrem se vydáme po letošních parlamentních volbách a zda se nebudeme ve světě stydět za naší novou vládu.
Jinak, co se týče věšteckých předpovědí, Baba Vanga a Nostradamus se shodli na tom, že nás v roce 2025 čekají přírodní katastrofy způsobené zejména sopečnými erupcemi, velkými zemětřeseními a masivními záplavami. Co se týče klimatických změn rok 2024 byl prozatím tím nejteplejším v období pravidelného měření a sledování, přičemž lidstvo překročilo ve vztahu k předindustriálnímu období navýšení o 1,5 °C. A pokud s ohledem na tuto skutečnost budeme brát rok 2024 jako rok nula, potom rok 2024 bude pro budoucí vývoj naopak nejchladnějším rokem, jelikož globální oteplování se nezastaví a průměrné teploty nadále porostou.
