Článek
Chodit na pěší výlety je nedílnou součástí zdravého životního stylu. Stejně je tomu tak i v případě cykloturistiky. Obojí činnosti příznivě ovlivňují náš zdravotní stav (pohybový a oběhový aparát, jakož i psychiku). Navíc turistika přináší i poznávání krajiny, přírody, památek, historie, ale i jiných lidí a jejich zvyků, a to případně včetně specifické kuchyně. Pro mnohé je pak pěší turistika či cykloturistika celoživotním koníčkem. Nejen nás starší udržuje v kondici, což nám i ve vyšším věku umožňuje vyrážet i fyzicky náročnější cesty po horách. Ale i při loňské návštěvě Říma jsme při poznávání místních památek a pamětihodností denně nachodili deset až dvanáct kilometrů.
Putování ze Slatiňan podél řeky Chrudimky skalnatým údolím Strádovského Pekla v délce zhruba 12 km (základní trasa) představuje vhodný tip na výlet, a to i v zimním období. Základní varianta je spojena s vlakovou dopravou, takže jejím výchozím bodem je slatiňanské nádraží. Pokud se do Slatiňan dopravíme linkovým autobusem, pak výchozím bodem je autobusová zastávka Slatiňany, Sokolovo na jižním okraji města. Ta připadá do úvahy i při dopravě vlastním autem, kdy je nejlepší zjistit si, jak jezdí autobusy do Slatiňan a dojet autem až do Nasavrk, zde zaparkovat a vrátit se do Slatiňan autobusem. Zbytek rodiny si pak mezitím může dát ve Slatiňanech vynikající zmrzlinu v blízké cukrárně.
Trasa výletu Strádovským Peklem do Nasavrk
Pokud se do Slatiňan dopravíme vlakem nebo autobusem, je nutné si při plánování výlet zjistit, kdy jede z Nasavrk autobus dolu. Ve všední den a v sobotu se nabízí dálkový autobus z Českých Budějovic do Hradce Králové se zastávkami ve Slatiňanech, Chrudimi a Pardubicích a odjezdem ve všední den v 17:00 hod a v sobotu v 17:05 hod. Tato autobusová linka se nabízí i v neděli, ale odjezd je až v 18:29 hod. a spoj končí v Pardubicích, takže v neděli je výhodnější stihnout v Nasavrkách místní autobus do Chrudimi v 15:01 hod.
Jelikož trasa výletu vede převážně podél Chrudimky, koncepce výchozího bodu ve Slatiňanech ctí zásadu, že podél řek by se mělo chodit proti proudu. Člověk tak při každém kroku vnímá, jak voda v řece ve svých peřejích skáče přes kameny, kdežto při cestě po proudu pouze vidí, jak v jednotlivých vlnách sklouzavá po kamenech dolu. Pokud bereme turistiku jako přípravu na chození po horách, při cestě ze Slatiňan do Nasavrk údolím Strádovského Pekla překonáváme převýšení zhruba 200 m, kdežto při cestě opačným směrem jdeme až na krátké úseky prakticky celou cestu z kopce.
Navíc je pravděpodobné, že osidlování české kotliny probíhalo proti proudu vodních toků, a tak nelze vyloučit, že i první Keltové táhli do oblasti dnešního Nasavrcka podél Chrudimky. Jestliže podle některých teorií je mj. i jméno Chrudim keltského původu, potom s Kelty by měla přímou spojitost i samotná řeka Chrudimka. V starověké keltštině mají pravděpodobně kořeny i další místopisné názvy: např. Vltava (po Keltech nám zůstaly názvy řek končící na -ava), Labe (z keltského Elb, tj. velká řeka) a Otava (z keltského Atava, tj. bohatá řeka neboli zlatonosná řeka). Na základě genetických analýz významná část obyvatel české kotliny má i keltský původ. Obdobně jsou na tom i sousední Němci, kdy germánské geny má menšina tamějších obyvatel. Prostě z genetického hlediska jsme všichni „pouliční voříškové“.
Co se týče Keltů neboli Galů, předpokládá se, že na území Čech žili již v 6. a 5. století před naším letopočtem. Z jejich označení Bójové vznikl i latinský název české kotliny Bohemia na základě původního latinského názvu Boiohaemum. Kromě keltských genů a keltských názvů se nám v Čechách zachovaly po Keltech zbytky šesti opevněných oppid: Závist nad Zbraslaví, Stradonice u Berouna, Hrazany u Sedlčan, Třísov u Českého Krumlova a České Lhotice u Nasavrk. Prostřednictvím významného podílu keltských genů tak mají obyvatelé české kotliny příbuzenské vztahy i s Asterixem a Obelixem.
Prvním společným bodem pro všechny varianty putování za Kelty je tedy místní část Škrovád. Ve staré češtině se slovo škrováda používalo pro hádku. V okamžiku, kdy se zde dostaneme na břeh Chrudimky, narazíme na modrou turistickou značku vedoucí podél této řeky od kostela svaté Kateřiny, což pro zdatnější případně představuje další variantu putování za Kelty delší o zhruba čtyři kilometry. Na škrovádské návsi narazíme na hospodu U Půhonných a kousek dál je v blízkosti bývalých pískovcových lomů sloužících dnes jako cvičné skály Penzion Kůlna zahrnující bar často navštěvovaný turisty a cykloturisty.
Ze Škrovádu pokračujeme podél Chrudimky po modré turistické značce kolem bývalého Mlýnu ve Skalách až do obce Svidnice (na návsi hospoda U Chrbolků), a to až k rozcestníku Svidnice – hráz. Po modré značce přejdeme pod hrází Práčovské přehrady (vodní nádrž Křižanovice II). Voda v přehradě sice může lákat k vykoupání, ale to je zde přísně zakázáno a kontrolováno, jelikož se upravuje na pitnou vodu. A tak na vykoupaní si najděte jinou vodní nádrž, a to i z toho důvodu, že pitná voda z této přehrady již takto neoplývá vysokou kvalitou. Spíše naopak.
Hráz Práčovské přehrady
Za tělesem přehradní hráze nás čeká orientačně nejsložitější úsek naší cesty. Za hrází odbočíme z modré značky na neznačenou pěšinu, po které se vydáme do svahu kolem roztroušených chat ke kótě 362 m n.m. Zde máme z borového lesa výhled na práčovský kostel svatého Jakuba Většího, který je však jaksi zastíněn sousední vodárenskou věží. Za zmíněnou kótou musíme dát pozor, abychom nedaleko samoty Na Dubinách nepřehlédli pěšinu odbočující svahem dolu zpět ke Chrudimce.
Trasa podél Práčovské přehrady
Tím se dostaneme do přírodní rezervace Strádovské Peklo, kde pokračujeme proti proudu Chrudimky až k rozcestníku zelené turistické značky pod zříceninou hradu Strádov. Nahoru je to k hradu Strádov nějakých 150 m. Na rozdíl od nedalekého hradu Rabštejnek zde nalezneme pouze zbytky hradní věže se vstupním portálem a základy obvodových zdí. Jinak hrad Strádov byl vystavěn na vysokém skalnatém ostrohu v polovině 14. století, ale již v 15. století byl opuštěn. K zániku hradu Strádov přispělo, že se zde po husitských válkách usídlili penězokazové, což iniciovalo jeho likvidaci.
Zříceniny penězokazeckého hradu Strádov
Po návratu k rozcestníku pokračujeme dál proti proudu Chrudimky po zelené turistické značce. Nedaleko zmíněného rozcestníku je lávka, po které se dostaneme na levý břeh řeky, kde cesta vede pod dalšími skalními ostrohy Strádovského Pekla, nad kterými je oplocení Slavické obory. Zhruba po půl kilometru se dostaneme k rozcestníku Strádovské peklo, kde odbočuje žlutá značka směřující svahem k oboře. My pokračujeme asi 1 km dále po zelené až k Pekelskému mlýnu, kde se po další lávce vrátíme na pravý břeh Chrudimky.
U Pekelského mlýnu opouštíme přírodní rezervaci Strádovské Peklo a dostáváme se na území další přírodní rezervace Krkanka. Od Pekelského mlýnu se lze zároveň vyšplhat po pěšinách k terénním zbytkům Hrádku u Nasavrk. Základní trasa však vede proti proudu řeky po modré značce až k nedalekému rozcestníku Peklo, odkud je to údolím Debrného potoka zhruba 1 km na okraj Nasavrk.
Přírodní rezervace Strádovské Peklo
Zdatní zájemci však mohou pokračovat dál proti proudu řeky po značkách Keltské naučné stezky, která se následně stáčí do údolí Hradištského potoka kolem malého vodopádu až do obce Hradiště, odkud je to asi půl kilometru k terénním zbytkům původního keltského oppida. Dále se po Keltské naučné stezce můžeme dostat k rozhledně Boika u Českých Lhotic a odtud do cíle cesty v Nasavrkách. Keltská naučná stezka prodlouží putování za Kelty zhruba o 5 km, takže prodloužená trasa výletu zahrnující i odbočky k hradu Strádov a Hrádku u Nasavrk je dlouhá asi 18 km resp. 22. Avšak již na Keltské naučné stezce se můžeme seznámit se životem Keltů, jelikož je zde umístěno dvacet informačních tabulí.
Další informace o Keltech poskytuje celoročně otevřená expozice Po stopách Keltů umístěná v nasavrckém zámku. Zhruba 1 km od náměstí se nachází skanzen Země Keltů, který je otevřen přes léto. Letos zahajuje provoz 5. dubna, ale i mimo otevírací dobu nabízí celou řadu zajímavých akcí: 22.2.2025 Železný Kelt (trasy 25 a 35 km), 19.4. 2025 Vítání jara, 3.5.2025 ČaroBeltine, 7.6.2025 Dětské barbarské hry, 5.7.2025 Dny řemesel, 25. – 26.7.2025 Mezinárodní festival keltské kultury, 20.9.2025 Jablkobraní a Medokvas, 1.11.2025 Samhain (vítání nového keltského roku). Jelikož další významnou nasavrckou pamětihodností je přírodní památka Kaštanka, tzn. sad s jedlými kaštany, je žádoucí připomenout, že v říjnu se v Nasavrkách pořádá tradiční Kaštanobraní.
Nasavrcká zákoutí
Posilnit se lze po našem putování za Kelty v restauraci hotelu Šustr nebo v restauraci Pod Lípou a při otevření skanzenu i v restauraci U Dubového Kelta. Takže putování za Kelty nabízí v rámci přemýšlení KUDY Z NUDY celou řadu zajímavých informací, poznatků a zážitků, a to včetně dávné historie za rámec Jiráskových Starých pověstí českých. Stačí si jen zvolit termín, nazout turistickou obuv a vyrazit, a to i v zimě. Každý krok se počítá a díky za každý krok, který ještě můžeme udělat.
