Hlavní obsah
Lidé a společnost

Vraťme vánočním svátkům jejich tradiční charakter

Foto: Matěj Kačaba

Vánoce jsou především svátky klidu a rodinné pohody.

Vánoce by měly být zejména svátky klidu, rodinné pohody a sounáležitosti. Smyslem vánočních svátků by tak nemělo být překotné nakupování a hromadění hmotných statků za účelem vyšších tržeb obchodníků.

Článek

Do letošního Štědrého dne zbývá již pouze deset dní. Historicky oslavy vánočních svátků navazují na pohanské oslavy zimního slunovratu, tj. pro naše dávné předky životně důležitého znovuzrození Slunce. Zimní slunovrat dával našim předkům naději, že Slunce bude každý den silnější a za nějakou dobu přinese zrod nového života v podobě rozkvetlé přírody a možnosti zajistit pro svůj rod novou úrodu.

V tradičním křesťanském pojetí je to čas rozjímání, klidu a dobročinnosti. Světské pojetí Vánoc je spojeno se zakončením dalšího roku a trávení času v rodinném kruhu, přičemž toto pojetí vánočních svátků spojuje do jednoho kalendářního bloku samotné Vánoce a předcházející období adventu. Ne všechny vánoční zvyky jsou v dnešní době dodržovány a ctěny. Občas před vánoční pohodou dostává přednost mnohdy až nesmyslná honba za dárky a závody v tom, která hospodyňka upeče více druhů vánočního cukroví.

Na atmosféru bílých Vánoc v rámci typické ladovské zimy můžeme spíše zapomenout. A tak nás pravděpodobně i letos čekají Vánoce na blátě. Řada z nás v souvislosti s Vánocemi vyloví z paměti verše: „Hoj, ty Štědrý večere, ty tajemný svátku, cože komu dobrého neseš na památku? Hospodáři štědrovku…“ Štědrovku můžeme dostat i dnes, jelikož se jedná o tradiční vánoční pečivo nám známé jako vánočka. Správná vánočka by měla upečena z devíti pramenů. Čtyři spodní symbolizují zemi, slunce, vodu a vzduch, tři prostřední pak rozum, cit a vůli a horní dva lásku a vědění.

Tímto se v rámci návratu k vánočním tradicím můžeme dostat k některým, dnes již spíše zapomenutým zvykům. Dříve se totiž např. rodiny obdarovávaly vánočkou při vzájemných vánočních návštěvách. Mezi stále udržované vánoční zvyky pak patří adventní věnec. Tradiční adventní věnec by měl mít čtyři svíce pro čtyři adventní neděle (železná, bronzová, stříbrná a zlatá). Tři by měly být fialové nebo modré a jedna růžová. První se zapalují dvě fialové či modré (první je symbolem naděje a druhá pak symbolem míru). Jako třetí by měla přijít na řadu růžová a je symbolem přátelství. Poslední je pak opět fialová nebo modrá, jako symbol lásky.

Adventní věnec by v žádném případě neměl být pouhou snobskou dekorací. Jeho podstatnou rolí pro naplnění vánočních tradic je, aby sloužil o každé adventní neděli k setkávání co nejširšího kruhu rodiny při společném posezení. Koncem 19. století přibylo mezi naše vánoční tradice jmelí. Tento zvyk má původ v Anglii. Darované jmelí přináší obdarovanému štěstí a lásku.

Významnou vánoční tradicí je stavění domácích betlémů. Ty se začaly používat ve větší míře rovněž v 19. století. Díky skautům si atmosféru adventu a vánočních svátků můžeme zpestřit i betlémským světlem. I když zdobení stromečků má původ ve starých pohanských tradicích, stal se ozdobený vánoční stromeček neodmyslitelnou součásti našich Vánoc opět v 19. století.

Právě zdobení stromečku je vhodnou činnosti k zapojení dětí do vánočních příprav. S ohledem na všechny okolnosti máme letos již vánoční stromek ozdoben. Pro osmnáctiměsíčního výřečného a zvídavého vnoučka to byla nová životní zkušenost spojená s procvičováním slovíček jako hvězdička, ptáček, andílek a koule, přičemž vánoční koule malý rozumbrada vnímal spíše jako balonky, a tak byly pověšeny do horních pater stromku mimo jeho dosah. S ohledem na vnoučka tak letos na stromku převládá vánoční dekorace vyrobená ze slámy.

Obdobně lze děti zapojit do přípravy i v případě pečení vánočního cukroví, kdy v našem případě příprava na Vánoce nastává koncem září, jelikož je to vhodná doba k samosběru popadaných vlašských ořechů na nedalekých ořechových alejích. Příprava na vlastní pečení pak začíná na přelomu listopadu a prosince louskáním nasbíraných a usušených ořechů. Pokud to nemá někdo vysloveně jako svého koníčka, potom by v žádném případě Vánoce neměly spočívat v nekonečném pečení cukroví. Byť to k tomu jaksi svádí, smyslem Vánoc by nemělo být nezřízené přejídání se včetně nadměrné konzumace vánočního cukroví.

Přeskočíme tradiční vánoční zvyky jako rybí šupiny pod talířem, rozkrajování jablka, lití olova, pouštění lodiček z ořechových skořápek opatřených hořící svíčkou, nekonečné čekání na zlaté prasátko a pálení františků a purpury. A z těch hlavních nám ještě zbývají vánoční dárky a štědrovečerní večeře.

Byť na rozbalování dárků dojde až po večeři, budeme se nejprve zabývat jimi, jelikož jejich pořízení předchází vlastnímu Štědrému dni. Kdo pak kupuje dárky až na Štědrý den, tomu už tolik nezáleží na tom, co vlastně kupuje, ale hlavně aby to bylo pěkně zabaleno a pokud možno zavázáno červenou pentlí. Právě dárky jsou jedním z hlavních znaků moderních, často poněkud komerčních Vánoc.

Komerční charakter vánočních svátků prakticky na celém světě silně přiživují různými reklamami, prodejními akcemi a postavičkami Santa Clause obchodníci včetně různých obchodních řetězců, jelikož Vánoce jsou pro ně jedním z nejziskovějších období roku. Jsou to jejich finanční žně. Pokud se případně v průběhu roku k sobě nechováme dobře, kupa dárku pod vánočním stromečkem to nemůže zachránit ani náhodou.

Tímto se dostáváme ke štědrovečerní večeři. V žádném případě to nebude povídání o způsobu přípravy vánoční rybí polévky, smaženého kapra a bramborového salátu. Pouze bude připomenut jeden spíše zapomenutý zvyk, že na štědrovečerním stole by mělo být prostřeno pro jednoho člověka navíc, kdyby náhodou přišel pocestný. Tuto tradici jsme letos pojali tak, že navíc prostřeme celý stůl pro pětičlennou ukrajinskou rodinu, kterou jsme v rámci podpory místních Ukrajinců tak poněkud adoptovali. Z naší strany vůbec nejde o nějakou charitu, jelikož naší adoptovanou rodinu tvoří sebevědomí lidé, kteří nečekají s nataženou rukou, co dostanou. Pozvání je míněno jako poděkování i za to, že se aktivně začleňují do naší společnosti. Hlavně pak, že styk s nimi nám působí vzájemnou radost a obohacuje nás.

Je tedy na každém, zda pojme vánoční svátky vyváženě s cílem vytvořit pro své blízké radostnou a pohodovou atmosféru Vánoc či zda podlehne mámení byznysu a místo rodinných setkání kupí další a další dárky s bláhovou představou, že pouze hromada dárků vytvoří z jejich pohledu ty „nejlepší“ Vánoce. Vždyť takto jsou vánoční svátky prezentovány v různých reklamách a komerčně laděných filmech jako Sám doma. Snažme se však vrátit Vánocím jejich tradiční charakter rodinné pohody.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz