Článek
Všechny cesty vedou do Říma. Ačkoliv starověcí Římané byli bezesporu skutečnými přeborníky ve stavbě silnic, toto rčení neplatilo ani v dobách, kdy na základě pohledu z evropského středomořského prostoru tvořila centrum tehdejšího světa Římská říše. Lze však říci, že za starého Říma šlo stavění silnic lépe než v současné době. A to obzvláště v porovnání s Českou republikou. Prostě římský imperátor rozhodl a stavělo se. Výsledkem této stavební činnosti bylo, že hustá síť komunikací směřující zejména do centra Římské říše nakonec propojovala 113 římských provincií a měřila více než 400 000 km, přičemž některé cesty včetně mostů se využívají dodnes.
V rámci poněkud rozšířené averze vůči starším občanům může název článku vyvolat projevy další nevole na adresu českých penzistů, že si teda jako užívají. K tomu sděluji, že ve skutečnosti je název zejména míněn jako inspirace pro další dříve narozené spoluobčany, že i v sedmdesáti letech může člověk poznávat svět, a to i s menším či dokonce minimálním jazykovým vybavením. Prostě i ve vyšším věku lze vidět na vlastní oči to, o čem jsme se podrobně učili v dějepisu v šesté třídě nebo, co jsme měli možnost sledovat v britském televizním seriálu Já, Claudius.
Článek však obsahuje řadu užitečných cestovatelských informací. A to včetně některých aktuálních cen a cenových porovnání s loňským rokem. Tzn., že z něho můžou čerpat v souvislosti s plánovanou dovolenou v Římě či Itálii všichni. Bez rozdílu věku.
Příprava na cestu do Říma
Na začátku naší cesty bezesporu stálo rozhodnutí, že letos část celoživotních úspor věnujeme desetidenní návštěvě Říma. Následovalo zakoupení letenek. Určité problémy nastaly při zajišťování ubytování. Moje žena pak několik měsíců věnovala studiu římských a vatikánských reálií a přípravě itineráře, jakož i zakoupení vstupenek do vatikánského muzea zahrnujícího i vstup do Sixtinské kaple. S přednostním vstupem v dopoledních hodinách nás jedna vstupenka vyšla přes zprostředkovatele zhruba na 700 Kč. Jelikož máme pro letošek v úmyslu i další zahraniční cesty, zvolili jsme jako výhodnější celoroční cestovní pojištění. Samozřejmostí je pro nás i registrace v rámci sytému Drozd.
Vlastní balení na cestu bylo limitováno rozměry palubního zavazadla, tj. 20 × 25 × 40 cm. Kromě věcí na sebe to byly v mém případě tři lehká trička, dvoje trenýrky a dvoje ponožky, lehká pláštěnka, krátké kalhoty, plavky a jeden lehký ručník. Pravdou je, že jsem z oblečení mohl v souvislosti s pravidelným přepíráním ještě něco ubrat. Navíc jsem si do malého baťůžku přibalil i počítač. Takže jsem kromě jiného stačil v Římě napsat dva články na Seznam Medium.
Doprava po Římě a jeho okolí
Nejsložitější pro nás byla s ohledem na nedostatečné jazykové vybavení přeprava z římského letiště Flumicino do Říma včetně zakoupení jízdenek v ceně 8 € v prodejním automatu a nástupu do správného vlaku, kterým jsme se dopravili na římské nádraží Trastevere. Zde na nás na základě telefonické dohody čekal náš římský ubytovatel, který nás odvezl do pronajaté římské garsonky v blízkosti zastávky Ravizza v římské části Gianicolense. Hlavně nás římský ubytovatel seznámil s poněkud složitějším odmykáním bytu, což představovalo úkon podobný tahání ježka z klece.
S ohledem na místo ubytování se pro nás stala stěžejní tramvajová linka č. 8 jezdící z Gianicolense okolo nádraží Trastevere, přes stejnojmennou čtvrť až k paláci Venezia, tj. do bezprostřední blízkosti starořímských vykopávek a památníku Viktora Emanuela II., ale i s možností vyrazit směrem k Vatikánu. Jízdenky na římské MHD se zakupují v prodejnách tabáku (tabacchi). S ohledem na desetidenní pobyt jsme zvolili kombinaci koupi jednorázových jízdenek, a to pro dva dny na začátku pobytu a pro poslední den, kdy jsme jeli pouze tam a zpět, s pořízením sedmidenní jízdenky.
Jednorázová jízdenka pro sto minut jízdy stála při našem pobytu 1,5 €, což je srovnatelné se 40 Kč v Praze. Avšak v souvislosti s loňským pobytem v chorvatské Pule to bylo výrazně méně. V Pule nám třetí den pobytu zdražili jízdenky MHD z 2,50 na 3,50 €. Sedmidenní jízdenka nás letos v Římě přišla na 24,50 € a bohatě se nám vyplatila, jelikož jí lze použít na všechny spoje římské metropolitní hromadné dopravy. A to i na metro. Ale zároveň platí i na tři metropolitní železnice: Řím – Lido (Ostie), Řím – Giardenetti, a Řím – Civita Castellana – Viterbo. Osobně jsme odzkoušeli jízdu pomoci sedmidenní jízdenky do Ostie.
Vstupy do metra a na nástupiště metropolitních železnic se dějí přes turniket. Strčíte jízdenku do otvoru na čelní straně turniketu a ten vám jí po ověření vyplivne nahoře. S ohledem na dopravní zácpy v Římě mají výhodu tramvaje se svým samostatným tramvajovým pásem, který využívají i sanitky a taxíky. Takže pozor musíte dát při chůzi v tramvajovém pásu i na jiná vozidla, a to zejména pak na bezhlučné taxíky s elektromotorem. Jízda městským autobusem v římské zácpě je značný opruz. Jinak na zastávkách nejsou vyvěšeny jízdní řády. Pouze čísla a trasy jednotlivých linek.
S ohledem na sedmidenní jízdenku se pro nás stala stěžejní kromě tramvajové linky 8 i linka 3, která je v úseku nádraží Trastevere až P.Istruzione u křižovatky ulic Viale di Trastevere a Via Girolamo Induno identická s osmičkou. Obdobně stěžejní pak byla zastávka Porta S. Paolo na lince 3, a to kvůli bezprostřední blízkosti stanice metra Piramide a vlakového nádraží Roma Porta San Paolo. Metrem se lze ze stanice Piramide dopravit na autobusové nádraží Ponte Mammolo při cestě do Tivoli nebo s přestupem na nádraží Termini do Vatikánu či ke Španělským schodům. Na nádraží Porta San Paolo pak začíná regionální železnice do Ostie včetně možnosti cestou navštívit vykopávky v Ostie Antica či se vykoupat v moři. Vlak do Ostie jezdí každých dvacet minut v intervalu celá hodina a 5, 25 a 45 minut.
K doplnění dopravních informací je žádoucí uvést, že na Porta Mammolo jsou dva terminály. Východní v úrovni terénu pro autobusy MHD a západní umístěný ve vyvýšeném patře pro příměstské linky včetně autobusu do Tivoli s možností návštěvy památek Villa d’Este s parkem obsahujícím asi dvacet fontán či vykopávky v blízkosti Villa Adriana. Jízdenky do autobusu se kupují v automatu a do Tivoli stála 2,20 €. Autobusy do Tivoli jezdí každých 10 minut.
Předposlední den pobytu jsme jeli z nádraží Termini regionálním vlakem do Castel Gandolfo, kde je v blízkosti jezera Lago Albano letní sídlo papeže. Jízdenka pro jednu jízdu stála 2,10 €. Jelikož Termini je s minimálně 30 nástupišti hlavním římským nádražím, větší problém bylo nalézt naše nástupiště 18, což v podstatě bylo prodloužené nástupiště sedmnáctky a dostali jsme k němu po 300 m chůze. Tak dlouhá jsou na Termini základní nástupiště.
Aktuální cenové relace
Některé ceny spojené s dopravou po Římu a jeho okolí jsou uvedeny výše. Pokud by někdo přijel vlastním vozidlem či si jej v Itálii půjčil, potom litr Naturalu 95 zde při našem pobytu vyšel od 1,88 až 1,95 €, nafta o 10 centu méně. Parkovné vyjde na 1 nebo 1,2 €/hod. Ceny za turistické vstupy jsou pak uvedeny v části věnované návštěvám římských památek.
Začneme-li obligátní Nutellou, tu jsem viděl v obchodě v balení 750 g za 6 €. Chleba pak stojí v rozmezí od 2,70 do 4 €/kg, tzn. vždy nám ho při vydání zvážili. Za balení šesti vajíček jsme platili 1,39 €. Pomeranče šlo koupit od ceny 1,79 €/kg. Pro přípravu snídaní nás nejvíce vyšla šunka a podobné výrobky. Pitelné lahvové pivo s obsahem 5 % alkoholu lze v obchodě pořídit za 1 €. Sedmičku kvalitního vína ročník 2021 jsme pořídili za 8 €. Dvoulitrové balení Coly jsme v obchodě viděli za 1,79 €.
Jinak jsme se stravovali v restauracích a pizzeriích. Zde lze jídlo pořídit v rozmezí od 10 do 20 €, přičemž pizza různých velikostí, tj. velká a ještě větší, stála v rozmezí 7 až 15 € a obdobně těstoviny od 10 do 15 €. Velké pivo pak vyšlo v restauraci na 5 či výjimečně i na 8 €, byť se jednalo o stejnou značku, kterou jsme pořídili v obchodě za jedno euro. V některých restauracích si připočítávají servisní poplatek ve výši 2 € na osobu. Za každodenní odpolední kafe jsme platili od 2 do 4 € a lahodná malá zmrzlina ve velikosti české velké nás vyšla od 3 do 4 €. Lze tedy konstatovat, že za jídlo v restauraci jsme platili stejně jako při loňském italském pobytu v Dolomitech či v chorvatské Pule, popřípadě i před dvěma lety v Irsku, tj. do 20 € za jídlo.
Návštěvy římských památek a významných míst
Proslulý Řím nás překvapil svým charakterem. Nikde, a to ani při pohledu z vyhlídek a vyvýšených míst jsme neviděli mrakodrapy. Nejvyšší budovu, kterou jsme viděli, jsou osmipatrové obytné domy u nádraží Trastevere. V nadsázce lze říci, že okrajová čtvrť Gianicolense spíše připomínala hradecké Kukleny než velkoměsto plné mrakodrapů. Asi Italové dbají na to, aby nová římská výstavba nepřevyšovala staré římské paláce a chrámy a byl tak zachován genius loci věčného města.
Při návštěvě římských pamětihodností a dalších zajímavých míst jsme kromě hromadné dopravy využívali i vlastní nohy. V rámci prohlídek památek nebo při přesunu z místa na místo jsme denně ušli zhruba 10 až 12 km. V souvislosti s pohybem po vlastních nohou hraje význam i venkovní teplota, a to obzvláště u starších osob. Ta se povětšinou pohybovala v rozmezí 17 až 24 °C, ale v neděli 14. dubna vyskočila na 29 °C. Pro návštěvu římských pamětihodností je tedy žádoucí zvolit období s teplotami do zhruba 25 °C.
Sice jsme měli papírovou mapu, ale tu jsme si pořídili za účelem celkového přehledu umístění nejvýznamnějších římských pamětihodností. Jinak již čtyři roky preferujeme mapy stažené do mobilu. Pro návštěvu Itálie lze stáhnout několik map, kdy při návštěvě Říma se jedná o mapu oblasti Lazio. Stažená mapa pracuje v režimu offline a při pohybu ukazuje pomoci kurzoru i místo aktuálního pobytu. Jelikož určení místa pobytu je odvislé od zachycení signálu ze tří satelitů, potom v těch nejužších římských uličkách obklopených vysokými budovami je nutno přejít na klasické mapování, jelikož zde kurzor jaksi „zamrzne“. Zároveň jsme sledování aktuální pozice mapového kurzoru využívali při hromadné dopravě, a to jednak k určení, kde se aktuálně nacházíme, ale zejména pak pro výstup na té správné zastávce.
Do Říma jsme přiletěli v pondělí 8. dubna odlétali jsme ve středu 17. dubna. Následující popis, co jsme v jednotlivé dny zvládli, je zejména určen pro souhrnný přehled římských pamětihodností a cen vstupenek. V den příletu jsme večer po ubytování navštívili pouze centrum věhlasné čtvrti Trastevere za účelem seznámení se s nočním pouličním ruchem.
V úterý jsme vyrazili na náměstí Venezia, které propojuje antické památky a historickou části města. Zde jsme si prohlédli stejnojmenný paláce a odtud jsme pokračovali přes Národní památník V. Emanuel II. Vstup do památníku je zdarma, pouze v nejvýše položené části lze za 17 € zakoupit jízdenku výtahem na horní terasu s výhledem na celý Řím. V úterý jsme dále navštívili Kapitolské náměstí.
Ve středu jsme za vstupné 18 € navštívili oplocený komplex antických památek počínaje Coloseem přes Forum Romanum a konče na Palatinu. Ve čtvrtek jsme přejeli autobusem do Tivoli, kde jsme za 14 € shlédli interiéry v paláci Villa d’Este a zejména pak terasovitý park se zhruba dvacítkou různých fontán. Po návratu z Tivoli jsme poprvé zvládli trojkombinaci Španělské schody – fontána di Trevi a fontánu Čtyř řek. V pátek jsme poprvé navštívili Vatikán s prohlídkou Svatopetrského náměstí, kdy jsme posléze vystáli dlouhou frontu k bezplatnému vstupu do baziliky svatého Petra a na závěr jsme si koupili za 8 € vstupenku, abychom se dostali přes 551 schodů až do kupole baziliky opět s výhledem na celé město.
V sobotu jsme vyrazili vlakem do Ostie, přičemž jsme nejprve vystoupili na zastávce Ostie Antica za účelem prohlídky starořímských památek se vstupným 14 €. Následně jsme přejeli až k moři s teplotou vody ca 18 °C. V neděli jsme se propracovali přes neskutečnou frontu na zaplněné Svatopetrské náměstí, kde jsme byli v poledne účastníky papežova nedělního proslovu. Na pondělí jsme měli již z domova zakoupeny vstupenky do Vatikánských muzeí zahrnujících i prohlídku Sixtinské kaple. Kdo nemá dopředu zajištěnou vstupenku, musí si vystát tří až čtyřhodinovou frontu za účelem jejího zakoupení. Sixtinská kaple byla vrcholem našeho římského pobytu. Zde se nám podařilo na více jak půlhodinu zaujmout strategickou pozici na lavici u zdi. Tím jsme si prohlídku kaple mohli náležitě vychutnat, jelikož jsme byli ušetřeni pokynům vatikánských pohůnků, kteří energicky protlačovali dav stojících kapli. V úterý jsme byli vlakem v Castel Gandolfo s prohlídkou městečka a procházkou podle jezera Lago Albano.
Některá místa jsme navštívili opakovaně. Určitě by šlo navštívit i další pamětihodnosti či atrakce. Ale my jsme si splnili sen šáhnout si na významnou část lidské historie.
