Článek
Sexuální výchova vyvolávala mezi politiky i širokou veřejností silné kontroverze. Několika křiklounům se v 90. letech povedlo stopnout její implikaci do školského kurikula a od té doby se nepovedl žádný hmatatelný krok, který by užitečnou věc do výuky ve školách účinně dostal. Úlohu státu proto teď supluje množství šikovných neziskovek, s jejichž zástupci jsem měl možnost se ve sněmovně setkat u kulatého stolu.
Většina pochyb, snad spíše obav, ze strany odpůrců je podle jejich zkušeností založená na nedostatku informací a špatném povědomí o skutečné náplni tohoto vzdělávacího obsahu. I přes rostoucí společenskou poptávku mezi učiteli a rodiči nadále kolují mýty a zkreslené představy.
Kulatý stůl ve Sněmovně na téma sexuální výchovy
Mýtus č. 1: sexuální výchova učí děti, jak provozovat sex
Jeden z největších rodičovských strašáků a zbytečných omylů. Sexuální výchova se zabývá emocemi a prací s nimi, respektujícími vztahy, souhlasem a ochranou hranic, péčí o tělo, hygienou, reprodukčním zdravím, bezpečností a prevencí sexuálního násilí. Snaží se odpovědět dětem na otázky, které je zajímají, a ukazuje, že každý jsme trochu jiný. Čísla pak mluví jasně: děti, které prošly kvalitní sexuální a vztahovou výchovou, sexuálně experimentují v nízkém věku méně a začínají pohlavně žít později. A můžeme se domnívat, že i zodpovědněji než ty, které systém odbyl. Po jejím absolvování se také zlepšuje schopnost komunikace mezi vrstevníky a kritické myšlení.
Zúčastnilo se mnoho expertů ve svých oborech
Mýtus č. 2: malé děti tohle téma vůbec nezajímá
V ideálním případě by měla sexuální výchova provázet děti celou povinnou školní docházku. Výuka by měla být samozřejmě přizpůsobená věku, osmileté děti ještě nepotřebují přednášku o pohlavně přenosných nemocech. Co se jim ale naopak hodí, je naučit se ctít hranice svého i cizího těla, respektovat ostatní v jejich odlišnosti a dostat upřímné odpovědi na své otázky. Stejně tak pochopit, jaké chování vůči sobě mohou odmítnout. Nejmladší žáci jsou totiž přirozeně zvídaví, a ještě je netrápí stud, který přichází s pubertou. Třetina rodičů s tímto postupem již teď souhlasí.
Mýtus č. 3: sexuální vzdělání zvládnou rodiče sami
Někteří rodiče se ozývají s názorem, že téma sexu a sexuality patří za zdi jejich obýváků. To ovšem není postoj většiny. Plných 89 % rodičů je rádo, že kromě rozhovorů doma mají děti možnost získat relevantní informace i ve škole. Hned 83 % z nich pak považuje sexuální výchovu v současnosti za nedostatečnou. A jiným dětem to zase kromě učitele nikdo jiný neřekne. Během puberty se pak teenageři přirozeně od rodičů trochu vzdalují, i ti s nejlepšími úmysly pak občas u svých ratolestí s rozhovorem na citlivé téma neuspějí.
Rozjela se velice plodná diskuze
Mýtus č. 4: žádná reforma není potřeba, vždyť už se to učí
Sexuální výchova v omezené míře a atomizovaně na školách existuje, ve velké většině bohužel nedostatečně. Třída se rozdělí na dvě skupiny, dívky dostanou přednášku o menstruaci, kluci navlékají kondom na banán a všem se pak pohrozí nemocemi. Čest výjimkám. Progresivní a interaktivní výuku pak zajišťují především neziskovky, které si škola pozve.
Nejedná se ale o chybu na straně učitelů. V našem prostředí prostě chybí několik zásadních věcí. V první řadě netabuizovaná diskuse. Přitom k ostychu není důvod, sex tu vždycky byl, bude a bez něj by tu zase nebyl nikdo z nás. Od toho se odvíjí mnoho dalších problémů. Celá výuka sexuální výchovy je roztříštěná, neexistuje žádná podpora na státní úrovni. Neexistují jednotné metodiky, neexistují učební pomůcky, chybí nabídka DVPP, tedy učitelská školení. Kantor si je vše nucen hledat sám, kolikrát bez podpory ze strany vedení.
Prezentace výsledků na tiskové konferenci
Řešení je především na ministerstvu. Já coby poslanec mohu téma zvednout a rozšířením povědomí mezi kolegy i veřejností progresi stimulovat. Zástupcům organizací jako Konsent, Trans*parent a Freya, odborníkům z univerzit, ředitelům škol i zástupcům sociologických ústavů jsem po skvělé a otevřené diskuzi slíbil, že budu tlouct na dveře, kde bude potřeba. V připravované revizi RVP by sexuální výchova rozhodně neměla chybět, kromě imperativního doporučení ale nesmí chybět také propracované metodiky a další forma podpory. V dnešní době už by totiž toto téma opravdu kontroverze budit nemělo.
Zdroje dat: Konsent, agentura NMS
