Článek
Podobně jako ruská agrese na Ukrajině odhalila, že pro některé novináře je nerozlousknutelným oříškem přepis azbuky do latinky, energetická krize teď ukazuje, že mnoho autorů textů se na základní škole v hodinách fyziky nejspíš věnovalo čemukoliv, jen ne výuce. Nebo možná zrovna všichni marodili, když se probíraly předpony soustavy SI (což by ale byla setsakramentská náhoda). Každopádně to vypadá, jako by neznali jinou jednotku energie, než tu, která je napsaná na každoročním vyúčtování.
Pravidla nejsou doporučení
Možná se teď jen opět projevuje moje elektrikářská profesní deformace, ale zkrátka napsat „100 tisíc kWh“ je něco, co pro mě hraničí se zločinem proti lidskosti. Bohužel se s tím v článcích na internetu setkávám často. Mnoho lidí nejspíš stále nechápe, že matematika je jazyk. Jazyk, který přírodní vědy používají k popisu dějů kolem nás. Jazyk, v němž jedna rovnice vydá za tisíc slov. A jako každý jazyk má samozřejmě svou gramatiku, kterou je nutné dodržovat, abychom přečtením zápisu skutečně dostali tu informaci, kterou chtěl jeho autor předat.
Zde by někdo mohl namítnout, že přece informaci předám stejnou, ať už napíšu „100 tisíc kWh“, „100 MWh“ nebo „0,1 GWh“. To ano, ale stejně tak by se dalo říci, že informaci o tom, že něco je větší, předám i když řeknu „velkejší“, to však nic nemění na tom, že tento tvar je zcela objektivně chybný, neboť je špatně vystupňován. Pravidla totiž nejsou doporučení.
S elektrikou nám to nejde
Práce s jednotkami a jejich předponami a převody je při tom běžná součást každodenního života. Nikdo přece neřekne, že do práce dojíždí 6000 metrů a výplatu dostává 3 500 000 haléřů. V obchodě u pultu s uzeninami by asi málokdo žádal 0,3 kg salámu, spíše požádá o 30 deka. A doufám, že nikdo - kromě Andreje Babiše - by o bilionu korun nemluvil jako o tisíci miliard. Ale když přijde na elektrickou energii, najednou nám to nejde.
Netýká se to však jen zmíněných velkých výkonů, ale i těch nejmenších. Běžně se totiž na například na akumulátorech dočteme, že jejich kapacita je třeba 3500 mAh, což je stejné, jako bych říkal, že jsem vysoký 1 927 mm. Zde se přiznám, že si nejsem jistý, zda takové označení z bůhvíjakého důvodu nevyžaduje norma, nicméně spíš bych řekl, že jde o dílo nějakého vynalézavého specialisty na marketing, který spoléhá na to, že vyšší číslo lépe prodává.
A má dost možná pravdu, protože mnoho lidí se (nejen) při nakupování řídí jednoduchou taktikou „čím víc nul, tím víc Adidas“. Nicméně to odporuje jak matematicko-fyzikálním pravidlům, tak zvyklostem rozumného vyjadřování. Přesto jsem na to narazil nejen v seriózním tisku, ale i specializovaných časopisech. Vedle tohoto marketingového záměru se pak nabízí ještě jedno vysvětlení - tvorba textů s technickou tématikou je svěřována osobám, které neznají ani učivo fyziky 6. ročníku základní školy… Ale o tom se už zdráhám uvažovat.
