Článek
Vždy, když začnu mít takový optimističtější náhled na svět a začnu si říkat „lidi možná přece jen nejsou úplně blbý“, tak přijde něco, co mi to zkazí. A zpravidla je to zpráva na internetu, kdo opět jednou naletěl internetovým podfukářům. Je tedy pravda, že některé podvody jsou vskutku rafinované (vydávání se za bankéře, napodobování čísel atd.), ale těch je minimum. Mnohem více je těch, které připomínají jakousi podivnou nekonečnou telenovelu - scénář stále stejný, jen hlavní postavy se mění. Jednou je to lékař na misi v Mali a postarší osamělá paní, podruhé zámožná francouzská vdova a rozvedený řidič kamionu, nedávno to byl americký stavbyvedoucí a mladá svobodná matka. A zápletka je taktéž vždy stejná - mám pro tebe peníze, lásko, ale napřed mi nějaký musíš poslat ty. No, a oběť pošle.
Je mi jasné, že se teď pohybuju na tenkém ledě a koleduji si o to, aby mě někdo nařkl z tzv. „victim blamingu“, ale musím zkrátka konstatovat, že lidé všeobecně neradi slyší, že si za něco můžou sami, i když to tak objektivně je. A pokud dospělý, svéprávný, duševně zcela zdravý člověk na základě historky jakéhosi anonyma z internetu vezme svoje životní úspory nebo se nedej bože ještě zadluží nebo něco zpronevěří, aby tyto peníze nasypal do BitCoinMatu, tak o tom nelze pochybovat. Zprávy o těchto podvodech a varování před nimi jsou doslova všude, veškerá média o nich pravidelně informují, ale i to je nejspíš málo. A jak se tak říká: „Komu není rady, tomu není pomoci.“ A tvrdím, že policie by tyto případy už vůbec neměla brát v úvahu. Šance na to, že se něčeho dopátrají, je stejně mizivá.
Nedávno měl premiéru první díl seriálu Futurama po desetileté přestávce. V souvislosti s tím jsem si vzpomněl na díl (respektive film) z roku 2007 Benderovo parádní terno, kde profesor Farnsworth prodá svou firmu internetovým podvodníkům v domnění, že vyhrál španělskou národní loterii. O tvůrci seriálu Mattu Groeningovi se říká, že ve své tvorbě předpovídá budoucnost - nevím, jestli se zrovna toto dá považovat za ten případ, nicméně faktem je, že lidé i po 16 letech stále skáčou na ty samé ohrané triky. A to je smutné.
Zdroj: Autorský článek
