Článek
Po sametové revoluci se ve společnosti odehrála celá řada změn. Očekávání od nové doby byla veliká. Neméně tak od filmu. V době doznívající éry Barrandova, kdy se mezi ateliéry na kopci za Prahou a českým filmem kladlo rovnítko, vzniklo ještě několik zajímavých a nezapomenutelných filmů. Mezi ně patří i debut Jana Svěráka — Obecná škola.
Scénář k legendárnímu filmu dvojice Zdeňka a Jana Svěrákových vznikl ještě před sametovou revolucí. Zdeněk Svěrák na nápad natočiti film napsaný dle vzpomínek na svá mladá školní léta přišel po dotočení filmu Víta Olmera Jako jed. S Vítem Olmerem spojil Zdeněk Svěrák své síly poté, co nebyl obsazen do hlavní role inspektora Trachty ve filmu Rozpuštěný a vypuštěný. Režisér Ladislav Smoljak totiž do hlavních rolí zamýšlel prosaditi profesionální obsazení. Zdeněk Svěrák se i proto domluvil s Vítem Olmerem na spolupráci dvou snímků — Co je vám, doktore? a zmíněný Jako jed. Obě role získal díky původně obsazenému Jiřímu Menzelovi, protože vedení Barrandova spolupráci Menzel, Olmer a Máša nepřipustilo.
Vít Olmer a Zdeněk Svěrák na dotočné filmu Jako jed vzpomínali na svá školní léta. Vzpomínání nakonec vedlo k domluvě, že Svěrák pro Olmera napíše scénář podle jeho školních vzpomínek na studium v obecné škole v raném poválečném období v Československu. Svěrákovi se podařilo dopsati scénář ještě za socialismu a dokonce byl ještě před změnou režimu na Barrandově schválen. Jedinou porevoluční úpravou bylo přidání scény politické debaty učitele Hnízda a Edova otce v autobusu. Podle Svěrákových představ měl pak roli Edova tatínka, tedy jeho vlastního otce, ztvárniti Oldřich Vlach.
V rané porevoluční době se však scénář zdál Vítu Olmerovi příliš krotkým a dal přednost tomu, aby natočil adaptaci Škvoreckého románu Tankový prapor. „Mně se spíš najednou líbil ten Tankovej prapor, protože víc odpovídal mýmu temperamentu. (…) Víc mně to vyhovovalo. Ta syrovost, ten humor drsnej a tak dále, kdežto Obecná škola byla spíš taková, jak jsou ty Svěrákovy filmy…,“ vzpomínal režisér Vít Olmer. Otázka režie Obecné školy zůstávala stále otevřena.
Úvaha, že by film mohl natočiti Jan Svěrák, vznikla poměrně brzy. Jan Svěrák už měl v té době za sebou úspěch svého mystifikačního dokumentu Ropáci, pojednávajícího o přírodním prostředí. Za tento film dostal také své první větší ocenění — studentského Oscara. Jakožto první z režisérů tehdejšího východního bloku. „Já jsem tehdy už chtěl dělat celovečerní film a čet' jsem kdejakou knížku a zkoušel jsem i něco psát, a zjistil jsem, že to je velmi těžký, a když tady byl scénář, kterej fungoval, kterej byl dobrej a kterej (ještě k tomu) jsem znal, protože to je o mým dědečkovi, a o mým tátovi, tak jsem o tom přemejšlel asi den. (…) Taky hodně pomohlo, že mně bylo asi 24 let, a v tý době se rozhodujete velmi rychle a moc nepřemejšlíte o tom ‚Vždyť já to vlastně neumím,‘ Ono to nějak dopadne,“ vzpomínal Jan Svěrák.
Zprávu, že Olmer film Obecná škola točiti nebude, zatelefonoval Zdeňku Svěrákovi zaměstnanec Barrandova Milan Vydra, a ten mu též navrhl, zda by film nemohl natočiti jeho syn Jan. „Když na Barrandově přišli na to, že by to moh' zkusit Honza, můj syn, kterej dokončil školu, ale nikoliv hraný film, nýbrž dokument, tak já jsem se upřímně vyděsil,“ vzpomínal Zdeněk Svěrák.
Zdeněk Svěrák tak pociťoval nejistotu nad osudem scénáře, který se mu velice líbil. Jan Svěrák se snad i proto, aby se cítil jistější, ve filmu obklopil režiséry. Ve filmu se objevují hned tři — Karel Kachyňa, Irena Pavlásková a Jiří Menzel. Oproti původnímu plánu také zásadně změnil obsazení jedné z hlavních rolí. „Tátova původní představa a možná, že to měl domluvený i s Vítkem Olmerem byla, že by tu postavu tatínka (…), že by hrál Oldřich Vlach, což je milej herec, byl by fajn, ale… nevím, jak k tomu došlo, jestli to byl můj nápad nebo Vaška Šaška nebo Franty Brabce, že jsme si říkali: 'Ale vždyť je o něm, je to jeho rodina, napsal to, vždyť by to bylo pěkný, kdyby to ten táta si zahrál,“ říkal o obsazení Jan Svěrák. Roli, dá se říci, vlastního otce, tak ztvárnil Zdeněk Svěrák sám. Jeho filmovou partnerkou se stala herečka Libuše Šafránková, která si s ním později zahrála i ve filmu Kolja. Hlavní dětskou roli malého Edy, respektive Zdeňka Svěráka, si zahrál Václav Jakoubek. Mimochodem, po dotočení filmu hrozilo, že hlavní dětský představitel se nebude sám schopen namluviti, neboť tento film je natočen starou technikou, takže bylo nutné všechny dialogy nadabovat znovu a s tím měl mladý Václav Jakoubek ze začátku velké problémy. Nakonec to však zvládl.
Zdeněk Svěrák ještě dlouho před natáčením nechoval ke svému synovi příliš velkou důvěru. Tu si však Jan Svěrák dokázal vybudovati již po prvních dnech natáčení. „To trvalo až do chvíle, kdy jsem viděl první denní práce, tam jsem doslova užasl, že on a kameraman dokázali to moje dětství zachytit v takový atmosféře, že to na mě dejchlo: ‚Ano! Takhle to bylo, takhle to bylo! To je vono!‘ a přestal jsem se toho bát,“ vzpomínal Zdeněk Svěrák.
Skutečně ke strachu nebyl důvod. Obecná škola na svůj úspěch dlouho čekati nemusela. Do biografů na ni přišlo 1 037 609 diváků. Ještě větším úspěchem bylo vyslání tohoto snímku za Československo do bojů o Oscara. Po sametové revoluci do těchto bojů o zlatou sošku za Československo byly vyslány již pouze dva filmy. Rok před tím to byl snímek Zdeňka Tyce Vojtěch, řečený sirotek, a v roce 1992 již nebyl vyslán žádný zástupce. Obecná škola byla tak posledním československým snímkem, který do bojů zasáhl. Nemluvě o tom, že pro Jana Svěráka to byla nominace na Oscara za celovečerní režijní debut. „Ono když jste takhle mladej, tak to všechno berete jako samozřejmost. No tak já jsem tam byl před pár lety… před dvěma lety jsem tam byl pro toho studentskýho Oscara, no tak teď jsem tam byli na nominaci na toho velkýho (v tý samý akademii) a příšstě tam půjdeme znova… tak to člověk bere jako: tak asi takhle to má bejt… a nenapadne vás, že to možná v životě se nebude opakovat,“ vzpomínal Jan Svěráka.
Film nakonec Oscara nezískal, avšak i tak se Zdeňku a Janu Svěrákovi podařilo vytvořiti legendární snímek, z něhož ono slavné: „Jmenuju se… Igor Hnízdo!“ zná téměř každý. Nemluvě o tom, že Jan Svěrák na oscarový Olymp vystoupil o několik let později s filmem Kolja.
Pro Zdeňka Svěráka však nejoblíbenějším filmem zůstává Obecná škola. „Nejúspěšnějším je bezesporu Kolja, ale kdybych si měl vybrat, na co se dneska podívám, tak vždycky to bude Obecná škola!“
Seznam použitých zdrojů:
Rozmarná léta českého filmu - https://www.ceskatelevize.cz/porady/10267861763-rozmarna-leta-ceskeho-filmu/21056226502/
https://medium.seznam.cz/clanek/matous-musil-natocil-film-za-24-hodin-reziser-f-a-brabec-se-pred-22-lety-zapsal-do-guinnessove-knize-rekordu-107673
https://kinomaniak.cz/filmy/obecna-skola
https://kinomaniak.cz/navstevnost-filmu/rocni/1991
https://cs.wikipedia.org/wiki/Zden%C4%9Bk_Sv%C4%9Br%C3%A1k
https://cs.wikipedia.org/wiki/Obecn%C3%A1_%C5%A1kola_(film)
https://www.csfd.cz/film/8806-obecna-skola/prehled/
https://www.csfd.cz/tvurce/3247-vit-olmer/prehled/
https://www.csfd.cz/tvurce/1462-jan-sverak/prehled/
https://www.csfd.cz/tvurce/946-zdenek-sverak/prehled/
OBECNÁ ŠKOLA: Zdeněk Svěrák prozradil co vše je podle skutečnosti - Dostupné online - https://www.youtube.com/watch?v=xAQpxUz_sSY
