Článek
Zdeněk Troška se do povědomí českých diváků dokázal dostat pomocí rozporuplných filmů. Komedie a pohádky, které jedna část diváků miluje, druhá nesnáší. Co se ale upřít nedá je fakt, že po sametové revoluci jeho filmy měly značný úspěch divácký a finanční. Po revoluci počal svoji režii Zdeněk Troška filmem Slunce, seno, erotika s návštěvností 968 992 diváků a tržbou 13 454 634 korun československých. Dále pokračoval snímky: Princezna ze mlejna (223 155 diváků, 3 427 063 tržba), Z pekla štěstí (357 239 diváků, 15 823 399 tržba), Princezna ze mlejna 2 (495 110 diváků, 24 438 840 tržba) a Z pekla štěstí 2 (333 532 diváků, 19 898 335 tržba). Pro producenty to nebyla bilance špatná. K tomu ještě nepočítáme zisky z VHS a DVD.
U filmové série Z pekla štěstí debutoval tehdy začínající producent Jiří Pomeje, do té doby pouze herec. Myšlenka, že by začal s produkcí však přišli již v rané éře porevoluční. „S tou myšlenkou jsem si pohrával už během revoluce, a protože po roce 1990 nebyly peníze na kulturu a herecké práce vehementně ubývalo a já jsem člověk, který nenávidí, když se pláče, začal jsem se rozhlížet, co bych tak mohl dělat. Herectví jsem vystudoval a velmi rád se k němu vracím, ale najednou mi přišlo hloupé sedět u telefonu a čekat, jestli mi někdo dá práci. Chtěl jsem dělat něco s filmem, protože film miluji, ale pořád jsem nevěděl co. Až jsem si vzpomněl na knížku, kterou mi naši koupili v trafice na hranicích, když jsme jeli poprvé do Jugoslávie k moři. Byla to autobiografie jednoho blonďatého herce, já jsem z toho zrovna nadšený nebyl, ale nakonec jsem ji zhltnul a teď mi najednou přišlo dobrý udělat to jako on, jako Robert Redford - nebýt jen hercem, ale i producentem.“ vzpomínal Jiří Pomeje.
Svých prvních filmů z pozice producenta se dočkal až na přelomu století, kdy navázal spolupráci se Zdeňkem Troškou. Kromě toho se podílel na produkci filmu Václava Drhy Početí mého mladšího bratra. Tržby a návštěvnosti filmů nebyly špatné. Zdeněk Troška jako pohádkář u diváků fungoval, distribuce a propagace byla velká á úspěšná. Například zmíněný film Z pekla štěstí 2 měl při výdeji na VHS na kazetách Centra českého videa s dětskými pohádkami pokaždé v úvodních pasážích reklamu. Podobně to tak mělo i druhé pokračování Princezny ze mlejna.
Nikdo však netušil, do čeho se pustí Zdeněk Troška příště. Výpravný, romantický film dobový je něco, co se v českém filmu nevidělo a nevídá moc často. Jednak jsou takové filmy poměrně nákladné a jednak se v prostředím českém těmto filmům většinou nedaří. Slabinou bývají slabší dialogy i celkový nezájem diváctva o tento žánr „po Česku“.
I přesto se do projektu filmu Andělská tvář dvojice Zdeněk Troška a Jiří Pomeje pustila. „(…) Když jsme skončili Z pekla štěstí, tak že budem pokračovat dál. Říkám: ‚Zdeňku, co máš?‘ A Zdeněk mi přines dvě věci: Kameňák (v nápadu) a Andělskou tvář. A kdybych to točil opačně, tak dneska nejsem v těch problémech, ale já jsem byl ješitnej producent, kterej vyrost na Jeanu Maraém, Vinnetouovi a těhle těch romantickejch věcech a říkal jsem: ‚Tohle tu chybí!‘ Kéž bych tehdá to zastavil“ vzpomínal Jiří Pomeje. Andělská tvář vycházela ze stejnojmenných knížek Hany Marie Körnerové. V podobě knižní dočkala se díla však většího úspěchu než v podobě filmové.
Jiří Pomeje k projektu, který už jen ve svém námětu značil, že bude potřeba větších prostředků finančních, neměl dostatečně ošetřené finanční zdroje. „Já jsem s tím člověkem, kterýho nechci jmenovat a nebudu to dělat (kdo ví, tak ví), tak on byl úžasnej, protože jsem se stali přátelé na vlastně… Z pekla štěstí a on dával 12 milionů jako partner a sponzor. A když se to teda měla rozject, tak tenhle člověk tři dny před natáčením tenhle člověk zmizel. Já jsem ho pak půl roku neviděl, jenom mi vzkázal, že přestal věřit tomuto projektu a odešel,“ vzpomínal Jiří Pomeje.
Už v tu dobu vyvstala otázka, zda projekt utnout v zárodku či nikoliv. „Já jsem stál před rozhodnutím, zda do tohohle krasnýho filmu jít nebo nejít. Zastavit to na začátku a mít dluh 15 milionů anebo to risknout. Spočítal jsem si, že na Zdeňkovo Troškovo filmy chodí lidi… 400 tisíc diváků a vejš, že nejhorší jeho film, co se divácké úspěšnosti v kinech, byl 400… asi 420 tisíc a nejlepší byl k milionu. Tak jsem si říkal: 'Dobře, když přijde jenom těch 400 i 350, tak to je přesně těch 20 milionů, který tomu chybí'“ říkal Jiří Pomeje. Dle dostupných statistik je pravda údajně trošičku jinde. Do roku 2001 byl nejméně divácky úspěšným filmem v kinech Zdeňka Trošky snímek Princezna ze mlejna, s 223 tisíci diváky. I to je však ve srovnání s Andělskou tváří nadprůměr.
Film však již v době, kdy se teprve uváděl v kinech, utrpěl drsnou kritiku. „Pak jsem si ještě půjčil 800 tisíc na reklamu poté, co napsaly kritičky špatné kritiky, že: taková sračka, červená knihovna, nestojí ani za návštěvu. Tak jsem to chtěl podpořit, tak se potom dělala reklama, ale bohužel se dostalo v kinech… špatná doba, špatnej odhad, špatný… nevím, co to všechno bylo. Najednou to nešlo - 75 tisíc diváků“ vzpomínal Jiří Pomeje na úspěšnost filmu. Dle dostupných statistik však pravda byla ještě krutější. Na film do kin od premiéry zavítalo jen 59 146 diváků, přičemž vydělal 4 603 165 korun. Divácky šlo o nejslabší porevoluční film Zdeňka Trošky.
Zdeněk Troška viděl příčinu i v kritice. „Když v den premiéry vyjde článek paní Spáčilový v novinách, že propadák Andělská tvář, tak už nemusím o ničem jako říkat. Slovo propadák mohu použít, já nevím… měsíc, dva měsíce po uvedení filmu do kin podle toho, jak ten teda u diváků zaboduje,“ tvrdil Zdeněk Troška. Ostatně jeho postoj ke kritikům, kteří ho po léta v libosti neměli, byl už tehdy dosti známý. Sám Zdeněk Troška byl s filmem Andělská tvář spokojen. „Já si myslím, že to není o tom, že by špatný, to vůbec ne. Já si myslím, že je v pořádku a já ho mám ze svý tvorby vůbec nejradši.“ I Jiří Pomeje si nemyslil, že by chyba byla přímo ve filmu. „Hodně lidí mi řeklo a taky to cejtim: kdyby natočili v Americe Andělskou tvář a hrál tam Brad Pitt, Banderas a Angelina Jolie, tak byl hit po celém světě. Hrál tam bohužel Pomeje, Kuklová a Filip Blažek.“
Distributor Jan Bradáč v souvislosti s Andělskou tváří zmiňoval: „Když šla Andělská tvář svého času na 1. ledna na televizi Nova jako novoroční film a na České televizi šel Tmavomodrý svět, který v kinech naopak udělal přes milion diváků a byl absolutním hitem svého období, tak Tmavomodrý svět v tý televizi prohrál a Andělská tvář ho totálně porazila.“
Film však přesto zůstal v paměti diváků spíše jako nepovedený pokus o film romantický. Na internetových databázích se o pozitivních recenzích moc hovořit nedá. Na ČSFD 36 %, na Kinoboxu 47 %. Poslední repríza v televizi na konci letošního září 26. 9. na televizním kanále CS Film. V distribuci divize Centrum českého videa na VHS i na DVD byl film od 1. 11. 2002, ještě dříve, než měl film premiéru v televizi. Nemůžeme ale zapomenouti na 4 nominace na Českého lva. Dvě z nich film skutečně dostal. Jaroslav Brabec za nejlepší kameru a Josef Jelínek za nejlepší výtvarné řešení. Jen s nominací se musili spokojit Petr Malásek za nejlepší hudbu a Karel Vacek za nejlepší výtvarné řešení. I to však udělalo jasný obrázek toho, co se na filmu převážně oceňovalo. Po stránce kostýmní a výtvarné platil tento film za hodnotný. Jeho výprava byla pro řadu lidí na filmu to nejlepší. Naopak v hereckých výkonech a dialozích se film prosadit nedokázal. Dle slov Jiřího Pomejeho to byl tehdy údajně jediný film, který si nechal v Rusku Vladimír Putin z filmového festivalu v Moskvě pro politbyro.
Jiří Pomeje se sice nemýlil, že film Andělská tvář mu a jeho ženě Michaele Kuklové změní život, jen ne tak, jak si přál. „Troufám si dneska říct, že díky Andělský tváři jsem se rozved, přišel jsem o všechno. Ale já nepláču, jedeme dál. Žiju, mám na jídlo, mám na mobil… vlastně jsem jedinej producent, kterej v dnešní době skončil u soudu a hrozilo mu 12 let vězení za český film. Já se vždycky usměju, ale ono to moc k smíchu není. Bylo mi hodně zle, hodně zle a říkal jsem si, jestli není lepší to zabalit.“
Celý případ „Andělská tvář“, o kterém se hojně psalo v médiích ukončil až v roce 2013 president Václav Klasu amnestií. Jiří Pomeje se po Andělské tváři pustil do práce na trojici Troškových Kameňáků, která se na rozdíl od Andělské tváře dočkala úspěchu, jak v kinech tak na DVD. Každý příběh v českém filmu nemusí míti svůj šťastný konec a v tomto případě tomu tak není. Zatímco pro Zdeňka Trošku to byl neúspěšný film, který poději dalšími filmy překonal, Jiří Pomeje si z filmu odnesl devastující následky.
Seznam použitých zdrojů:
Rozmarná léta českého filmu - Dostupné online - https://www.ceskatelevize.cz/porady/10267861763-rozmarna-leta-ceskeho-filmu/21056226513/
https://www.filmovyprehled.cz/cs/film/12880/andelska-tvar
https://www.ceskylev.cz/cz/detail?movie=And%C4%9Blsk%C3%A1%20tv%C3%A1%C5%99&csfd=9062
https://www.csfd.cz/film/9062-andelska-tvar/prehled/
https://www.databazeknih.cz/knihy/andelska-tvar-andelska-tvar-1-37118
https://kinomaniak.cz/filmy/andelska-tvar
https://kinomaniak.cz/lide/zdenek-troska
https://www.csfd.cz/tvurce/2042-jiri-pomeje/prehled/
https://www.csfd.cz/tvurce/3313-zdenek-troska/prehled/
https://www.ahaonline.cz/clanek/malery/93041/film-ktery-zlomil-pomejemu-vaz-ctete-seznam-kopancu-ktery-ho-dohnal-k-chlastu.html
https://prazsky.denik.cz/zlociny-a-soudy/za-dluhy-z-filmu-andelska-tvar-dostal-pomeje-podminku-20120228.html
https://www.idnes.cz/zpravy/revue/spolecnost/jiri-pomeje-dostal-za-dluhy-podminku.A121108_172149_lidicky_zar
