Článek
Kdo z nás to nezná? Jakmile se připojíme k internetu, jsme vystaveni stovkám zpráv, příspěvků a reklam. Některé informují, jiné manipulují. V digitálním prostředí, kde se pravda často ztrácí v záplavě emocí a algoritmů, je mediální gramotnost základní výbavou pro orientaci, ochranu a aktivní účast ve společnosti.
Co je to mediální gramotnost?
Mediální gramotnost není jen schopnost „rozpoznat fake news“. Je to soubor znalostí, dovedností a postojů, které nám umožňují:
- Umět najít relevantní informace v různých formátech (text, audio, video).
- Chápat kontext, cílovou skupinu, použitý jazyk a techniky.
- Ověřovat zdroje, rozlišovat fakta od názorů, identifikovat manipulaci.
- Komunikovat eticky, vědomě a s ohledem na dopad.
Mediální gramotnost se tak stává klíčovou kompetencí pro život v informačním věku.
„Gramotnost dnes neznamená jen umět číst a psát. Znamená umět rozlišit, co má smysl číst a čemu věřit.“
Proč ji dnes potřebujeme víc než kdy dřív?
Mediální gramotnost byla vždy důležitá, ale digitální prostředí, ve kterém se nacházíme dnes, ji povyšuje na nezbytnost. V celé historii jsme nikdy nebyli vystaveni takovému množství informací — a zároveň tak sofistikovaným způsobům, jak nás ovlivnit. Sociální sítě, zpravodajské weby, reklamy, podcasty, videa… vše soutěží o naši pozornost. A právě pozornost je dnes komoditou, kterou se snaží získat nejen firmy, ale i politické kampaně, dezinformační sítě nebo algoritmy platforem.
Obsah, který konzumujeme, není náhodný. Je cíleně vybíraný algoritmy, které sledují naše chování, emoce i slabiny. Často nám servírují to, co nás má udržet online — emocionálně vypjatý, polarizující nebo zavádějící obsah. Bez schopnosti rozpoznat, co je informačně hodnotné a co je manipulativní, se snadno stáváme pasivními příjemci, kteří šíří dál to, co je virální, nikoli to, co je pravdivé.
Velkým problémem je vytrácející se důvěra ve veřejné instituce, média i odborníky. V prostředí, kde „každý má svou pravdu“, je těžké rozlišit mezi ověřenou informací a názorem. Mediální gramotnost nám tak pomáhá obnovit důvěru — ne slepou, ale kritickou, založenou na schopnosti ověřovat, ptát se a chápat kontext.
Významným faktorem je i to, že se veřejná debata přesunula do digitálního prostoru. Tam, kde dříve probíhaly diskuse v novinách nebo na veřejných fórech, dnes dominují komentáře, memy a sdílené příspěvky. Mediálně gramotný člověk se dokáže zapojit konstruktivně, eticky a s respektem — což je základ pro zdravou demokracii.
Tip: Vše o tom, jak nás média ovlivňují, proč jim podléháme a jak se bránit, velice čtivou formou osvětluje Petr Nutil v knize Média, lži a příliš rychlý mozek.
Rizika nízké mediální gramotnosti a kdo je nejvíce ohrožen?
Nízká mediální gramotnost neohrožuje jen jednotlivce, ale i demokratické fungování společnosti. Mezi nejčastější rizika patří:
- Neúmyslné šíření nepravdivých nebo zavádějících zpráv.
- Uzavření se do názorových bublin, ztráta schopnosti vést dialog.
- Relativizace pravdy a ztráta důvěry v média.
- Informační přetížení, stres a duševní únava.
Podle výzkumů v Česku má s mediální gramotností problém až čtvrtina dospělé populace. Nejvíce ohroženi jsou:
- Senioři nad 60 let, kteří často spoléhají na řetězové e-maily nebo neověřené zdroje.
- Lidé bez přístupu k internetu, kteří nemají možnost ověřovat informace.
- Osoby s nízkou čtenářskou nebo digitální gramotností, které nerozumí formě ani kontextu sdělení.
Zvláštní pozornost si zaslouží i děti a mladiství, kteří se s médii setkávají od raného věku, ale často bez vedení.
Jak ji rozvíjet?
Mediální gramotnost se dá rozvíjet celoživotně – ve škole, v práci, doma i na sociálních sítích. Základem je:
- Ověřovat zdroje a hledat původní informace.
- Zpochybňovat první dojem a ptát se, kdo sdělení vytvořil a proč.
- Vzdělávat se – sledovat kurzy, číst kritické analýzy, diskutovat.
- Tvořit odpovědně – přemýšlet, co sdílíme a jaký to má dopad.
Tip: Otestujte se! Na stránce https://euhrou.cz/materialy/test-medialni-gramotnosti/ si můžete vyzkoušet, jak jste na tom s mediální gramotností ve tříúrovňovém testu.
Mediální gramotnost není luxus pro novináře nebo studenty – je to nutnost pro každého, kdo chce žít svobodně, informovaně a zodpovědně. V době, kdy se informace šíří rychleji než kdy dřív, je kritické myšlení naší nejlepší obranou.
„Začněme u sebe. Každé kliknutí je rozhodnutí.“
Co nás čeká příště? V příštím článku se budu zabývat tématem dezinformací, misinformací a fake news.
Zdroje:
