Článek
Před několika lety proběhla naší zemí vlna poplašných zpráv. Invazivní černé veverky ty naše milované zrzky utlačují, omezují jejich životní prostor, roznáší nemoci a jsou pro ně nebezpečné. Tahle informace se v mnoha lidských myslích zachytila drápkem a drží se dodnes.
Veverka obecná (Sciurus vulgaris) 250 - 340g
Ač je to pro někoho k nevíře, v Čechách máme přesně jeden druh veverky - veverku obecnou. A co jsou zač ty černé? Inu, pořád veverky obecné, jen v jiném kabátku.
Barev totiž mohou mít nespočet. Pyšní se prakticky všemi odstíny na paletě mezi světle zrzavou a černou. Co ale mají vždy společné jsou typické štětičky na uších a světlá bříška. Barevná variace nemá žádnou větší souvislost s pohlavím, výskytem nebo povahou. Je to jen výsledek zděděných genů.
Drobná veverka obecná
Veverka popelavá (Sciurus carolinensis) 400 - 800g
Domovem veverky popelavé je Severní Amerika. Ve zbarvení dominují odstíny šedé a na uších chybí štětičky. Koncem devatenáctého století byly dováženy do Británie coby exotická okrasa zahrad venkovských sídel. Jejich množení se ale vymklo kontrole a staly se nechtěnou položkou na miskách vah. Dnes jsou typické pro parky, kde rabují odpadky a nechávají se krmit z ruky. Krom Británie se rozšířily také v Itálii.
Invazivní veverka popelavá
Viník
Jsou to ony, kdo ohrožuje a vytlačuje původní veverku obecnou. Krom konkurence v získávání potravy jsou veverky popelavé přenašečem viru veverčích neštovic (squirrelpox virus), který je pro veverku obecnou fatální.
A právě zprávy o invazi těchto veverek v Británii a Itálii zapříčinily, že u nás vznikl mýtus o nebezpečných černých veverkách. V České republice zatím nebyl výskyt veverky popelavé zaznamenán. Jako prevence před jejím zavlečením do volné přírody je na ni uvalen zákaz dovozu, držení, chovu a rozmnožování.
Až tedy příště potkáte černou veverku, usmějte se i na ni. Je to náš původní druh a zrzkám nijak neškodí.
Zdroje:
