Článek
Takzvané ehecachichtli se do povědomí dostaly po zveřejnění výsledků z vykopávek na nalezišti Tlatelolco v Mexico City. Koncem 90. let 20. století byly při odkrývání chrámu zasvěceného bohu větru Ehecatlovi nalezeny ostatky dvacetiletého mladíka. Byl dekapitován u paty hlavního schodiště chrámu a svíral mimo jiné právě „píšťalu smrti“. Hliněný hudební nástroj zdobený výjevem lebky, která má pravděpodobně evokovat Mictlantecuhtliho - aztéckého boha podsvětí a smrti. Tento nález vyvolal nejen nadšení, ale také spoustu otázek.
Unikátní konstrukce a nezvyklý zvuk
Arnd Adje Both je hudební archeolog, fascinováni předkolumbovskými hudebními nástroji Mezoameriky. Právě on měl tu čest být vůbec prvním člověkem, který zahrál na dvě posmrtné píšťalky vykopané na nalezišti Tlatelolco. Píšťalám se připisuje hrozivý zvuk, připodobňovaný ke křiku umírajících či zatracených duší. Při první zkoušce však vydávaly mírně zkreslený zvuk podobný větru. Pro další studium Both pořídil CT snímky, aby pochopil vnitřní strukturu a akustiku, a poté sestrojil repliky. „Tyto píšťalky nezapadají do západní klasifikace dechových nástrojů – trumpety a lesní rohy, flétny nebo jazýčkové nástroje – což znamená, že jsou celosvětově unikátní a vyrábějí se pouze v předkolumbovské Americe,“ říká Both.
Zastrašení nepřátel
Podle některých badatelů, v čele s muzikologem Xavierem Yxayotlem, byly píšťaly používány na začátku bitvy. Zvuk stovky píšťal, které démonicky ječely, měl nepřátele k smrti děsit. Ač to zní fantasticky, nic takového nebylo nikdy prokázáno a vykopávky stále svědčí hlavně o rituálním či ceremoniálním významu. Samotné píšťaly měří jen kolem pěti centimetrů. Onen démonický zvuk, který jim je připisován, mohou vydávat jen mnohem větší repliky. Těch dnes najdeme nepřebernou škálu, nicméně s původními ehecachichtli nemají mnoho společného.
Pravděpodobné využití
V Kodexu Borgia jsou zobrazeni dva bozi stojící zády k sobě - Mictlantecuhtli a Ehecatl, jež střeží vchod do podsvětí a představují dvě části celku: smrt a život.
V aztécké tradici existuje představa, že když někdo zemře, musí projít velmi nebezpečnou cestou do podsvětí. Během této cesty živí vykonávají určité rituály, aby dodali zesnulému sílu a mohli bezpečně dorazit do podsvětí.
Například v jedné úrovni podsvětí musí mrtví přejít velké pole, zatímco jsou bičováni prudkými, ledovými větry. V Codexu Borgia jsou tyto pronikavé větry znázorněny obsidiánovými čepelemi, naostřenými černými kameny, které Aztékové používali k provádění lidských obětí. Na místě chrámu v Mexico City byla vedle těla mladého muže nalezena keramická mísa s obsidiánovými čepelemi. Chlapec byl obětován bohu větru Ehecatlovi s píšťalkami s vyobrazením Mictlantecuhtliho, boha podsvětí.
„Všechny tyto prvky do sebe začínají zapadat jako puzzle,“ říká Both. „Existuje možnost, že se na tyto nástroje hrálo uvnitř chrámu jako součást rituálního představení spojeného se smrtí a obětí. Měly simulovat chladné noční větry podsvětí.“
Zdroje:
