Článek
Díky tomu, že jste si zvykli věřit bludu o suchopárných úřednících, právnících, ekonomech a vědcích, produkujete společnost, která postrádá smysl a šťávu.
Pojďme to změnit.
Vědci, kterým to pálí vs. suchoprdi
Tak třeba vezměme takové dva lidi. Srovnání, bohužel ne v přímém přenosu. Jsou totiž od sebe v čase dosti vzdáleni, ale jsou to vědci, odborníci takzvaně od jednoho fochu. František Běhounek vs. Dana Drábová. František Běhounek tu byl od 30. let 20. století expertem na atomové záření. V 50. letech byl dokonce světovým odborníkem v UNESCO pro výzkum dopadu atomové energetiky na lidské zdraví. Byl přímým žákem Marie Curie Skłodowské a mimo své vědecké činnosti psal také cestopisnou, sci-fi a dobrodružnou literaturu. Dana Drábová je dnes uznávanou atomovou úřednicí a prý osvícenou atomovou babkou. Češi ji stále berou jako hlavní mluvčí v otázkách jaderné energetiky a jejího vlivu na zdraví. A je jí opravdu? Pominu její tristní výrok k malé havárii v atomové elektrárně v Česku, kdy se vyjádřila, že se to stává, protože je to továrna jako každá jiná. Její další výroky k vlivu Fukušimy na zdraví Japonců byly přinejmenším na pováženou a za hranou. Prý by snad podle ní s nadsázkou šlo tu atomovou vodu i pít bez následků. Přitom kolem Fukušimy mají stále lidé velké zdravotní problémy. Tohle je ale mimo fantazii paní Drábové. Ta se totiž výhradně řídí tabulkami a měřeními. A jak poznamenala sama při havárii s radioaktivní vodou v Temelíně, co by za ni dali pacienti v Jáchymově. Ti si ji musí platit a zaměstnanci Temelína ji mají zadarmo, tak to nejspíš myslela. Nuže, ať si paní Drábová napustí plnou vanu s radioaktivní vodou, ať ji už nemusím poslouchat.
Lidé, kteří to takto mají nastaveno, nepochopili, že ty tabulky dávají dohromady lidé, kteří se od nich diametrálně v jednom liší. Mají totiž smysl pro realitu zkombinovaný s dobře uměřenou dávkou fantazie, právě tolik, kolik je potřeba, aby přišli s něčím novým, co zaručeně funguje a je v souladu s realitou, případně ji někam jinam posune. Tak třeba tabulka periodických prvků od Mendělejeva pochází přímo z útrob jeho fantazie zkombinované s jeho pokusy a znalostmi. Bez jeho fantazie by žádná tabulka nebyla, jen další slepecké tápání, šmátrání a kroky do tmy.
František Běhounek, kromě odborných publikací tvořil i sci-fi. Proč? Protože měl fantazii a schopnost myslet out of the box, který jeho současné kolegyni zoufale chybí. Ale to asi Čechům nevadí, více se v takové dámě vidí, tuhle absenci myslet, a vůbec myslet mimo kategorie to jim taky chybí a proto se s ní mohou lépe identifikovat než s Běhounkem. Tento vědec mimochodem upozorňoval na negativní účinky rádia, které mohou v lidském organismu bez ohledu na experimenty se zvířaty, na které takový vliv nemělo, napáchat nenapravitelné škody. Kdo je tady tedy větší vědec? Běhounek nebo Drábová?
Nenechte se zmást tím, že pan Běhounek už dlouho nežije a že věda pokročila. Žádná věda nepokročí bez něčí fantazie. Dokonce se může i v čase vrátit zpět. A stát se vědou zpátečnickou. A to se právě děje v oblasti atomové energie. Polsko nedávno hlásilo, že rozmístí malé atomové elektrárny po celém Polsku, nejspíš je plánují umístit i u Poláků na zahradě, asi nečetli Běhounka. Nebo jim chybí někdo jako byla Marie Sklodowská. A Dana Drábová je epitomem českého člověka bez fantazie bez ohledu na to, kolik vzdělání a titulů nashromáždila. V praxi, aby mohla fungovat, trvám na tom, že ji chybí základní jaderné palivové činidlo a to je fantazie. Bez ní může jen čekat v krytu na další atomovou katastrofu, aby ji mohla komentovat post. Ale Běhounek uměl problému zabránit. To je ten, komu říkám vědec. Jinak je pro mě jen laboratorní krysa nebo suchopárný administrátor.
Pro ty vědátory bez fantazie to řeknu jinak, použiji již známé přirovnání. Jablko na hlavu padalo tisíce let milionům lidí. Jen Isaac Newton ze své fantazie dal z takového triviálního pádu kromě boule na hlavě dohromady taky gravitaci.
Na vynálezy nikdy nepřišli lidé bez fantazie: vědec pro to být nemusíte, ale fantazii mít musíte
Vynaléz se dá post vypočítat, ale při tvůrčím procesu jeho objevování nehrají technické poznatky zásadní roli. Zásadní roli hraje fantazie a hravost spojená s tvůrčí inteligencí. To jsou rysy, které jsou s vědeckým bádáním vyznačujícím se rutinními pokusy typu „stokrát nic umořilo osla“ v příkrém nesouladu.
Jeden vynikající český glosátor a syntetizátor technických objevů, kterého Češi sami pro sebe neobjevili, a já jim to ulehčovat nebudu, poznamenal:
Vynálezce zkapalněného uhlí Bergius, poctěný Nobelovou cenou se přiznal, že k němu dospěl tím, že zradil čistou vědu, ale neustoupil od řešení problému. Mnohé velké vynálezy spatřily světlo světa bez matematiky. Wilhelm Schmidt, vynálezce horkoparního stroje, určil správné poměry a rozměry svého stroje bez matematiky. Technické dílo lze vypočítat, výsledek vynálezu stěží. Poznatky přírodních věd nejsou pro nové vynálezy u jejich tvůrců nezbytné. Technické dílo předpokládá studium matematiky, mechaniky, fyziky, chemie, ale přijímá z tohoto studia asi tolik, kolik přijímá hudba z fyzikální akustiky.
O tom, že suchopárná věda a pouhé použití matematiky a striktně vědeckých metod a lineárního postupu pokus-omyl, případně zápis do tabulky a statistický výstup, není právě ideální pro zkoumání světa a vytváření vynálezů, jste již určitě slyšeli. Co jste si ale možná neuvědomili, jsou dopady, které mají dnešní způsoby používání hlav na dnešní rozvoj univerzit a vědeckého bádání a z toho vyplývajícího stavu a fungování světa.
Za dob středověku, kdy v oblasti Středního a Blízkého východu probíhal takzvaný Islámský zlatý věk a v Bagdádu bylo velké vědecké centrum, vytvářelo několik velmi inteligentních, široce vzdělaných a zajímavých osobností novou vědu, která nepřímo navazovala a předávala dál v čase vědecké a duchovní poznání antiky. Název tohoto období se sice odkazuje k islámu, ale ne všichni z těchto vědců a myslitelů byli muslimové. V této době a oblasti vznikalo velké množství poznatků o světě a nových vědeckých přístupů. Psalo se arabsky a také persky. Specifikem badatelů u tohoto místa a období bylo především to, že narozdíl od dnešní vědy nebyli nijak závislí na vědecké metodě, ale hlavní vědeckou metodou bylo jejich vlastní myšlení. To je přístup, který je dnes ve vědě prakticky tabu, což ukazuje na naprostý vnitřní rozpad toho, čemu se věda dnes říká a na bláznivou zvrácenost akademického přístupu ke zkoumání světa, kdy vědec musí nejdříve zaškatulkovat sám sebe vědeckou metodou a teprve pak má možnost v rámci této vědecké metody začít myslet. To je ale naprostý protimluv a zásadní problém, který se většině lidí ztratí v překladu a ani ho nepostřehnou.
Pokud rozumíte myšlení a způsobu chápání světa, je z tohoto faktu možné vyvodit, že dnešní akademie a univerzitní svět je schopen sice dodávat výsledky vědeckých pokusů a výzkumů, je schopen produkovat vynálezy, ke kterým dojde za pomoci předpokladů, které jsou dnes také naprosto zvráceně vědci povinni zpravidla dedikovat předem ještě než něco zkoumat začnou, často především z důvodu potřeby vypisování a následném profinancovávání grantů, ale takováto cesta za vynálezy je asi jako výzkumná cesta do neznámého terénu, kde si ale musíte vždy měsíc dopředu na místo, které neznáte a nic o něm nevíte a nikdo na něm nežije, zaslat zavazadla a zarezervovat si tam ubytování, jinak byste na cestu nedostal peníze. Je to kognitivní nesmysl, přesto se dnes všeobecně provozuje ve vědě a výsledek je ten, že se vědecká komunita promývá na žadatele o granty a čekatele na jejich profinancovávání, kteří zpravidla o vědu zájem mají minimální, zato rádi předjímají výsledky, které pak nejsou příliš daleko od již známého.
Dnešní způsob vědeckého bádání je za zenitem: budoucnost je jinde
Nejpodstatnější ale je, že dnešní způsob fungování akademického a vědeckého světa nepracuje s celou realitou, protože nepracuje s celým myšlením člověka. Místo skvělých mozků generují a podporují akademie a univerzity především rutinní aplikátory existujících metod. Svět se tím dostává do smyčky vlastního významu potvrzovaného vlastním významem a zkoumaného metodou, která předem definuje prostor, ve kterém se smí inovativní myšlení pohybovat, což je samo o sobě paradoxní protimluv, který může jako jediný skutečný převratný výsledek vyprodukovat zjištění, že to nikam nevede.
Ostatně na nedávném veletrhu, kde jste mohli sledovat výtvory umělé inteligence, jsme se dozvěděli například o nové sekačce poháněné umělou inteligencí, kterou jsem v jisté podobě viděla již cca před 5 lety, a brýle virtuální reality? Nenechte se vysmát, virtuální realita nemůže existovat, je to totiž podobný protimluv, jako kdybyste chtěli udělat fyzickou mapu reality 1:1. Rozumíte tomu? Pokud ne, tak jste jenom zapšklí školometi a jediné, co můžete udělat, je se vyvarovat jakýchkoli hloupých poznámek pod tímto článkem a útrpně a potupně se odsunout do svého smradlavého brlohu plného zatuchlých bahnitých zpátečnických myšlenek a představ.
Cestou, jak z tohoto začarovaného kruhu ven, je právě fantazie. Fantazie nezná metod. Fantazie je metodám nadřazena. Je nadřazena i matematice, protože ji stvořila. Současná věda zavile odmítá uznat existenci lidí, jejichž mozkový aparát je schopem některé matematické modely ovládat s intuitivní bravurností a bohorovností, která například nepotřebuje žádnou standardizovanou matematiku a přesto může fungovat. Sportovec, který háže míč přesně na cíl, neovládá zpravidla matematiku, která tuto dráhu vypočítává, přesto dokáže naprosto přesně prakticky svou intuicí dráhu míče vypočítat a míčem zaskórovat. Stejným způsobem jsou schopni někteří lidé ve své hlavě představ, které by málokdo vypočítal matematicky nebo to dokonce nikdo zatím neumí, přesto jsou schopni na základě těchto intuitivních představ schopni dojít ke správným závěrům při hodnocení světa či vytváření objevných modelů světa nebo dokonce objevné věci stvořit takřka z ničeho.
Současná věda svou naprosto úzkoprsou cestou důrazu na metody sice podporuje lidi bez fantazie tak, aby se za pomoci již prefabrikovaných metod stávali vědci, získávali tituly, úvazky a funkce na univerzitách a inkasovali obrovské peníze, které se v tomto odvětví takzvaně proinvestovávají, ale takováto věda se naprosto nepotkává s člověkem, který má pro komplexní objevování a porozumění světu vnitřní fondy, a rozdáváním fondům lidem bez fantazie, hlupákům, nedoukům, dceruškám, synovcům, kamarádům a posluhovačům nic nevymyslíte. Je to chyba společenského uspořádání a povede to k tomu, že se pozornost světa při hledání nových přístupů k životu a ke světu upře jinam než na svět univerzit, akademie a vědy a spolu s tím dojde logicky i k masivnímu odlivu peněz a prestiže z této oblasti. Již se to děje. V blízké budoucnosti bude spíše výhodné investovat do schopného člověka s fantazií a společnost těmto lidem připíše stále vyšší status, než do nějakého univerzitního fondu, a časem jak v prestiži tak v míře ocenění schopné individuality předstihnou výrazně i celou vědeckou obec v podobě, jak je dnes známá s jejími impaktovanými časopisy a grafomanickou šikanou.
Hanebné způsoby závistivých školometů, jimiž očerňovali fantazii
Fantazie a její prestiž značně utrpěla po druhé světové válce, kdy se lidé neobdaření fantazií snažili všechny lidi s fantazií shazovat odkazem na Adolfa Hitlera. Ano, Hitler měl velkou fantazii. A je chyba společnosti, že nenechala vyrůst nikoho s ještě větší fantazií, kdo by ho dokázal včas zkrotit. Musel se s jeho fantazií vypořádat tým kreativců z Východu i Západu až post. Což nikomu žádnou radost nakonec nepřineslo, zato fantazie ve společnosti od těch dob cirkulovala až doteď. Nyní ovšem došla a nepodporováním lidí s fantazií si svět jen škodí, protože jde proti přírodnímu zákonu. Je podstatou fantazie a lidí s fantazií najít vždy kreativní řešení, otázkou pouze zůstává, jestli u toho bude mít dav obyčejných lidí rád anebo je bude nesnášet. To už je ale otázka na dav obyčejných lidí, kam se chtějí zařadit. Být to na mě, kdybych řídila univerzity, budu primárně podporovat lidi s fantazií a chytrou hlavou a až potom všechny ostatní, bez ohledu na to, jak moc si budou stěžovat. Lidé si vždycky stěžují a málokdy jsou u toho celospolečensky objektivní. Ve většině případů vůbec. A už vůbec ne užiteční a o kreativitě ani nemluvě.
Ostatně impaktované časopisy nejsou postavené na fantazii, jsou postavené jen na papouškování již zpracovaných informací. Je to naprosto hanebný způsob prezentace vědomostí. Češi mají jednoho z nejcitovanějších vědců tohoto impaktovaného sportu. Je to trapné, zbytečné a bezvýsledné. Mít nejlepšího papouška na světě v lidské podobě? Tomu říkáte věda?
Člověk bez fantazie je jen laboratorní myš, nikoli skutečný vědec.
Umělá inteligence: výhoda rozhodování bez emocí?
Máte pocit, že umělá inteligence bude lepší proto, že umí rozhodovat bez emocí? Tak zaprvé to tak úplně není pravda, protože inteligence bez emocí je jako auto bez motoru, a za druhé, tento argument přichází zpravidla od lidí, kteří své vlastní emoce nezvládají vůbec. A jsou pro ně vlastně přítěží. Pak takoví lidé potom předají svůj život excelovým tabulkám a vládu svého života přenechají počítačům. Počítač je pro mě pouze výrobní nástroj, ne kamarád či společník do deště. Stejně vidíte, že to nefunguje, lidi, kteří si myslí, že ekonomiku dělají automaty, a jen doma sedí a sledují křivky na burze, nikam ekonomiku nikdy neposunuli. A nakonec prodělají i své poslední kalhoty. A umělá inteligence kompiluje svoje výstupy z textů plných různých emocí přímých nebo skrytých a tyto emoce se v jejích produktech projevují naplno. Nebo si snad myslíte, že by si davy běžných lidí tak nadšeně dlouze vykládali s někým, z koho necítí žádnou emoci?
Ekonomika a byrokrati
Ekonomika není o automatických nástrojích, ale o vyhrocených a krajních emocích. Pokud je nemáte a neumíte s nimi pracovat, tak sice můžete něco vydělat nebo i hodně, ale skončíte špatně. Krachem nebo na drogách. Nebo jako Zuckerberg, který si sice za velké many staví bunkr na Havaji, ale jaksi zapomněl, že je to na ostrově, kde ho v případě tsunami utopí voda jako krysu.
Máte pocit, že třeba Václav Klaus má nějakou fantazii? Jeho přístup k ekonomice a vůbec ke všemu je velmi prostý až sprostý a zbavený veškeré fantazie. Když někdo vystoupí s ustanoveným názorem či pravdou, Vašek se jen postaví vždy proti a za všech okolností. Takhle jednoduchý a prostinký ten pán je. A tohle individuum jednoho času dostalo šanci zničit českou ekonomiku tím, že odstavilo ředitele od jejich původních továren a nechalo je přeprodat lidem z jiného biotopu. To byl taky nápad, který byl zcela proti smyslu zdravého rozumu. Vycházel z toho, že se Vašek Klaus prostě a jednoduše postavil do protivky proti lidem jako je Husák, kteří tento systém vybudovali. Asi jako ten, že se planeta neotepluje. Protože vědci a jiní lidé tvrdili, že se otepluje, Vašek musel jít za každou cenu proti. Argumenty si vymyslel, nebo někde zplichtil ze spikleneckých teorií. Zdatně mu v tom sekundovali Rusáci, známí producenti konspiračních patlanin, kteří jeho knihu ve velkém vytiskli v ruštině. Podle toho také dnešní Česko vypadá a poděkujte sami sobě, že jste si do klíčových pozic v klíčový moment nechali dosednout ukecaného boxera bez fantazie.
Zase měli svého času Češi na výběr, ale dali přednost horší volbě. Místo Oty Šika, který byl ekonomický odborník na slovo vzatý, dali přednost ekonomickému nedoukovi s vazbami na sověty, Václavu Klausovi. Přitom Ota Šik byl připraven českou ekonomiku v 90. letech nastartovat podle řádných pravidel hry a dle jeho kreativního pojetí života. Nakonec Ota Šik skončil ve Švýcarsku, zato Češi s Klausem v černé rozpočtové díře.
Očkování zabíjí lidi: mají konspirátoři fantazii v pořádku?
Česká Republika je země, kde očkování de facto na světě vzniklo, minimálně ve své moderní podobě. Český doktor Karel Raška naočkoval díky svému plánu v OSN celý svět proti pravým neštovicím. A teď si vemte ten kontrast, že Češi byli naprosto proti očkování vůči covidu a doteď ho používají jako argument proti něčím rozhodnutím nebo osobě jako takové. Třeba proti Ondřeji Vetchému. Prý podporuje Ukrajinu kvůli tomu, že byl očkovaný a z toho zblbl, to se šířilo na síti X. Máte pocit, že lidé, kteří rádi šíří spiklenecké teorie nějak rozumí světu a mají fantazii? Ani zbla. Blud není fantazie. To je prostě jen multiplikovaná blbost. Jasně, očkování může někomu ublížit, stejně jako kterákoliv jiná medikace, ale šířit do éteru, že právě kvůli tomu někdo zblbnul, když se vám to hodí do krámu, to svědčí o velmi omezeném mentálním rejstříku zúčastněných.
Tvorba zákonů a úřednická fantazie
Každý úředník či politik, který rozhoduje o zákonech, které ovlivní životy druhých si musí umět představit život ostatních, ne jen život svůj. Pokud mu představivost chybí, jak si asi myslíte, že budou takové zákony vypadat? Nebudou dávat vůbec smysl, a přesně takové jsou české zákony a úřední úkony. Tvoří je šedivé myši bez fantazie. Jsou to zákony bez fantazie a života a úřední úkony jsou plné impotentních obsahů.
Proto pryč s nimi, pryč s politiky a úředníky bez fantazie, a nahradit je těmi, kteří si život umí představit a umí ho žít.
Znáte někoho takového?
Zdroje:
