Článek
Moderní vojenský řád
Žižka dal husitům jasná pravidla, která by se dala srovnat s rytířskými zákony jednotlivých řádů nebo s mnišskými pravidly, ale hlavně tentokrát to bylo něco, co musela dodržovat masa a Žižka nad tím bděl. Tedy moderní zákony války. Je to vlastně současný vojenský zákoník pro armádu. Není divu, že se Žižka vyučoval a učí na vojenských školách po celém světě.
Ustanovení se týkala:
Ustanovení o kázni v plnění bojových úkolů, na pochodu, v poli a ve strážní službě.
Ustanovení o pořádku a mravním životě ve vojsku.
Ustanovení o zbězích.
Ustanovení o dělení dobyté kořisti.
Velkou pozornost věnuje řád ostražitosti a bdělosti průzkumu a boční ochraně.
Tehdejší působení armád nebylo tak disciplinované a mnohdy se rozptýlili vojáci po poli a hledali individuálně, co by si mohli urvat. Ne tak Žižkovy armády. Žižka nabízí naprosto revoluční pojetí kázně ve vojsku, které našlo odezvu až v moderních armádách včetně 2. světové války a proslulých jednotkách SS. To je ta vyhlášená německá efektivita.
Spravedlivá válka
Motiv pro válku může být kořist nebo sprosté vraždění, ale taky morální. Jednoduše vedete obrannou válku proti útisku. A takový stimul měli zpočátku i husité. Cítili se oprávněni ke svým akcím z hlediska vyšší autority. Samotný Hus nebyl nacionalista, jak by jej dnes někteří chtěli líčit, sám říká: „A proto kněžie dobří Engliši jsú mi milejší než nestateční kněží čeští a Němec dobrý milejší než bratr zlý!.“
A proto mezi husity nacházíme Poláky nebo příslušníky německé chudiny a mezi táborskými knězi i německé kazatele. Pořádají i kázání v němčině. Husity nespojovala primárně národnost, ale spravedlnost.
Pomýlená představa dnešních Čechů, že husité zničili Česku budoucnost a jen drancovali a drancovali, není v souladu s historickou realitou. Husitští hejtmani vždy kladli velký důraz na to, aby před bitvou všichni věděli, o co bojují, jak bojují, a k čemu to bude.
Stávaly se výjimky jako třeba v Praze, kde odjakživa velká kázeň nebyla, a proto došlo k morálním a vojenským debaklům.
Výzbroj husitských vojsk
Dobové zobrazení husitské hradby
Převaha husitů spočívala hlavně v inovacích, v tom, jak využili běžných zbraní či jak přeměnili běžné selské nářadí ve zbraně. Také užitím zbraní palných, ostatně husitský termín pistole se používá dnes po celém světě stejně jako slovo robot od Čapka.
Vozové hradby se vyvinuly v průběhu četných bojů a způsob jejich řazení a užití inovativní taktiky boje vyhrávalo husitům mnohou bitvu.
Husitská vojenská taktika
Šlo o techniky rychlého pochodu, obratného manévrování, které znemožnilo nepříteli se soustředit a shromáždit síly. Například Žitava byla dobyta útokem z chodu. A samozřejmě důsledně pronásledovali nepřítele, což způsobilo křižákům často větší ztráty než bitva sama.
Bitvy mnohdy nejen v té době záleží na počasí. Vizte třeba prohranou válku Německa se Sovětským svazem, na které mělo hlavní podíl počasí. V rozbředlých necestách širé Rusi se Němci s moderní technikou sekli na pěkně dlouhou dobu. Zásobování docházelo a dál už to víte. Válku nevyhráli především Rusové, ale jejich země a počasí. To husité si s počasím hlavu nelámali. Válka v zimě byla často v jejich období přerušována. Husité se naopak na roční období neohlíželi.
Když se o vánocích 1421 podařilo Husitům uniknout z obklíčení u Kutné Hory, Zikmund a jeho poradci nečekali žádné pokračování. Byť měli husité těžké vozy, vrátili se náhle a proti všem pravidlům tehdejšího válečnictví vyvolali paniku v Zikmundových řadách. Největších úspěchů dosahovali husité právě v zimních operacích. Proti tehdejším zvyklostem.
Operační iniciativa
Díky dvěma nejvýznamnějším vojevůdcům té doby Janu Žižkovi a Prokopu Holému byla husitská vojska schopna udržet operační iniciativu ve svých rukou. Vyhledávali aktivně nepřítele a přinutili ho k bitvě na místě, které bylo pro něj vždy nevhodné. Dále jej ničili a pronásledovali beze zbytku. Tak třeba k bitvě u Malešova došlo, když byl Žižka pronásledován Pražany a šlechtou. Jinými slovy, nechal je myslet si, že jej pronásledují. Pronásledování se podobalo úprku, tehdy byl Žižka dokonce již slepý, u Malešova zavelel k útoku a nepřítele rozprášil.
Výzvědná služba
Žižka také využíval typickou českou vlastnost se plést do věcí, do kterých nikomu nic není, a ženské drby. Proto měli husité své špehy, mezi které patřil obyčejný pracující lid, který získával informace třeba na trzích. Jednalo se o drobné řemeslníky, kteří věděli, kde se co po kraji šustlo. Rožmberské popravčí knihy zmiňují třeba Maretu Puclatou z Husince či Václava pastýře černého.
Husitské jednotky
U husitů byl nejmenší taktickou jednotkou bojový vůz z osádkou, uspořádáním v podstatě podobný dnešnímu modernímu vojenskému družstvu. Dva střelci z ručnic, šest střelců s kuší, čtyři cepníci, čtyři s kopími s hákem, dva vozatajové po zuby ozbrojení a dva pavézníci. V různých obměnách podle typu boje a času.
K pěchotě a jezdectvu patřilo i dělostřelectvo počtem významně zastoupené.
Byl to znovu Žižka, který dal vozy dohromady a učil s nimi husity zacházet. Husité se zabývali četnými ženijními činnostmi, budováním srubů a opevnění, valů a bašt. Do této práce se zapojovaly hojně ženy.
Husitská plenění
Žižka také plenil kláštery. Zničil kláštery v Milevsku a Nepomuku a vypálil Strakonice, pobil Prachatické. Při všech těchto akcích se řídil jasnými pravidly, Prachatičtí byli zrádci, kteří byli jeho vojskem potrestáni za zradu. Likvidace duchovenstva v klášterech a samotných klášterů také podléhala duchovním biblickým pravidlům. Jedním z požadavků spravedlivé války byl návrat k původní apoštolské chudobě církve a vyvlastnění církevních statků. Proto útoky na bohaté kláštery.
Z hlediska likvidační války bibličtí Izraelité nenechávali zpravidla kámen na kameni u svých nepřátel a stejně tak jednal Žižka. Izraelity byste za jejich vojenskou taktiku asi nekritizovali, viďte. Z pohledu tehdejšího vedení války a z hlediska Písma Svatého mu nelze nic vyčítat. Postupovali tak i ostatní a pokud by tak nečinil, nemohl by vůbec ve své době válčit. Mohl by válčení pověsit na hřebík a stát se třeba kovářem nebo lenním pánem a někde na nějakém hrádku si užívat stáří. Nemusel se snažit o kultivaci českého duchovního prostředí, oslepnout a zemřít unaven.
Není divu, že po smrti Žižky a Prokopa Holého se z husitských vojsk náhle staly zmatené zdivočelé partičky a hordy, které se hodily akorát tak na odstrašení muslimů, a to již pod korouhví jejich úhlavního nepřítele císaře Zikmunda.
Husité, to bylo pár idealistických kazatelů, vojenský a duchovní génius Žižky, diplomatický um Prokopa Holého a pak velké masy lidí, které se nechaly vést či unést větším duchem než byly ony samy. Když to, co je vedlo, skončilo, skončili i oni.
Jasná zpráva.
Zdroje:
Jan Durdík. Husitské vojenství. 1953. Naše Vojsko
Jan Bauer. Války Božích Bojovníků. 2019. Euromedia.
