Článek
Etymologie názvů moravských kmenů a podobnost s Persií
Historik Jiří Bílek ve své sérii Záhady minulosti nastoluje otázku původu moravských kmenů. Čerpá mimo jiné z Letopisů království Franků, kde se dozvídáme o vyslancích Moravanů, kteří spolu s Čechy přišli do Frankfurtu v roce 822 na sněm. Narozdíl od Čechů, kteří byli de facto mix Slovanů, jsou Moravané jmenováni jako jeden kmen v kronice pod jménem Marvani. „Narozdíl od Čech neznáme na Moravě žádné slovanské kmeny či kmenová knížectví, i když musely existovat“, píše Bílek.
Nejspíš při projektu sjednocení, který proběhl dříve než v Čechách, převážil kmen Moravanů. A to už jsme u té samotné záhady jejich původu. V dobových pramenech vystupují Moravané jako: Marvani, Marawani, Maravi, Moravi, Marharii, Marahenses či Merhani. Z řečtiny je známo slovo Marafiori, které pochází z iránského prostředí 6. století př. n.l.
Není to jen otázkou etymologie, někteří archeologové jako Zdeněk Klanica tvrdí, že po zničení perské říše v 7.století se část perských bojovníků přes jihoruské stepi dostalo až na Moravu, tam začali budovat opevněné hrady, tedy hradiště. Bojovník či náčelník se řekne Maravan.
Může to být daleko prozaičtější, třeba se jen Moraváci jmenují podle řeky Moravy, ale ta mohla také svůj název získat stejně jako kmen Moravanů.
Historické migrační mapy
Migrační mapy
Podle migračních map, jako třeba tato na obrázku, můžeme usoudit, že v určitém období došlo k migraci z asijských stepí až do oblasti Moravy. Kolik v ní zůstalo genů asijských kočovníků lze jen spekulovat. Ne všichni kočovníci však byli takoví, jak byste si je dnes představovali. Stejně jako v samotném dnešním Íránu jsou lidé, kteří jen rádi sedí na místě a ti, kteří dále kočují na hranicích se svým dobytkem.
Nejspíš na Moravu dorazila ta první skupina, lidé, kteří jen hledali co nejvýhodnější místo k životu, ze kterého se už po tisíciletí nehli. To také může souviset s jistou názorovou zkyslostí, kterou je Morava pověstná. Tím se dostáváme k mentální podobnosti Íránců a Moraváků.
Zvyky Íránců na Moravě: podobnost čistě náhodná?
Nedávno byla přeložena zajímavá kniha o íránských ženách a jejich výpovědích o mužích. Je to kupodivu jako byste poslouchali řeči žen na Moravě o jejich mužích. Ten mi udělal to a ten tohle, ten je hrozný. Pak zjistíte, že zas tak strašné to s ním není, naopak postavil ženě dům a zajistil ji, ale je v tom jakýsi kolorit, který mají Moravanky společný s Íránkami, a to dělat z mužů bubáky. Dokonce i z těch hodných.
Jak se ten rys, který je spojuje, dostal z Íránu na Moravu? Myslím, že poměrně jednoduše a daleko později než že by museli být Moraváci z Persie. Přes turkické kmeny, které na Moravě bojovali poměrně nedávno ještě za Marie Terezie. Zjevně hlavně v okolí Uherského Hradiště zanechaly své geny.
Nejspíš vám po předložených důkazech už tato otázka nezní jako ze science fiction, protože jsme si ukázali, že jistou míru legitimity má. Jestli je to podobnost čistě náhodná, je věc druhá. Každopádně původ Moraváků zůstává stále záhadou, i přes množství historických důkazů, které se snaží současní badatelé k tématu vznést. Ne všechny podstatné historické události jsou totiž zapsané a některé lze pochopit jen historickou intuicí. Stejně jako v tomto případě.
Zdroje:
Jiří Bílek. Hádanky naší minulosti 3. 2003. Knižní klub.
Marjane Satrapiová. (překlad Richard Podaný) Persepolis. Souborné vydání autobiografického příběhu z Íránu. 2021. BB ART.
Marjane Satrapiová (překlad Richard Podaný) Šitíčko. Důvěrné rozhovory íránských žen. 2019. BB ART.
