Článek
Třeba sousední Německo má celkově více hradů a zámků, ale Česko jej předbíhá v tom, že na počet lidí je zde snad nejvíce hradních a zámeckých pánů a paní na světě.
Jedná se o více než 2000 zámků, a přes 900 hradů spolu s 1000 tvrzí.
V „každé“ vesničce tvrz či rovnou hrad nebo zámek
Paradoxně je počet těchto objektů dán českou povahou. Její rozháraností a potřebou se oddělovat a vyvyšovat nad ostatními. Tehdy se jednalo o stavby věčně rozhárané šlechty, která navíc ještě oponovala každému panovníkovi, který zde usedl na trůn.
V českých zemích nebyla moc centralizovaná v rukou jediného panovníka. Své sídlo, tvrz nebo hrad si chtěl postavit každý významnější šlechtic, rytíř či církevní řád, aby demonstroval svou moc a zajistil si své často domnělé bezpečí.
Spíše však tyto objekty sloužily jako exhibice. Řada hradů totiž ani neplní základní obrannou funkci. Ční nad krajinou v potřebě vytrubovat něčí nezdravě vysoké sebevědomí.
Geografie země svědčí hradům
Stavbě hradů, hrádků a tvrzů nesmírně svědčil terén českých zemí. Ten bývá rozmanitě členitý, kopcovitý střídající se s údolním reliéfem. Tak přímo vyzýval k tom: postav si tady dům, ať na něj lidé vidí a znají tě, kolik máš denárů či grošů v měšci.
Husité a jejich developerské projekty
Tábor několik století po jeho vzniku. Rytina z roku 1650
Husité stavěli celá města, z nichž nejvýznamnější je asi Tábor a také se zabývali stavebními projekty jako je dodnes fungující vodní nádrž Jordán.
Zatímco husité postupovali českými zeměmi, šlechtici, kteří stáli proti nim, narychlo opevňovali své hrady. Husité sami některé hradní komplexy vystavěli. Třeba Jan Žižka si nechal vystavět hrad Kalich v severních Čechách.
Někteří před husity jednoduše volili strategii úprku a tak ve velkém opouštěli starší gotické hrady. Což přesně potvrzuje teorii, že byla řada z nich postavena jen tak pro parádu. Po husitské vlně se začaly přebudovávat hrady na renesanční a barokní zámky.
A tak řada dnešních historických objektů moc jako zámek nevypadá, ani vlastně jako hrad. Je to takový kočkopes. Jedním z takových objektů je třeba zámek ve Vimperku, původně středověká tvrz. Rovněž rodové sídlo krále Jiříka v moravském Kunštátu. Zde byl nynější zámek postaven na hradním půdorysu ze 13. století.
Ignorance a zub času
Velmi navštěvovaná Hluboká nad Vltavou. Turisté často jedou obdivovat renesanční zámek, ale jedná se o novogotiku.
Řada objektů se v Čechách paradoxně zachovala proto, že české země byly vždy jen minimálně dotčeny válečnými konflikty. To se netýkalo západní Evropy, kde byla řada historických objektů srovnána se zemí v rámci velkých revolucí nebo světových válek.
Zatímco český venkov a šlechtická sídla v českých zemích zůstala nedotčená, i když k objektům přistupovala s minimální mírou péče. Zub času a nedostatek péče vykonaly své dílo zkázy. A tak je zde sice velké množství takových objektů, ale většina z nich splňuje spíše kritéria chátrající barabizny a ne opravdového zámku.
Tak třeba dopadl zámek ve Lnářích, který byl dokonce za totality užíván jako hotel pro komunistické potentáty. Dnes je zpět ve vlastnictví některých původních členů majitelské rodiny. Nicméně, jeho stav neodpovídá prémiovým zámeckým standardům.
Pak zde máme poslední velkou ukázku hradu, nebo zámku, či měšťanského domu. To vše dohromady je smícháno v největším hradním komplexu na světě - Pražském hradě. Atraktivní letecký pohled na hradní komplex,hatí poměrně nevkusné míchání stavebních a uměleckých stylů uvnitř.
Každopádně, kdo má rád skanzeny a staré časy může se v Čechách a na Moravě nabažit toho svého.
Zdroje:
Franz Alexander Heber. České hrady, zámky a tvrze I.. 2024. Argo.
Vladimír Brych. 2012. České hrady a zámky. Ottovo nakladatelství.
