Článek
Každý nový stát či územní celek potřebuje mít svou obrannou složku. Museli ji mít i Češi.
Zázemí československé obrany: odkud se vzala obranná vojenská strategie
Češi si v obraně svého nového státu nedokázali poradit vlastními silami, tak se museli obrátit na podporu v zahraničí. Většina schopných důstojníků a činitelů armády působila před vznikem státu ve Francii. Významnou postavou byl Milan Rastislav Štefánik.
Oni by se tak na okraj - dokázali ubránit - pokud by dali prostor československým legionářům. Ty ale nová vláda zjevně ze strachu a nevděku raději odsunula na vedlejší kolej.
Maurice Pellé - náčelník československého Hlavního štábu branné moci (1919-1921)
Maurice César Joseph Pellé (1863-1924) byl francouzský divizní generál a diplomat, který sehrál zásadní roli v budování novodobé československé armády.
V hlavních momentech své kariéry působil v novodobém Československu, v čele francouzské vojenské mise, ale také jako první náčelník Hlavního štábu československé branné moci. Češi měli totiž dlouhou historickou tradici najímání cizinců na vojenské strategie. Tento stav trval již od časů renesance. Skutečně schopných vlastních vojenských velitelů měli totiž jako prstů na jedné ruce.
Byl to Pellé, který se zasadit o prosazení všeobecné branné povinnosti a zorganizoval novodobou českou armádu.
Odražení maďarského útoku
Tomáš G. Masaryk jej jmenoval vrchním velitelem armády již 4. června 1919. V té době maďarská komunistická armáda obsadila velkou část Slovenska a vyhlásila tam Slovenskou republiku rad.
Pellé začal tím, že upevnil řád v československém vojsku a přivedl s sebou schopné důstojníky přímo z Francie.
Mobilizoval české zálohy a podpořil slovenské dobrovolníky. Zorganizoval účinnou obranu a také protiútok u Rožňavy a Nových Zámků. Maďarská vojska se natrvalo stáhla.
Záchrana celistvosti Československa
Odražení maďarského útoku nebylo žádným symbolickým aktem. Zásadně přispělo k upevnění československé identity. Bez Pellého zásahu by Československo přišlo o značné slovenské území a nejspíš by se následně samo rozpadlo.
Díky úspěšné Pellého strategii došlo k tomu, že mocnosti jako Francie, Velká Británie a Itálie potvrdily československou životaschopnost a samostatnost. Ne, vznik nového státu v roce 1918 se opravdu nejevil jako trvalý akt, spíše jako experiment, kterému přihlížely velké mocnosti. A boj s Maďarskem byl první zásadní zkouškou.
Jako akt potvrzení československé samostatnosti byla v roce 1920 uzavřena Trianonská mírová smlouva, kterou Československo získalo trvalé mezinárodněprávní uznání svých jižních hranic.
Pellé také připravil armádu na další budoucí nepřátele zvenčí.
Bohužel Češi nedokázali tento potenciál plně využít. Těžko říci, co by se stalo, kdyby se svou vojenskou silou, obrannými valy a drilem odrazili Adolfa Hitlera.
Možná by světu ušetřili hrůzy druhé světové války a sobě čtyřicet let komunismu.
Díky generálovi Pellé ale mohlo Československo vůbec vzniknout v podobě, v jaké se objevilo na mapě novodobých dějin.
Zdroje:
Dagmar Hájková, Pavel Horák. Republika Československá 1918-1939. 2018. NLN.
Kolektiv. Dějiny Česka.2019. NLN.
Isabelle Sandiford-Pellé. Generál Pellé: obrázkový deník. 2010. Ministerstvo Obrany.
