Článek
Vinaři si stěžují, že když budou mít daň na tiché víno, zkrachují. A teď k tomu ještě mrazy. Myslím, že to není tak negativní, jak se zdá.
Nevím, jestli jste si toho všimli, ale víno je alkohol a tudíž droga. V minulosti se značně omezil prodej cigaret, především cenou a také nechvalnými kampaněmi na jejich zdravotní účinky.
Zdravotní účinky vína se často řeší, známo ale je, že pokud neškodí, tak při konzumaci v malém množství. Nedávno jsem procházela na internetu různé vinice a zjistila jsem, že jen v oblasti blízko kolem České republiky, kam patří také Rakousko, Slovinsko, Itálie, Německo a Francie jsou vinic tisíce. Vinná réva a její pěstování zabírá obrovskou plochu.
Ne, že by se jednalo o nějakou neekologickou záležitost, určitě je lepší, když jsou v krajině vinice, než když tam jsou betonové hangáry, které mají popohánět něčí pomýlenou představu o tom, jak má vypadat ekonomika. Ale množství vína, jaké se dnes vyrábí, je podle mého názoru nezdravě přehnané.
Podívejte se třeba do obchodů. Dříve nebylo víno tak levné. Dneska, když si počkáte na akci, seženete celkem dobře pitelné víno i za 60 nebo méně Kč.
Víno si občas dám. Říkám občas, tak třeba jednu dvě sklenky týdně maximálně. Říká se, že pro starší lidi nevadí jedna sklenka vína večer. Ale když se podívám na to, kolik vína se produkuje a prodává, hraničí to podle mého názoru s podporou alkoholové závislosti.
Vždyť tolik vína, kolik se produkuje, mohou zkonzumovat jen alkoholici. Nebo jsem se snad přepočítala?
Taková jižní Morava je pověstná nejen pěstováním, ale i produkcí vína. Lidé, kteří rádi víno nadměrně konzumují jsou podle mého názoru pod vlivem této rostlinné drogy a mají poněkud odchýlený pohled na svět. Mají často pocit, že vše na světě je takové slunné a krásné a kytičkově pohodičkové, no zkrátka takové, jak jsme na to zvyklí u jihomoraváků. Ale tyto rysy vykazují i lidé v jiných vinařských oblastech, třeba ve Francii. Bohužel spolu s tímto rysem se nese i rys poněkud pošramoceného charakteru, který považuje zlomyslnosti a apatii za všeobecnou normu, a jako součást vinného opojení s sebou nese vnímání okolního prostoru poněkud v mlze. Ignorace problémů s tím koresponduje a také potřeby řešit věci nejen za sebe, ale i pomáhat ostatním, takové věci, které se netýkají pouze výroby a konzumace vína a dovolenkového lenošení, jsou v ovíněných myslích poněkud zatlačeny do pozadí.
Domnívám se, že to je důsledek dlouhodobých účinků konzumace zkvašené révy a nejedná se zrovna o důsledky chvályhodné a dokonce žádoucí. Jsou spíše společensky degenerativního charakteru. Podobné rysy bychom našli už u starých Řeků a Římanů a přesahy jejich kultury do kultury naší nejsou vždy jenom pozitivní, často v podtextech nesou i nepříjemné prvky zaměřené na výše zmíněné degenerativní posuny v chápání světa. Podívejte se třeba jen na řecké báje, které pasou po vytváření zlých osudů všech zúčastněných, čímž hraničí s jakousi opileckou schizofrenií, nebo na římské strategie ovládání společnosti, které jsou se svou v právu utkvělou fikcí z velké části ovlivněné právě ožraleckou blažeností, která má zdánlivě vše vyřešené a ve všem jasno.
Že se vám to nezdá a nikdy jste o tom neslyšeli? Ale kdepak. Spíš jste na to už tak zvyklí, že vás ani nenapadlo se nad tím zamyslet, jako se ryba nezabývá vodou, ve které plave a často její existenci ani nevnímá.
Takže na víno pozor a nechlastat. Je to škodlivé pro vás i vaše okolí.
