Článek
Všimla jsem si, že jsou jisté oblasti, ve kterých mnozí z vás chybují a dělají základní přehmaty, které následně v jiných čtenářích vyvolávají otázky, co se to vlastně pisateli takových příspěvků stalo.
Vím, že mnozí z vás možná neumíte psát všemi deseti, někteří máte dotykový telefon a obrazovky s obrázkovými tlačítky jsou pro vás malé a nešikovné, nebo třeba neradi kontrolujete po sobě text, který píšete. Ráda bych vás ale upozornila na pár základních drobností, které je naprosto jednoduché si ohlídat, a když se je naučíte a dáte svému psaní jen o špetku větší pozornost, váš psaný projev vás hned posune na jinou úroveň a bude působit daleko lépe a kultivovaněji.
Uvedeme si několik příkladů nejčastějších chyb v psaném textu a také si ukážeme, jak je snadno napravit.
1. Tečka se píše hned za slovo. Pak je mezera a začíná další věta.
Toto je asi nejčastější chyba, se kterou je možné se setkat hned v několika diskusních příspěvcích z deseti. Ukážeme si příklad, takto je to špatně:
„To je ale hovadina .To může napsat jen idiot .Běž se klouzat nádhero .“
Vidíte, že věta je odtržená od své vlastní tečky. Tečka je znaménko, které v psaném textu symbolizuje konec věty a myšlenky, která větu sděluje. Proto tečku píšeme „přilepenou“ k větě, kterou zakončuje. Pak uděláme mezeru, a začínáme novou větu, novou myšlenku. Správně věta vypadá napsaná takto:
„To je ale hovadina. To může napsat jen idiot. Běž se klouzat, nádhero.“
Nyní vidíme, že tečky a mezery správně oddělují jednotlivé myšlenky a postřehy, které tak tvoří grafický celek rozdělený do jednotlivých stop. Tečka symbolizuje pokles hlasu v mluvě, mezera nádech. Příště už to jistě zvládnete správně.
2. Před čárkou není mezera
Obdobnou chybou je psát před čárkami mezery. To je velice častá chyba, která vytváří díry v psaném textu, které působí rušivě. Příklad chybného zápisu:
„Paní pisatelka , která se tu vytahuje ,ani neví , co píše.“
Správný zápis:
„Paní pisatelka, která se tu vytahuje, ani neví, co píše.“
3. Kontrola textu před odesláním
V psaných větách se často objevují chyby, které lze odstranit jednoduchým opakovaným přečtením textu před tím, než ho odešlete do diskuse. Jaké jsou to nejčastější chyby? Ve sděleních chybí písmena nebo slova, uprostřed slov jsou mezery, slova jsou v nesprávném tvaru, věty nejsou oddělené od sebe tečkou, věta nezačíná velkým písmenem, chybí diakritika. Není třeba hledět na každý detail, ale některé věci, jako například znění slova či věty, takovými chybami často změní svůj význam. Proto je dobré si příspěvek před odesláním ještě jednou přečíst a vychytat, co se dá. Příklad:
„Seš v ozrala ty plechovo, co sim yslís ?z e budm cis ttakovy slaniny ,měla bi sees dát višetřt ?“
Vidíte, taková škoda, stačilo by jedno zkouknutí takového diskusního příspěvku a trocha pozornosti jeho formě před odesláním a autor by mohl poslat perfektně upravenou větu:
„Seš vožralá, ty plechovko, co si myslíš, že budeme číst takový slátaniny? Měla by ses dát vyšetřit!“
Hned to vypadá daleko lépe a kultivovaněji.
4. Kreativita
Kreativita je základní kamenem úrazu pro nejednoho diskutéra. Jak říkával na střední náš starý profesor angličtiny, který strávil nemalou část života v Americe. Když přijdete pozdě, neotravujte mě s těmi nudnými výmluvami typu „Mi ujel autobus.“, „Sem zaspal.“ nebo „Byl jsem u doktora.“ Vymyslete si něco originálního. „Cestou do školy se nebe zatáhlo, přiletěl obrovský létající talíř a mimozemšťané mě unesli a nevím, jak dlouho mne drželi v takové skleněné nádobě.“ nebo „Byla u nás na návštěvě tetička, najednou po snídani dostala strašlivý záchvat a my jsme museli s celou rodinou na vyšetření, jestli jsme se neotrávili.“ nebo „Cestou do školy jsem se propadl do jakési díry a náhle jsem se ocitl ve středověku. Za pomoci rytíře Zvonimíra jsem se dokázal zmocnit klíče od stroje času a navrátit se zpět do školy, ale protože zařízení bylo poněkud porouchané, nedokázal jsem přesně nastavit čas doletu tak, abych stihl vyučování“ Dobře. A teď hezky přeložit do angličtiny. Nikdy nám nepsal poznámky, nepídil se po tom, kde jsme byli, ale vyžadoval kreativitu. S docházkou ani morálkou třídy nikdy neměl sebemenší problém.
Ukážeme si příklady příspěvků, které postrádají kreativitu, přitom je velký prostor, jak je vylepšit:
„Blábol…“
„Zdechni.“
„No a co?“
„Autor ani neví, co píše.“
No dobře, to jsou ale příspěvky bez kreativity, bez nápadu, bez invence. Dokonce si myslím, že ani pisateli se při jejich produkování neuleví, že si takříkajíc diskusi neužije. Diskuse na internetu pod články jsou jako fotbalový nebo hokejový zápas. A copak se v kotli křičí pořád dokola totéž? Ne, jednou se ryčí nadávky, pak se zvedají ruce, mává se vlajkami, nadává se se spoluúčastníky, dělá se vlna, skandují se hesla, posílají se hráči do různých míst…
Pokud máte problém s psaním kreativních příspěvků, pamatujte si tento postup. Jednak se podívejte, jak píší někteří vaši spoluobčané, mezi diskutéry bychom nalezli hned několik úrovní schopností a někteří jsou schopni již docela slušných kreativních způsobů jak správně diskutovat. Není jich mnoho, ale když se porozhlédnete, jistě se inspirujete.
Dejte si závazek, že budete urážet alespoň ve třech nebo čtyřech větách, z nichž:
- první věta urazí pisatele
- druhá věta sdělí, proč se vám pisatel a jeho výtvor nelíbí
- pisatele zesměšníte
- uvedete, v čem jste lepší a co byste udělali levou zadní lépe
Ukážeme si příklad:
„To je ale blábol. S takovou snůškou nesmyslů by pisatel neudělal zkoušky ani na základku, Ivan Hrozný přece nebyl vládce Ruska, ale Polska, nemám rád lidi, kteří píšou něco, o čem neví základní fakta. Pisatel zjevně ve škole prospal vyučování, nebo tuhle slátaninu nechal vyrobit umělou inteligencí. To já kdybych to psal, podíval bych se aspoň do slovníku, nebo si to našel na internetu, a přidal svoje zážitky z cest.“
Nebo jiný příklad:
„Pisatel je naprostý diletant. Evidentně na Novém Zélandu nikdy nebyl, protože kdo tam byl, tak ví, že se tam opravdu chodí nohama vzhůru. Než začnete znova psát cestovatelské výpotky, podívejte se alespoň na mapu světa. To já, když jsem byl v Horní Dolní, napsala jsem z toho tak skvělou recenzi, že mi to uveřejnili i v Kocourkovském věstníku.“
Kreativitou nešetřete, vaše diskusní příspěvky se čtou často více než samotné články, tak ať si neuříznete ostudu, stačí se jen trochu uvolnit.
Vidíte, že vylepšit vlastní projev na diskusních fórech není tak složité, jak si možná myslíte. Budu ráda, pokud vám k tomu tento můj malý návod bude alespoň trochu užitečný.
P.S.: Pravopisné i věcné chyby v tomto článku jsou záměrné, neboť jsem se chtěla co nejvíce přiblížit realitě pisatelů diskusních příspěvků.
Využijte prosím prostor pod článkem a hned si vyzkoušejte diskusní příspěvek buď podle mého návodu nebo ho ještě vylepšíte oproti tomu, jak obvykle příspěvky píšete. Uděláme si možná pak takovou malou soutěž a vybereme nejlepší diskutující. Ale i když nejste právě prvoligový diskutér, vyzkoušejte si svoje schopnosti vylepšit, uděláte tím radost přinejmenším sobě. A od toho tu jsme.
