Článek
Na první pohled to vypadalo jako kompromisní vítězství: Spojené státy a Čína se v Ženevě dohodly na zmírnění vzájemných cel. Ale pod povrchem se odehrává mnohem zásadnější změna. Americká vláda už nevidí cla jen jako nástroj tlaku, ale jako trvalý zdroj příjmů, který může pomoci financovat daňové škrty a stabilizovat státní finance. A co víc – trhy na to reagují nadšeně.
Od obchodní války k daňovému nástroji
Podle nového ujednání Spojené státy sníží své reciproční clo z 34 % na 10 % – na dobu 90 dní. To platí nejen pro Čínu, ale i pro další země, které byly dříve postiženy vysokými cly, například státy jihovýchodní Asie. Základní 10% clo je však nedotknutelné. Nezískala výjimku ani Velká Británie, což ukazuje, že administrativa Donalda Trumpa bere nový přístup vážně a systémově.
Amerika nyní vysílá světu jednoduchý vzkaz: „Musíme generovat příjmy. Jsme téměř v bankrotu.“ Prezident Trump otevřeně říká, že tarify jsou novým nástrojem pro zajištění fiskální stability a zároveň slouží k ochraně domácího průmyslu. A trhy to kupodivu přijaly s nadšením – S&P 500, Dow Jones i Nasdaq v pondělí vystřelily o více než 3 % nahoru.
Konec éry bezcelního globalismu
Čína dříve čelila souhrnným clům až 145 % – započítávala se totiž nejen základní 25% sazba, ale také dalších 20 % za roli v fentanylové krizi, a k tomu 34 % v rámci recipročních opatření. Když Trump pohrozil, že každé čínské protiopatření vyrovná vlastním, došlo na ostrou eskalaci. Teď se sice část těchto tarifů ruší, ale nový normál je stále výrazně výš než před rokem 2018.
Genevská dohoda znovu otevírá konzultační mechanismus mezi USA a Čínou – něco, co jsme tu měli už za prezidentů Bushe a Obamy. Výsledky těchto snah ale byly diskutabilní. Obchodní deficit USA s Čínou dosáhl v roce 2018 rekordních 418 miliard dolarů, což je téměř dvojnásobek oproti roku 2006. Plány na přechod Číny k modelu s větší ochranou duševního vlastnictví a otevřenějším trhem se nikdy nenaplnily.
To vše vede k závěru, že éra západní globalizace vedené Čínou je u konce. Spojené státy se nevrátí k nízkým clům z předchozích dekád. Nový kurz je jasný – ochranářský, fiskálně motivovaný a dlouhodobý.
Trhy oslavují stabilní cla jako vítězství
Zásadní změnou je přijetí 10% cla jako permanentního zdroje příjmů, nikoli jako výjimečného opatření. Během pondělní tiskové konference to potvrdili jak ministr financí Scott Bessent, tak obchodní zástupce Jamieson Greer. Bessent uvedl, že Číně sdělil, že „fiskální situace USA je neudržitelná“ – a právě to je důvod, proč se clo stává strukturální součástí americké ekonomiky.
Zatímco export tvoří jen 11 % amerického HDP, v Německu je to přes 43 %. Spojené státy se tak stále více obracejí k vnitřnímu trhu a chtějí omezit outsourcing výrobních kapacit – právě tarify mají donutit firmy, aby zůstávaly doma.
Pro Čínu, která čelí odlivu výroby do jihovýchodní Asie a Mexika, je jednoduché americké poselství přijatelnější než úplný bojkot. Pokud má tarif 10 % a zároveň existuje možnost dalšího vyjednávání, může to být považováno za kompromis. Číně takový vývoj vyhovuje více, než se může na první pohled zdát.
Závěr je jasný: tarify nejsou jen přechodný nástroj obchodního nátlaku. Jsou novou daní, která má stabilizovat rozpočet, chránit domácí výrobu a přesměrovat investice zpět do USA. A investoři? Ti novou realitu přijali s nadšením. Pokud bude Trumpova strategie fungovat, může změnit způsob, jakým celý svět vnímá cla – z problému na řešení.
