Hlavní obsah
Názory a úvahy

Pěstouni si prý berou děti kvůli penězům. Jako metaři by si vydělali mnohem víc

Foto: Mezi Dveřmi (Vlastní dílo)

Peníze

Pro peníze, nebo za peníze? Vypadá to jako slovíčkaření, ale opak je pravdou. Pěstouni sice dostávají za svoji obětavou práci peníze, ale pěstounství se pro peníze skutečně dělat nedá.

Článek

Často se v různých diskuzích setkávám s názory, že pěstouni se o ohrožené děti starají pro peníze. Protože sám se o jedno takové dítko starám, vím moc dobře, jak to s těmi penězi je. Ano, na první pohled to může znít jako snadná rovnice: stát platí odměnu, pěstoun má příjem, a tak je motivace jasná. Jenže realita je mnohem složitější a čísla mluví sama za sebe. Podobné komentáře tak považuji za projev flagrantní neznalosti problematiky pěstounské péče, někdy bohužel ještě s nulovou empatií a určitou mírou závisti.

Pro vysvětlení není potřeba zacházet do přílišných detailů. Postačí, nebo by měla postačit, jednoduchá matematika a pár čísel. Podle aktuálně platné legislativy se odměna dlouhodobého pěstouna odvíjí od minimální mzdy. V roce 2025 je minimální mzda stanovena na 20 800 Kč měsíčně (finance.cz, rodinnasit.cz). Tuto částku pěstoun dostane při péči o jedno dítě. Pokud jde o dítě se zdravotním postižením (stupeň II–IV závislosti), odměna se zdvojnásobuje na 41 600 Kč.

Pro někoho to může vypadat jako zajímavá suma. Jenže když tuto částku přepočteme na hodinovou sazbu, rozdíl oproti běžnému zaměstnání je více než zřejmý. Běžný zaměstnanec pracuje přibližně 160 hodin měsíčně – tedy 8 hodin denně, 5 dní v týdnu. Pěstoun se však stará o dítě nepřetržitě, 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, což je zhruba 720 hodin měsíčně.

Navíc pěstounství není jen „hlídání sousedových dětí“. Mnohdy jde o nepřetržitou péči, která kombinuje roli rodiče, pedagoga, terapeuta a někdy i zdravotníka. Pěstouni doprovázejí děti k lékařům, spolupracují s OSPODem, doprovodnými organizacemi, řeší školní problémy a hlavně – pomáhají dětem zvládat často velmi těžké životní zkušenosti a ranná traumata. To vše bez možnosti „vypnout“ po osmi hodinách.

A teď tedy chvilku počítejme:

Při péči o „běžné“ dítě činí odměna pěstouna přibližně 28,9 Kč za hodinu, u dítěte s vysokou mírou závislosti je to zhruba 57,8 Kč za hodinu.

Opravdu si ve světle této jednoduché matematiky může někdo myslet, že pěstounství je „zlatý důl“? Pro srovnání – nekvalifikovaná práce v maloobchodě nebo úklidových službách se dnes často pohybuje kolem 150–200 Kč za hodinu. Finančně by si tedy pěstoun více vydělal i jako brigádník v supermarketu.

Ano, pěstouni dostávají odměnu. Ale rozhodně to není práce, kterou by si někdo volil jen kvůli výplatní pásce. Ti, kdo se pro ni rozhodnou, to dělají především pro děti – pro jejich šanci na bezpečný domov, lásku a normální dětství. Peníze jim mají zajistit základní jistotu, aby se mohli naplno věnovat své péči. Ano, dělají to za peníze, ale rozhodně ne pro peníze.

Ve světle těchto faktů se jednoduché tvrzení „kvůli penězům“ rozpadá. Pěstounství je služba srdcem i hlavou, a přestože se za ni platí, skutečnou odměnou jsou chvíle, kdy dítě ví, že má rodinu, do které patří, někoho, komu může věřit a kdo se o něj postará a poskytne mu útočiště před světem, který k těmto dětem byl mnohdy skutečně hodně ošklivý.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz