Článek
Vlasta znala jeho rodinu odjakživa. S jeho babičkou se přátelí mnoho let a její dceru, mladou maminku, vídala od malička. Nikdy by ji nenapadlo, že se jednou právě kolem ní roztočí tak těžký příběh. Celý ho odvyprávěla v podcastu Mezi Dveřmi a je to příběh opravdu silné ženy s touhou pomoci, ať to stojí co to stojí.
Když se dítě narodilo, měla jeho matka za sebou už několik neúspěšných pokusů o léčení z drogové závislosti. Naděje, že se její život změní, trvala jen krátce. Přesto se snažila vypadat, že všechno zvládne – a úřady jí to umožnily. „Od porodu byla sice pod dohledem, ale když má dítě co jíst a kde spát, zákon to prostě neřeší,“ říká pěstounka Vlasta.
Všechno prasklo až ve chvíli, kdy se mladá žena nastěhovala se synem ke svému do drogové varny. Tam už zasáhl OSPOD. „Byl to biologický otec, kdo spustil poplach. Zjistil, kde jsou, a šel to nahlásit. Paradoxně tím tomu dítěti zachránil život,“ přibližuje celou situaci Vlasta.
Chlapeček se k ní dostal, když mu bylo necelý rok. Byl vyplašený, nevyrovnaný, ale jinak zdravý. Vlasta ho měla u sebe čtyři dny. Stačilo to. „Bylo mi jasné, že ho chci u sebe napořád. Ale úřady mi řekly, že to nejde. Musel nejdřív k přechodným pěstounům,“ říká Vlasta, která ihned začala pracovat na tom, aby měla chlapce co nejdříve u sebe.
Trvalo ale dlouhých osm měsíců, než se všechno vyřídilo – papíry, školení, posudky. Mezitím skončila chlapcova matka ve vězení. Nedodržela podmínku, na kterou byla už dřív odsouzená. „Bylo to náročné období. Nevěděla jsem, jak to dopadne. Ale věřila jsem, že ho dostanu zpátky,“ říká Vlasta.
Napětí a urážky
Když se matka dozvěděla, že Vlasta požádala o svěření dítěte do pěstounské péče, zareagovala vztekem. „Psala mi nadávky, vyhrožovala, osočovala mě, že jí chci dítě ukrást. Přitom jsem ji znala od malička,“ říká Vlasta. Vztah, který kdysi býval blízký, se úplně rozpadl. „Měla pocit, že jí všichni ubližujeme. Že jsme se proti ní spikli. Dnes už to vidím jinak – ona prostě uvízla někde ve čtrnácti letech, kdy začala brát. Tam se její život zastavil.“
Den před Štědrým dnem
Když konečně přišlo rozhodnutí soudu, bylo 23. prosince. Den před Štědrým dnem. „Byl to ten nejhezčí dárek, jaký jsem kdy dostala,“ říká Vlasta s úsměvem.
Chlapec se k ní vrátil – tentokrát už natrvalo. Od té doby má domov, jistotu a klid.„Bylo to těžké. Ale stálo to za to. A kdybych to měla udělat znovu, udělám to,“ dodává tiše.
Příběh Vlasty ukazuje, že i tam, kde už se zdá všechno ztracené, se může najít člověk, který to nevzdá. Díky ní má dnes malý kluk šanci na normální život – a domov, který mu nikdo nevezme. Poslechněte si její příběh, a když to tak budete cítit, pošlete jí milý vzkaz. Zaslouží si to.
