Článek
Napsala mi pěstounka z Moravy a svěřila se se svým příběhem. Podle jejích slov není ze strany státu vynakládána veškerá snaha k tomu, aby jedinou starostí pěstounů byla péče o svěřené dítě. V jejím případě se prý ještě musí věnovat urgencím o úhradu některých dávek.
Malý Tomáš (jméno chlapečka i pěstounky jsem změnil) se narodil před šesti měsíci rodičům, kteří jsou oba již několik let drogově závislí. Novorozenec byl pochopitelně rodičům sociální péčí odebrán a na starost ho dostala pěstounka Markéta. Nebylo to samozřejmě jen tak. Markéta musela projít náročnou prověrkou ze strany státu. Musela umožnit pracovnicím sociální péče vstup do svého bytu, aby viděli, kde bude malý Tomášek bydlet, musela prokázat svoje finanční zázemí, byla „testována“ jak umí pochovat, nakrmit, nebo třeba přebalovat novorozence, součástí přípravy bylo i psychologické vyšetření.
„Chtěli jsme s manželem pomoci. Sami už máme šestnáctiletou dceru, další vlastní dítě už mít nemůžeme, tak jsme se přihlásili do pěstounského programu. Finančně to je ale dost náročné,“ popisuje Markéta důvody, proč se do pěstounského programu přihlásili. „Stát by měl do jednoho měsíce začít vyplácet dávky, tedy mateřskou, resp. rodičovskou. Také jsme měli při převzetí Tomáška dostat jednorázový příspěvek 10 tisíc korun, ale je to již více než tři měsíce a zatím nepřišla ani koruna“, píše Markéta, která podle svých slov utratila za dětskou výbavu již více než 50 tisíc korun. „Současná Fialova vláda na nás opravdu kašle“, doplňuje Markéta.
„Koupili jsme kočárek, sedačku do auta, dětskou postýlku, nějaké oblečení, pleny, hygienické potřeby, vaničku, monitor dechu a další drobnosti a z účtu bylo hned 50 tisíc korun pryč“. Podle Markéty začíná být péče o Tomáška finančně náročná. „Samozřejmě, že péče o dítě něco stojí, a počítáme s tím, ale ve svých úvahách jsme se zákonnou pomocí od státu počítali v termínech, ve kterých měla přijít. Určitě to jednou dostaneme, ale to zpoždění nám udělalo trochu čáru přes rozpočet,“ píše Markéta, která s manželem splácí hypotéku na byt a pochopitelně se jí dotýkají i zvýšené ceny energií, pohonných hmot, potravin a dalšího zboží a služeb.
„Na sociálce nám řekli, že nás chápou, ale že mají málo pracovníků. Někteří žadatelé prý čekají i déle než šest měsíců“, popisuje Markéta situaci s výplatou dávek. „Jenže proč by mě mělo zajímat, že má stát málo úředníků? Já musím daně a sociální pojištění zaplatit na den přesně, jinak mi hrozí vysoké penále. A co hrozí státu? Nic. Odnese to to malé dítě. Kdo má dítě tak ví, že dětská výživa, nebo třeba plenky, jsou docela nákladné položky“, uzavírá Markéta.
Z rozhovorů s pěstouny, a nakonec i ze své vlastní zkušenosti vím, že občas k nějakým drobným zpožděním dochází. U nás to byly na začátku cca dva měsíce, pak bylo vše v pořádku. Tak snad se to i u Markéty také brzo urovná. Máte se zpožděním plateb nějaké zkušenosti? Je to výjimka, nebo se to skutečně děje?
