Článek
Před jedenácti lety jsem si koupil rodinný vůz typu MPV a věřil, že si po deseti letech půjdu ten samý koupit znovu. Mezi tím přišlo elektro šílenství a měl jsem po legraci. Můj oblíbený model se začal prodávat jen na baterku. Pardon, ale se zimním dojezdem sotva z Prahy do Brna a za milión, to si může koupit jen bruselský politik.
Podobně nejspíš nepřemýšlím sám, neboť prodej daného modelu se snížil o 90%. Přišlo očekávané vyhození všech odpovědných manažerů a obchodní klička, která na český trh opět vrátila i vozidla pro normálního člověka. Tedy s motorem a ne jen baterkou. I přes vyšší cenu jsem neváhal a na podzim loňského roku vůz objednal.
Co můžeš, to si, milý zákazníku, na novém autě zaplať
Tak se stalo, že jsem po jedenácti letech vyrazil do autosalonu pro nový vůz. Přesněji by se mělo říci, pro nové holoauto. V nadsázce jsem si kontroloval, jestli má tento stroj vůbec volant a tak všelijak, protože co v něm být nemusí, to v něm také není. Je to až absurdní poslouchání, když se vám prodejce snaží vysvětlit, proč už v autě vlastně nic není.
Abych to shrnul, v onom stroji totiž nejsou například gumové koberečky. A také tam není hever a ani dojezdové kolo či plnohodnotná rezerva. Přičemž výlisek pod kufrem na ono kolo, které se dříve k vozu běžně dodávalo, tam zůstal. A nejsou tam už ani náhradní žárovky, protože přece nejsou součástí povinné výbavy, takže tam být nemusí.
Aby se splnila emisní norma…
A není tam ani opravná sada na pneumatiku, což je pro prodejce v mém případě také nová zpráva. Dlouho hledá ve všech přihrádkách a nakonec zasedne k počítači aby se vrátil z informací, že už před řadou měsíců přišla informace od obchodního zastoupení, že už ani tato věc tam vlastně není. „Každý má přece u pojistky asistenci, tak si na opravu kola zavolá,“ dostalo se mi odpovědi.
Za vším je prý emisní norma, u našeho vozu je to konkrétně Euro 6. „Oni potřebují, ,aby to auto bylo co nejlehčí, jinak to neprojde těmi emisními testy,“ dozvěděl jsem se. Což to bych asi i chápal, ale proč se tam pak ony užitečné doplňky nedodají, to už mi nikdo nevysvětloval, ale ani nemusel.
Někde to jde, o pár metrů vedle nikoli…
Je to totiž jasné. Když prodáte zákazníkovi holovůz, on si to všechno ostatní, co k provozu auta potřebuje, prostě zaplatí. Takže kromě kvalitnějšího metalického laku a přípravy na tažné zařízení, si zaplatíte také sadu zimních pneumatik, koberečky, žárovky i povinnou výbavu. Tedy tu ne, na můj dotaz se našla, takže alespoň ten trojúhelník a lékárničku s nezbytným obsahem jsem dostal. Ale bylo to o fous, kdybych se nezeptal.
Jenže ono to asi nebude celé tou emisní normou. Když jsem před pár měsíci obnovoval i druhý vůz v rodině, šáhnul jsem po autosalonu sice ve stejném městě, ale zato jiné značky. A světe div se, co u evropského automobilu nejde, to je u asijského výrobce standard bez příplatku. Takže kdo ví, jestli tohle není náhodou poslední auto vyráběné evropskou firmou, které se v naší rodině objevilo.
Jednou poslední kapka evropského automobilismu přeteče
To máte tak, když je korejská konkurence levnější, kvalitnější a s mnohem lepšími službami kolem prodeje. O tom zase jindy.
