Článek
Nemilé výsledky pěti minut počítání na mě vyskočily v polovině letošního ledna, kdy jsem obdržel od své penzijní společnosti výpis z účtu penzijního spoření za rok 2023. Když jsem spočítal poplatky stržené penzijní společností za poslední čtyři roky a porovnal je s vyplaceným státním příspěvkem vyšla mi ztráta. Jinými slovy, vše co mi stát poslal na penzi, sebrala penzijní společnost. A ani to nestačilo.
V lednu zaplavila finanční sektor lavina zpráv o ohromném úspěchu penzijních společností. Všichni se radují, že zhodnocení dynamických fondů přesáhlo inflaci. O tom, že čím větší zhodnocení, tím větší poplatek penzijní společnosti, vlastně za nic, se nějak tradičně nemluví. Průšvih nastává, že si k výpisům sednete s kalkulačkou.
Penzijní poplatek 1 % + 15 % každý rok
Do prosince 2023 jsem přispíval měsíčně 1000 korun, stát mi posílá dalších 230. K tomu mi přispívá zaměstnavatel další částkou. Od letošního roku jsem navýšil svou úložku na 1700, abych dosáhl na vyšší státní příspěvek od letošního léta. Vedle toho další peníze na penzi investuji na finančních trzích mimo klasické penzijní společnosti nebo podílové fondy.
K současné penzijní společnosti jsem přešel od 1.8.2020 a mám tedy k dispozici roční výpisy za toto období. Disponuji i ceníkem poplatků, který říká, že si penzijní společnost strhne ročně 1 % za obhospodařování majetku a 15 % za zhodnocení majetku. Člověk to při sjednání příliš neřeší, když ale potřebuje opravdu šetřit, tak se nestačí divit, jakou službu náš stát schvaluje a podporuje ze státního rozpočtu.
Štěstí, že se penzijním fondům v minulých letech tolik nedařilo
Od srpna 2020 do prosince 2024 jsem od státu na státním měsíčním příspěvku 230 korun získal celkem 9430,- Kč. Ve stejném období si každý rok penzijní společnost strhla své dva provozní poplatky v celkové výši 10 600,- Kč. Za čtyři roky jsem tak přišel o všechny státem přiznané příspěvky a navíc o dalších 1170,- Kč.
V principu mohu hovořit o paradoxním štěstí, že poplatek za zhodnocení nebyl ještě tak vysoký. Díky událostem v posledních letech se totiž fondům na trzích příliš nedařilo a zatímco rok 2023 skončil v hezkých kladných číslech, předchozí roky tak veselé nebyly. Pokud by v celém období skončily fondy ve výrazném plusu, byl by tento poplatek ještě výrazně vyšší.
Za co vlastně penzijní společnosti platím?
Je také velmi zajímavé zamyšlení nad otázkou, kolik nákladů se správou mého účtu vlastně penzijní společnost má. Při sjednání jistě ano, při ukončení také. Drobné minimální náklady mohou vzniknout také při změně investiční strategie, ovšem druhou a každou další v roce má penzijní společnost zpoplatněna samostatně.
V průběhu let však nikdo s účtem nic dělat nemusí, vše dnes funguje elektronicky, vlastně bezobslužně. Takže další záhada, za co to vlastně člověk ty tisíce každý rok platí. Platí také, že penzijní společnost nemá žádné náklady s provozem poboček, neboť zcela využívá pobočkové sítě své kmenové pojišťovny.
Penzijní versus investiční společnosti
V tuto chvíli nemám k dispozici objektivní porovnání poplatkové náročnosti mezi mým a ostatními penzijními fondy. Domnívám se však, že obchodní politika těchto subjektů bude velmi podobná. V naprostém kontrastu k těmto poplatkům je nově zřizovaný Dlouhodobý investiční produkt (DIP), který mohou investiční společnosti nabízet od ledna 2024.
Má investiční společnost mi již nabídla za vedení tohoto produktu poplatek 0,5% ročně. Mohu si odečíst z daní stejnou částku jako na penzijním spoření, současně mi může přispívat stejně i zaměstnavatel.
Na první pohled je tak zřejmé, že ve chvíli, kdy se zaměstnavatelé rozkoukají a začnou přispívat na DIP, přestane být penzijní spoření vhodnou volbou pro dlouhodobé spoření prostředků na penzi. Navíc, při investici vím přesně, do čeho jsou mé peníze investovány, což u fondů penzijních společností neplatí.
Takže hurá k lepším zítřkům?
