Ze dne na den mínus 30 stupňů. Jaký byl Nový rok 1979 v Československu?

Extrémní jevy, nebo chceme-li výkyvy počasí doprovází lidstvo od nepaměti. V České kotlině jsme upadli v iluzi, že se nás to netýká. Globální změna na planetě však nemile ovlivňuje i počasí v České republice. V části Středočeského kraje jsme takový „drobný“ výkyv zažili před Štědrým dnem, kdy večer 23. 12. přišla sněhová bouře, která způsobila silnou sněhovou nadílku, nesjízdné silnice, masivní pády stromů, výpadky elektrické energie, často na patnáct i více hodin.

Oproti tomu v noci na Štědrý den přišla radikální změna, prudké oteplení a dlouho trvající masivní deště, které s tajícím sněhem v řádu hodin způsobily povodně. Na řadě míst se voda neudržela v korytech řek a potoků, už tak podmáčené stromy začaly padat v nové vlně. Samotný výkyv počasí trval cca 24 hodin. Lokální problémy s velkou vodou pak několik dní. Nic to však nebylo proti dramatickému výkyvu počasí, které Československo zažilo na přelomu let 1978 a 1979.

Na přelomu let 1978 až 1979 zažila naše země extrémní jev, který u nás doposud nebyl překonán. Před 45 lety zažili obyvatelé Československa bezprecedentní ochlazení, které na měsíc vyřadilo zemi z provozu. Oné silvestrovské noci, během několika málo hodin, klesla teplota z dnešních přijatelných deseti stupňů nad nulou na mínus patnáct, v horských oblastech ještě hlouběji.

Stalo se tak poté, co k nám přes Krušné hory přišla extrémně studená fronta ledového vzduchu. Souvisela s meteorologickou anomálií, která již několik dnů způsobovala v Evropě extrémní výkyvy teplot. Nad kontinentem se potkával teplý vzduch proudící z Atlantiku se studeným severním arktickým vzduchem. Pro představu. Pár dní před zásahem Československa dosahovaly teploty ve Švédsku pro nás těžko uchopitelných mínus 47 stupňů, zatímco v České kotlině panovaly příjemné teploty kolem deseti stupňů nad nulou. Studená fronta přinesla do Evropy masivní sněžení.

Výkyvy teplot v různých výškách způsobovaly déšť při nízkých teplotách, tvorbu ledovky, ochromující dopravu. Změny tlaku vedly k prudkému větru, rozbouřilo se Baltské moře, velké vlny zaplavily pobřežní oblasti. Ledový vzduch však způsobil zamrzání moře, které ochromilo trajektovou dopravu mezi ostrovy u pobřeží. Řada lidí zůstala po silvestrovských oslavách odříznuta na ostrovech, na pevnině husté sněžení způsobovalo závěje.

V noci na rok 1979 se přesunula mrazová vlna do Československa, v Praze byl pokles teplot o 31 stupňů. Déšť rychle přešel do sněžení, mokré povrchy bleskově namrzly. Přidal se silný vítr, na severu země způsobil rozsáhlé poškození lesů. Extrémní mrazy panovaly v Československu až do šestého ledna.

V roce 1979 byla většina produkce elektřiny závislá na tepelných elektrárnách. Zamrzlo uhlí ve skladech u elektráren i již naložené ve vagónech. Pod ledem se ocitla také labská vodní cesta, jedna z hlavních dopravních tepen pro uhlí tehdejší doby. Přívaly sněhu zastavily dopravu a ochromily města. Nastala extrémní energetická krize, vyhlášeny byly uhelné prázdniny, země byla ochromena.

Československo roku 1979 krizi ustálo, nebylo v té době tak zásadně závislé na elektrické energii, což platilo zejména pro vždy více soběstačný a samostatný venkov. Jaká je však situace dnes? Zvládneme výpadek proudu na jeden týden?

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Uheln%C3%A9_pr%C3%A1zdniny_1979