Dvacátý sedmý díl seriálu o Václavovi. Lázně - které, kdy a proč.

Lázně Vašíkovi doporučil jeho rehabilitační lékař zhruba v jednom roce. V té době jsem si to neuměla vůbec představit. Vašík byl věčně hospitalizovaný. Nesnášel jízdu autem, změna prostředí mu dělala problémy. Vše bylo hektické, plné zmatku a nejistoty. Jet na čtyři týdny do lázní bych prostě nezvládla. A Vašík taky ne.

Pan doktor byl vytrvalý. Při každé návštěvě mi lázně doporučoval. A já si pomalu začala zjišťovat informace, co vlastně obnáší jet do lázní. Vždy se jede na 28 dnů. To, do kterých lázní pojedeme si můžeme vybrat sami. Nám byly i kvůli dojezdové vzdálenosti doporučovány lázně v Teplicích nebo Jánské lázně. Ani jedny mi nepřišly pro Vašíka vhodné. Nemohu však hodnotit, protože jsem tam nebyla.

Naštěstí jsme navštěvovali hodně fyzioterapeutů, a tak jsem se poptala. Známá byla na praxi v klimkovických lázních a moc si jí tam z pohledu mladé ergoterapeutky líbilo. Pochvalovala si vybavení vhodné i pro nejmenší děti, dostatek kvalifikovaného personálu a vstřícný přístup.

Na různých facebookových skupinách jsem si zjišťovala, jak to vidí ostatní maminky, které již lázně se svými dětmi absolvovaly. Pár z nich jsem napsala, zavolala i přímo do lázní, poslala jím e-mailem dotazy a rozhodla se, že tohle je pro nás to pravé. A proč jsem na lázně změnila názor? Protože se změnil Vašík. Vyrostl, uklidnil se, začal být zvídavý. Náš dům mu už nestačil, chtěl nové podněty a stimuly.

Nevěděla jsem, zda celý pobyt zvládne. A zda to zvládnu já. Měla jsem strašný strach, že to tam bude chodit jako v nemocnici – žádná svoboda, pevný režim bez ohledu na potřeby dítěte, strašné jídlo, neustálý dohled. Naštěstí to tak nebylo. Ptala jsem se různých Vašíkových doktorů a terapeutů na jejich názor, zda je pro Vašíka vhodné jet do lázní. Nikdo mi nezaručil, jak a zda to zvládne.

Moc se mi líbil názor Vašíkovy ergoterapeutky, která mi řekla, že do lázní, pokud je máme indikované, máme jet tehdy, když se na to maminka cítí. A já už opravdu potřebovala změnu. Co se Vašík narodil, neměla jsem ani den volna. Zoufale jsem potřebovala dovolenou. To však nebylo reálné. Bylo ale možné změnit prostředí. A tak jsme šli do toho.

Když už jsme věděli kam, stačilo si nechat od rehabilitačního lékaře napsat doporučení, posléze poprosit pediatra o vyplnění formulářů, které jsou přímo na stránkách lázní a pak čekat na schválení pojišťovnou a na následný volný termín v lázních. Měli jsme štěstí, vše šlo hladce a my vyrazili už za tři měsíce.

Byla jsem netrpělivá, a tak jsem občas do lázní zavolala, zda už mají od pojišťovny vše potřebné a zda se jim neuvolnil termín. Termín nástupu jsme tak věděli dostatečně dopředu – cca 3 týdny. Zhruba týden před nástupem nám ještě poštou přišly z lázní formuláře, které jsme doma vyplnila a při příjezdu odevzdala. Také byl přiložen seznam věcí, které si s sebou máme vzít a obecné informace o lázních.

Zpětně hodnotím mé rozhodnutí počkat, až se na ti budeme oba cítit za velmi prospěšné. Vašíka opravdu nejde do ničeho tlačit. Všechno má svůj čas. Lázně absolvoval celé, ve zdraví a s chutí. Moc nám pomohly a odstartovaly maraton cvičení a rehabilitací, který se točí i po roce.

Díky lázním jsme přestavěli půlku domu, přidali spoustu herních a stimulačních prvků. Rozhodli se rekonstruovat bazén, pořídit voní postel, vybavit snoezelen. Požádali jsme o asistenčního psa, začali docházet na hipoterapii a do ASTRA kliniky a postupně přidávali další terapie. Lázně nás nastartovaly a ukázaly, že Vašíkovy potřeby se neustále mění. Tak teď jedeme na plné pecky.

Další informace najdete na Václavově stránkách: www.provaclava.cz; facebooku: proVáclava; nebo na instagramu: prováclava01. Podpořit jej můžete na jeho transparentním účtu 5484018073/0800.