Článek
Katie Beers se narodila 30. prosince 1982 v New Yorku. Žila pouze se svou matkou a nevlastním bratrem v malém rodinném domu na předměstí Bay Shore. Svého biologického otce nikdy nepoznala, proto ostatním mužům slepě důvěřovala. Jak sama jednou přiznala, zřejmě hledala někoho, kdo by jí otce mohl plnohodnotně nahradit. Když její matka chodila do práce, dávala svou dceru na hlídání ke své kmotře Lindě. Ta se však o děti nestarala a jediné, proč je u sebe měla, byla finanční hotovost, kterou za péči dostávala.
Již v dětství byla Katie zneužívána, a to ze strany svého kmotra. Protože mu věřila a byla malá, myslela si, že je to naprosto v pořádku a nikomu o tom nikdy neřekla. Kmotr se však přátelil s jistým rodinným přítelem Johnem Espositem. Ten si s Katie velmi dobře rozuměl a vždy jí dával krásné dárky. Dostávala panenky, plyšové hračky, bonbony, a to se tehdy malé a naivní dívce líbilo a začala mu věřit. Jenže on se s Katie nebavil proto, že by jí měl rád, ale protože měl nekalé úmysly.
V 9 letech byla unesena a zavřena do podzemního bunkru
Když se rodina připravovala na její desáté narozeniny, stalo se drama. Katie byla dva dny před narozeninami unesena. Rodinný přítel Esposito se totiž nabídl, že ji vezme na narozeninový výlet, během kterého si bude moct koupit náušnice, které se jí budou líbit. Jenže do obchodu s dívenkou nikdy nedojel a místo toho jeli do domu jeho kamaráda. Tam si mohla zahrát novou videohru, která se jí líbila. Když byla dívka unavená, slíbil jí, že si může jít vybrat šaty, které se jí budou líbit. Nalákal ji k sobě do ložnice, kde ji přinutil, aby vešla do bunkru, který byl schovaný za šatní skříní.
Za betonovými dveřmi však byla ukryta temná místnost, ve které byla pouze malá televize a záchod. Postel se do tohoto prostoru nevešla, takže Katie dostala jen malou matraci a polštář. Nakonec malou dívku přinutil, aby namluvila vzkaz své rodině, kde měla říct, že byla unesena. „Teto Lindo, unesl mě muž a má nůž. Ach ne, právě teď přichází.“ Tím si její únosce myslel, že od sebe odláká veškerou pozornost, což se mu také na čas skutečně podařilo. Vše měl dobře promyšleno a krátce poté, co dívku unesl, odjel do místního zábavního parku, kde najednou začal hystericky křičet, že se mu malá Katie ztratila. Tím přivedl policii na stopu únosu.
Na věznitele tlačila otázkami, ten se šel sám udat
Rovných devět dnů strávila Katie v temném bunkru. Během této doby jí Esposito několikrát sexuálně zneužil a vyhrožoval jí, že ji zabije. Katie se však nebála, protože sledovala televizi, ve které zrovna dávali pořad o únosu. Nakonec zjistila, že se mluví právě o ní. Dozvěděla se, že měla údajně být unesena ze zábavního parku. Jenže policisté nedali nic najevo a Esposito byl hned na seznamu podezřelých. Navíc měl ve svém trestním rejstříku záznam za únos. V té době však Katie střádala svůj plán, jak únosce přelstí. Začala se ho vyptávat, proč řekl, že byla v zábavním parku, že ona všem řekne pravdu.
Nakonec se ho zeptala, kam bude chodit do školy, jak získá potřebné vzdělání, že by chtěla být chytrá a inteligentní. „A kam budu chodit do školy? Kde budu pracovat? Jak se vezmeme a budeme mít děti?“ Rozhodla se, že bude se svým únoscem manipulovat tak dlouho, dokud sám neznejistí. „Snažila jsem se s ním manipulovat, aby přemýšlel o budoucnosti a takových věcech, které byly třeba vyřešit. Aby si uvědomil, že musí myslet na to, co bude. Myslím, že ho to trochu vyděsilo a on začal mít obavy z toho, co bude,“ řekla Katie později, když o svém únosu vyprávěla.
Dostal doživotí, ona dnes veřejně mluví o svém únosu
A všechny dotazy měly pozitivní efekt. Esposito se začal obávat svého zatčení tak moc, že se nakonec vyšetřovatelům po 17 dnech přiznal. Byl odsouzen na doživotí, ale v roce 2013 zemřel. Katie se nakonec z tohoto traumatu dostala. Vyrůstala v pěstounské rodině, získala vzdělání, které chtěla a dnes žije pokojným klidným životem, má dvě děti a je naprosto spokojená. O svém únosu mluví zcela otevřeně a chce tím pomoci i ostatním obětem domácího násilí. Myslí si, že když sama přizná, co prožila, může motivovat i ostatní, aby se zbavili nepříjemných zážitků, které mají. Dokonce napsala emotivní knihu Pohřbené vzpomínky: Příběh Katie Beers, která byla ve Spojených státech jednou z nejprodávanějších knih.
Zdroje: All That's Interesting, ABC News, Blesk, Wikipedia
