Článek
Komunistický převrat v Československu byl nepravděpodobný, protože by v žádném případě nebyl uskutečnitelný bez sovětské armády, a to by bylo riziko, usoudila tehjdeší vládní organizace CIA na konci roku 1947. Do únorové krize, při níž se komunistická strana chopila absolutní moci, zbývaly pouhé týdny. Analýzu situace v Československu vypracovala CIA v utajeném režimu 12. prosince 1947. Lze však spekulovat, do jaké míry tato analýza Američany uklidnila a zda přispěla k tomu, že o dva měsíce později Západ pouze nečinně přihlížel pádu Československa do péče Kremlu. Je však veřejně známo, že americký ministr zahraničí George C. Marshall v listopadu 1947 informoval své kolegy ve vládě, že se dá očekávat upevnění sovětské moci nad Československem.
Prosincová analýza CIA je poměrně obsáhlá, zprávy zpravodajských služeb byly většinou podstatně kratší
Zpravodajská agentura vyhodnotila události v Československu jako důležité. „Schopnost Československa odolat očekávanému sovětskému náporu vyvolá silnou odezvu v celé Evropě. Československo ukáže, zda může v poválečné Evropě úspěšně fungovat socialistický stát, aniž by se stal obětí komunistů. To může naznačit, co se stane ve velmi krátké době v západní Evropě,“ uvedli zpravodajci v době, kdy se komunistické strany snažily uchopit moc také v Itálii a Francii. Americké zpravodajské služby konstatovaly, že komunisté vyhráli v roce 1946 československé volby a že jim pomohla situace v okolních regionech ovládaných Sověty. „Se závazkem spojenectví se SSSR a téměř zcela obklopeno oblastmi okupovanými Sověty se Československo muselo přizpůsobit zahraničněpolitické linii Kremlu,“ uzavřeli Američané.
Prezident Edvard Beneš při jednání s komunisty během vládní krize v únoru 1948.
Poměrně přesně vylíčili vzestup moci komunistů v ozbrojených silách - například upřednostňování jejich sympatizantů mezi důstojníky při povyšování. Komunistům podle zprávy hrálo do karet ovládání odborů a také prezentování Sovětského svazu jako záruky ochrany před německým revanšismem. Protikomunistické síly však CIA považovala v prosinci 1947 za silnější než o dva roky dříve. Bylo tomu tak i proto, že Sověti nemohli v Československu postupovat s brutální přímočarostí uplatňovanou v Polsku - a dokonce ani v Maďarsku nebo ve své okupační zóně Německa, tj. v poražených státech. Čechoslováci, jak popisovala CIA, byli politicky vyspělí, prodchnutí západním ideálem demokracie, měli vysokou životní úroveň a milovali svobodu. To, že si vážili Sovětského svazu, byla podle agentů jedna věc. To, že instinktivně odmítali totalitu a policejní stát, byla věc druhá. Přesto Američané netrpěli iluzemi o metodách Sovětů a komunistů. Všímali si, jak tvrdý sovětský nátlak donutil Československo odmítnout Marshallův plán (americká pomoc na poválečnou hospodářskou obnovu evropských zemí). Věděli o zatýkání protikomunistických funkcionářů v roce 1947, věděli o komunistických provokacích proti politickým odpůrcům - zejména národním socialistům, sociální demokracii a Slovenské demokratické straně.
Komunistická strana by potřebovala pomoc Rudé armády
Předpokládali však, že pokud by Sověti obsadili Československo silou, více by ztratili, než získali. Analýza dospěla k závěru, že země, kterou Moskva vnímala jako zdroj dodávek pro sovětský průmysl, přeruší obchodní styky se Západem, zchudne a bude plodit sabotáže. „Konečné rozhodnutí o taktice československých komunistů však padne v Moskvě,“ byla si vědoma CIA - a případný komunistický převrat označila za nepravděpodobný. „Komunistický převrat by byl nyní obtížnější než před dvěma lety a pravděpodobně by se neuskutečnil bez pomoci sovětských vojsk, čímž by se SSSR vystavil riziku vážných mezinárodních komplikací,“ zdůvodňovala CIA a varovala také, že Sověti budou zataženi do konfrontace v rámci tehdy relativně nově vzniklé Organizace spojených národů.
Zvýšenou aktivitu československých komunistů na konci roku 1947 Američané přičítali testování síly demokratické opozice. Kromě již zmíněného hospodářského propadu v Československu uváděli američtí zpravodajští činitelé racionální předpoklad, že Moskva raději počká, jak se vyvine krize ve Francii a Itálii - a pokud tyto státy nakonec ovládnou komunisté, nebude důvod spěchat s Československem. Jak je známo, události nakonec nabraly jiný směr. Českoslovenští komunisté v obavách z volební porážky a s pomocí sovětských poradců zařídili v únoru 1948, aby se v květnu svobodné volby nekonaly.
